„To nieje mrtvý kóň, to nieje nasratá mulica, TO JE HOTOVÝ MUSTANG!!“Napsala jsem ondynoj.

Prečo ten slovenský úvod? O kom je reč? To uvidíte. I když už asi, ti co jste četli,  z jednoho přecházejícího vyprávění tušíte.

Slovenský úvod preto, že tento silný príbeh se odohrával, a naščastie aj odohrává naďalej, na Slovensku. A o kom je reč? O koníkovi, ktorý vstal z mrtvých. A to opravdu, opravdu doslova. Na kliniku v Košicích ho přivezli, aby tam zemřel. V tak zbědovaném stavu, že byl opravdu a skutečně placatý a nemohl ani jíst, protože to byla tak velká námaha, na kterou neměl sílu.

Nemohl logicky ani vstát, proto dostal soustavu popruhů, aby ho mohli zvednout. Roční hříbě s tak ošklivými hnijícími ranami z proležení, že se vám bez autorské nadsázky sevřelo srdce, když jste to viděli. Zničený, zbědovaný, polomrtvý. Ale měl veliký štěstí v neštěstí, protože se dostal do ruky skvělý veterinářky Horsany – podle mě čarodějky – která ho, navzdory názoru kolegů, umřít nenechala a týden bojovala o jeho život, aby ho stáhla hrobníkovi z lopaty. Protože i on, přesto že na to sílu neměl, chtěl bojovat.

Zoranko

A po tom týdnu, kdy ale zdaleka nebylo vyhráno, se o něm rozepsala na jednom koňským fóru, kam chodívám. Číst, zeptat se, poučit se a nakukovat do koňskýho pestrýho světa a občas dělat legraci, páč tý je taky třeba, že jo. 

A my jsme tam měli možnost vidět ty fotky – ne ty úplně první, kdy jim na klinice vytáhli z vozíku na plachtě malý, chlupatý a těžce zubožený tělíčko. Ty ne, až ty o týden později, týden který tam s ním Horsana strávila, když bojovala o jeho žití, kdy pak napsala, že:

Chjo…co som za ten cas prezila, z toho mi osediveli uz fakt vsetky vlasy. To sa asi ani neda slovami opisat. Kazdopadne, v pondelok sa to biedactvo v popruhoch postavilo.

Nuz, privitajte Zorana, este o nom dufam budem vela pisat. Uz stihol aj endotoxemiu, aj trosku laminitidku, anemicky je viac, nez bola Neha, svolov ma na rozdavanie a dekubity, och, dekubity ma ako mavaju kone v Egypte, postavit iba v popruhoch, vycerpany je aj z toho, ze zerie, seno nedokaze pozut, iba kase, tri druhy parazitov, no, ma toho chlapec hodne za sebou.

Zoranko ma rok a je to norik muransky, kupodivu.

Presne pred tyzdnom sa nieco vo mne rozhodlo, ze napriek vsetkemu bude zit. A on sa zrejme rozhodol rovnako. A ked sa dvaja taki odhodlani stretnu…

Moj novy kon, bajecny kseft, iste mi vsetci zavidite

No a nám ostatním se asi na chvíli osrdí zastavilo. Z toho co jsme viděli. Protože to opravdu byla hrůza. A to ji člověk naživo neviděl a taky třeba necítil, protože ty rány hnily. Musím poctivě říct, že v ten moment jsem si uvědomila, jak strašně náročný povolání veterináře je. Vždycky jsem to věděla, ale tohle, tohle je jiný. Ty rány, který vidíte, měl až na kost, když ho pak postavili v těch popruzích, leckde tkáň prostě odpadla 🙁 . 

A přes to, přes to, tohle roční hříbě projevilo takovou vůli a bojovalo.

Taky k tomu mělo a pořád ještě má, pořádný tým. Nejen Horsanu samotnou, ale celou grupu studentů, protože klinika je součástí veterinární univerzity. Kdy mu studenti poctivě strouhali mrkvičky, protože normální krmení nemohl, jen kaše, nebo speciální seno, který dostal darem. Jeden student kvůli němu i uvařil pivo, aby pro něj měli mláto. Starali a stále ještě starají o něj úžasně a já myslím, že i to byl a je Zorankův úkol, proč tady je. Aby tyhle mladý lidi něco naučil a ještě víc je nasměroval, protože takovýhle případ zažít v začátcích, když o té práci ještě nic nevíte, tak to je hodně silný.

