Tím, co se u nás událo viditelnýho.
Bohužel to podstatný na stavbě viditelný až tak nejni a ani by vás nezajímalo. Nějaký vyzdívání štítu třeba. To je podstatný a zajímavý pro nás, protože nás to přibližuje k momentu, kdy se bude moci zadat zateplení a Domeček pak dostane krásný kabátek a konečně bude vypadat nejkrásnějš na celým světě /ne že by tím všechno skončilo, to zase ne./
A já to asi vezmu pozpátku. Od těch nejnovějších novinek. A jsou to novinky zahradní.
Po roce zmizela hromada „žulových“ kvádrů připravených na zhotovení zídky. Vždycky se mi líbily různé staré zídky na venkovských zahradách, nejlépe ze žulových kvádrů, porostlé slunomilnou vegetací. Tak jsme se do toho pustili. Nalezla jsem vhodnou náhražku tý žuly, protože to sehnat, a zaplatit je nemožné, nakoupilo se, složilo se a čekalo se, neb bylo dost co jinýho na práci. Až do letošního jara. Kdy to Brtnika při jedné odpolední kávičce vzalo a šel okamžitě na to a kdy původně měla být zídka jen ve dvou řadách, nakonec je v řadách třech a je to o moc hezčí. A aby to bylo eščče hezčejší, pořídili jsme hned na vršek moc hezký truhlíky, do kterých se čerstvě ubytovali muškátí a egónyje 😀 . Doufám, že se jim tam bude dobře dařit. V pozadí vidíte mou brvěž, kde již pučí mnoho brambor, snad bude úroda min. jako vloni. Jsem za tenhle počin moc ráda, protože jednak se to zase udělalo hezčí a druhak tím, že se to zrealizovalo odpadnul Brtnikovi jeden restík, který ho štval. Urval si na to čas a relativně rychle to měl hotový.
Před tím došlo na další zkrášovací akce, zde ta s názvem: Inglišský záhon.
To byla taky akce blesk. Jeden den mě napadlo, že by bylo moc hezký pod tou třešní vybudovat záhon z cihel, který to tam udělá takový hezčí, ten kout, syrovej a nanicovatej. No cihly fajn, ale … se rozpadnou, a tak jsem nalezla další důstojný řešení – cihly betonový, který vydrží a vydrží a vydrží. Brtnikovi se ten nápad zalíbil tak, že se ho mimo plán rozhodl uskutečnit hned a okamžitě. Během asi dvou dní bylo hotovo a já mohla začít nakupovat květenu. A vyšlo to tak, že jsem vykoupila v zahrádkářství pár kytiček k záchraně a barevně se to hodilo do takovýho toho inglišskýho ladění, tak už v tom pokračuju dál a nemusím nic vymýšlet. Ten základ byl za pár korun, a moc se mi to líbí.
Týhle záhonkový akci zase předcházela akce Zkrášli kurnik 😀 . Tam jsme se, jak uvidíte posléze, taky hodně posunuli. A protože jsme před časem měli záchvat nákupu květeny a Brtnik si tam pořídil popínavou hortenzii, řešilo se, kam s ní. Navrhla jsem ke stěně přístavku vedle kurnika. A co z toho vyšlo? No za mě moc pěkný místečko, koukejte:
Natřela jsem kari síť kladívkovou barvou – bože to byl ale vopruz tohle našmidlat, to vám řeknu. A pořídila jsem si u toho trochu úpal. Brtnik hezky vyrovnal omítkou tu část, která bude pod ní a mně bylo dovoleno si nahrubo omítnout tu zbývající část, aby zůstala syrová. Původní záhonek se protáhl, před pár dny jsme koupili závěsný květináčky v tónu našich oken na skoby, které jsou ve zdi, já do nich zasadila muškátí a řekněte sami, nejni to hezký? Slepice budou nadšený 😀 😀
A teď jsem se tu chtěla zmínit o tom samotným kurniku a………..kurnik, já nemám žádný fotky?? Ale mám vybavení už, zásobníky na zobání, na vodu, mám přislíbený od paničky Boubínky tři popelnice na skladování nezbytného a!!! drtič kostí!. Snáškový hnízda! Taky už mám zajištěný hobliny, že budou, aby to měly holky aspoň pět minut v kurniku hezky voňavý a čistý 😀 . Už jdou vrátka do výběhu – musí se udělat západka, už jsou oboje vrátka do kurniku – i natřený, musí se opatřit západkou, instalovat dvířka a okýnko….Tak tohle šécko mám, ale fotky ne. Takže halt pak dodatečně o kurniku napíšu další krátkou zprávu s přiloženou fotodokumentací.
Jo a víte co mám ještě novýho! Úžasných šest nových vyvýšených záhonu. A ty taky nemám ofocený. Tak to napravím, pochlubím se rovnou svejma rostlinama a taky udělám dodatečnou zprávu. Vydržte.
