Pravila jsem ve středu večer.
Když jsem šla slepice zavírat. Bylo devět hodin, dle mýho nejvyšší čas, aby ty kunhůty šly na kutě. Dokonce to tak i zpočátku vypadalo. Dámy byly srocené před vstupem do kurnika a já se radovala, jak to dneska budu mít bez práce, když nereagovaly na vrznutí vrátek ze sadu. Prima, to bude rychlý.
O-myl!
V momentě, kdy jsem vstoupila do výběhu se situace změnila. Z důstojné fronty, kdy dámy spořádaně čekaly dle hierarchie, až na ně přijde řada a budou moci vstoupit, usednou a usnout, se v pikosekundě po mém prvním kroku vytvořil chaos, jak po výbuchu granátu. Z fronty se stal neorganizovaný chumel rotující prostorem, z kterého se ozývalo něco jako:
„VONA je tady, VONA je tady, VONA je tady, VONA je tady…..“
„NĚCO STOPRO NESE! NĚCO STOPRO NESE!NĚCO STOPRO NESE! NĚCO STOPRO NESE!“
„LETÍME………LETÍME…………LETÍME…….LETÍME!“
„HONEM, HONEM, HONEM, HONEM!“
„Uhni, překážíš, vypadni, dělej!“
„Jéééžiš, honem, honem.“
„To si dáme, to si dáme, to si dáme!“
„Poooooooooooooočkejte na měěěěěě!“
A chumel mě přepadnul a rotoval mi u kotníků.
„Holky vy ste úplně jako blbý, nebo co? Co tady děláte, máte jít chrápat. Slyšíte?“
Slyšely, ale nedbaly.
„Máš něco? Co máš, dej, ukaž, co máš, máš něco, dej….“ hlaholily, jak kdyby tejden nejedly. Že jsem jim tam v půl šestý nanosila zelený a natrhala rybíz a jahody, to už asi zapomněly.
„Ešče, že ste taglenc malý vy raptoři! Bejt větší, bála bych se, že mě tady sežerete.“ Zdůvěřila jsem se jim a šla dolít ještě trochu vody. Jak kdyby celej den nepily, nahrnuly se k jednomu ze tří kastrolů, kam se jim leje voda.
„Vodááá!“
„Jé, voda!“
„Hurá, vodička!“
„Ste blbý? Máte ji tu celou dobu! Napít před spaním ste se mohly už dávno, vy doroty“ hudrala jsem na ně a………jo, došla jim ještě pro trochu toho rybíza, aby se jim dobře usínalo. Počkala jsem, až to dozobou a pak už jsem je šla nemilosrdně zahnat na ty kutě. Ani moc neprotestovaly a nikam se nerozbíhaly. Jak při odchodu z demostrace v jednom chumlu kráčely směr kurnik a něco si tam pro sebe povídaly.
Doufám, že to bylo něco pozitivního 😀
To je dobrý, úplně to vidim. By mě zajímalo, jestli by si časem zvykly na nadstandard a zklidnily by se, nebo jestli by byly furt takhle pobzukaný? Ono teda který slepice dostávaj jako zákusek rybíz s jahodama.🍓 Jsem zvědavá, jak to bude s tvojí vlastní drůbežárnou 🐔🐔🐔
Byly ftipný. No já si myslím, že kdyby to byl standard, že se pak uklidní, zvyknou si. Teď přepadly i Brtnika, když je šel ráno vypustit a odmítaly ho pustit domů, když zjistily, že nic nenese 😀 😀 😀
Já se na to těšim, až tam holky budou a zvyknou si na svoje nový doma, těším, se, jak je budu přehánět na obecní a budou tam pracovat, jak budou poznávat nepoznaný – sluníčko, trávu, popelení, déšť, volnej pohyb, čerstvej vzduch, svačinky a snídaně…. maso. Jo ad maso, v sobotu a v neděli jsem holkám nesla odřezky. No to byl zase boj teda a to jim to nedávám na jednu hormadu, aby to neopanovalo pár jedinkyň, ne pečlivě dbám, aby se v tomhle případku dostalo opravdu na všechny, i na zrzku, která se drží opodál i na starý či naopak na mladice.
Jé, to je hezké. A pak že slépky jsou blbé. 🙂
No nejsou , nejsou, hele domácí agi – ten závěr je bomba, smála jsem se nahlas, stejně jako maminka. Dají se najít ještě jiné, lepší, kde slípka jde víc samostatně, ale tohle se mi líbí proto, že tam je ta máma, co podporuje dítě a baví se spolu
https://www.youtube.com/watch?v=ReC85qqSpHA
edit -a když to člověk nechá přeběhnout dál to video… tak taky výborný 😀