No a to moje sezení U Špulčičky – to už znáte, to byla další z rychlovek a punkovejch nápadů:
Mám tenhle koutek moc ráda, hezky se tam pije kávička nebo něco dobrýho. Za málo penez muzilky víc než dost.
A ten záhonek u plotu, ten – i když o něm taky víte, ten musím zařadit taky, aby to bylo kompletní. Taky nápad, taky rychlovka, nic složitýho a svou práci to odvede. Na zahradu není tolik moc času a tak jsem ráda za každý koutek, který se jen tak bokem podaří zvelebit.
No, tak tohle jsou události „posledních dní“ . Je toho nemálo, což? A neskromně musím říct, že se to šécko převelice povedlo.










Obdivuju tvůj zahrádkářský a chovatelský elán. Já jsem před útokem neduhů stihla zasadit jeden truhlík macešek. Ostatní moje oblíbené truhlíkovky měly být k mání po zmrzlejch, ale to už zas byla marná já. Vyvýšený zákon taky pustne, přežijí asi jen levandule, těm to vyhovuje.
Neboj Kimi, ono to není zas tak slavný s tím mým elánem. včera jsem po venčení upadla na lavičku a nedělala vůbec nic, jen večeří.
Přidávám se k pochvalnému komentáři Kimi.. N-Á-D-H-E-R-A 🪻🌷🌼🌻
Já jsem taky teď nějaká marná… Můj „zahradní projektík“ na chatě se nikam nehýbe..doma na terase jsem ještě ani nevykopala co nepřežilo zimu.. Musím se tady víc inspirovat.. Já teď bohužel večer „upadnu“ nějak velmi často , tak to potom jaksi nemám kdy udělat, že…
Škoda, že nebude otevírat ten „levandulovej penzioun“ – hned bych přijela alespoň na prodlouženej víkend..🥰
Jo, mně se poslední dobou kolikrát taky nic nechce, ale když se pak člověk nakonec dokope a rozjede se, tak to lítá, ale musí tam být to …rozjede se 😀
Levandulový pánzijoun – hmmmm to by bylo. Já měla tolikatě plánů, jak bych svůj pánzijounek vedla. K snídani třeba domácí paštika, nebo domácí lučina, čtecí koutek, krámek s mraženým masem pro psí hosty… levandule a rozmarýn všade, kde by se vešla, domácí utopenci, domácí škvarková pomazánka….
Teda Petro, nádhera. Závidím ti ty krásné vzrostlé stromy, těch se mi nějak nedostává. Popelnice na tebe čekají, čím dřív, tím líp, aktuálně máme na zahradě 7 popelnic a to jsme se jedné už zbavili 🤣 tomu se říká kultura popelnicových polí. Přemýšlím, jaké artefakty ti ještě pribalim, ať z toho uděláš takovou nádheru, jak z té bandasky na mlíko (jednu jsme na jaře vyhodili).
Dík. A jo, za ty vzrostlé stromy jsem ráda, díky nim je to v létě výrazně lepší. Taky se o ně snažíme pečovat i těma záhonkama, protože se to tam pěkně zalívá. Ořešák dědeček potřebuje ještě dokončit opravu rány.
Já zavolám, zavolám, kdybych uměla jezdit s vozíkem, dojedu si sama, ale Brtnik je každý den dlouho v práci, musím to nějak vymyslet, nechci na něj úplně tlačit, je vymačkanej jak citrón. Je mi to blbý, protože se to vleče, já vím, jenže prostě je to teď dost pakárna.
Konev má působit tak, že z ní ta květena vytéká. Prozatím nevytéká, protože mi tam chodí škodit kocour a hryzec. Bez těch dvou už by ten barvínek jel jako blásen.
Krasny to tam mate. 🙂 Hodni pejsky taky mas, ze pres pidiplutek nelezou do zahonu, tady by to Pepin zoral komplet. Az budou v kurniku slepicky, bude to dokonaly.
Děkujeme. Ono na tu zahradu je čas sporadicky – hlavně na Brtníkově straně i proto jsem si vymyslela tu punkový záhonky a sezení, které tu zahradu oživí, ale není s tím na sto let práce a většinu si toho můžu udělat sama. Hrozně moc se mi líbí ten nízký proutěný oplůtek. Já vím, nevydrží to věky, ale dá se to použít hned, nestálo to majlant a můžu si to zmenéžovat sama. Mezitím se tam záhon zabydlí a až bude čas, udělá se stejná zídka, jako je u toho prvního ořešáku.
Já je poctivě učím, že do záhonů se prostě neleze a neleze. Jen s Mousesem je blbá domluva 😀
Na slepičky se moc těším, jde to pomalu, ale postupuje to.