Musím říct, že i teď, když to s odstupem dvou měsíců píšu, se ve ve mně všechno sevře, když si to vybavím, představím. A měli to tak všichni, kteří o něm četli. Tak není divu, že z toho vznikla jednotná myšlenka, kdy jsme Horsaně nezávisle na sobě psali, že bychom rádi na Zorankovu léčbu přispěli, protože nám všem bylo jasné, že aby byla úspěšná, bude zapotřebí toho nejlepšího, co je na trhu dostupný. Jak pro léčbu, tak pro krmení a nebo třeba hodně, hodně bohatou podestýlku a deky, aby se mu s těmi hnijícími ranami měkkučko ležalo. A to jsou momenty, kdy u mě to osrdí, který se hrůzou sevře, zas ožije, protože vidíte, že lidi ještě nejsou všichni z kamene a když mohou, tak pomohou. Byla to ta hezká část na tom nehezkým příběhu. 

Nehezkým ale naštěstí právě nezůstal. Díky Zorankovu týmu. A tak jsme všichni vždycky, jeden jak druhej, pravidelně chodili s nadějí a asi taky obavama číst zprávy, jak na tom ten malý pacient je. A myslím, že jsme se jak jeden muž, ač porozstrkaní po republice /a asi nejen tý naší 🙂 / vždycky hrozně radovali, když jsme mohli číst, že:

 

Irish mash-fuuuj, sol so zinkom a selenom mnaaam, konecne som ho po tej soli videla vypit vedro vody. Biotinove granule- fuuuj.

Maly balik lucerkovej miesanky od EvyM zozral!!! Proste, nie je. Mlady pan totiz prisiel na to, ze moze zrat seno aj ked je v sterne.

Vcera zjedol doobedu dve kase a potom v noci jedol to seno, to som videla na vlastne oci. Takym tym jeho stylom, ale rozhodne ho to neunavilo tak ako predtym.

Velke rany sa hoja, nevidim rozdiel medzi manukou a Vetramylom. Molicare krem je tiez super. Teraz mu vyhnisaju bedrove hrbole este.

Ten den, co bolo zatmenie bol hrozny, zmena pocasia, vsetky kone boli akesi na umretie, aj ludom bolo zle. Mne tiez.

Dnes su to dva tyzdne, co vzdoruje osudu na klinike.

Je to zazracny chlapec. 

A když člověk viděl to první video, kde si malý pacient pochutnává na tom speciálním jemném seně….

 

tak pak seděl a tvářil se jako blbeček.

A pak ještě víc, jako blbeček, když jednoho rána v tramvaji jsem mohla sledovat tohle:

 

Takovej výkon!! Jistě, ještě se sám nezvedal, proto ty popruhy, ale takovou štreku ušel. A co víc, a co víc, byl zvídavý. Zajímal se živě o to, co je kolem něho, to pro mě byla výborná zpráva. Čekalo ho stěhování do jiného boxu, kde pro něj už byla přichystaná řádná vrstva pilin a slámy.

A protože jsme četli i jiný věci, které se k takovýmu nasazení pojí:

Starostlivost o take zviera je v prvopociatkoch extremne ubijajuca. Hlavne ak do toho idete “all in”, co sa vlastne ani inak neda. Uz len samotny spankovy deficit s vami urobi veci. Zijete v strasnom, akomsi tmavom svete. Bezny zivot vam pripada ako film, ako nieco nerealne. Tunelove videnie a v mojom pripade aj zdrava strava, pozostavajuca z kavy a cigariet. 

Clovek potrebuje podporu, na to som prisla uz davno, nejaku vieru, s niekym to zdielat a to sa s ludmi z brandze casto neda, lebo ti idu skor styl leukopenia-nekroza-sekvester-odpadne mu noha, je to mrtvola.

Nastastie nie vsetci.

napadlo mě, a to už víte,  že by bylo hezký všem těm lidem, kteří o něj s nasazením pečujou, udělat malou radost, aby ti studenti (a nejen oni) viděli, že někdo jejich úsilí oceňuje a váží si ho. A tak jsme uspořádali to překvapení s neočekávaným doručením, jehehééé a už se tu zas směju. 

Ještě pořád nebylo vyhráno a došlo k propadům. 

Ale člověk věřil, že se to zase zlepší a bude číst dobrý zprávy, který pak ………..přibývaly.

Zeny, ja som v lese, kam som sa odplazila s prisernou depkou, lebo Zoranko sa mi nepozdaval, fakt ze nie. Celu noc som dumala nad tym, ze to nema priebeh, aky som cakala a ze je to cele na pipkinu bacu.

Proste, opustacka ako vysita. Ze to skonci zle. Akoze zle zle.

Zapla som si teraz takto za ranky data, ze ake bude pocasie a tak a v pracovnom group chate sprava-Zoran sa postavil sam!

Ako, uverim ked uvidim, ale hadam by kolega takto kruto nezartoval. A snad nemal halucinacie. A snad nedoslo k nedorozumeniu, ze ho postavili studenti, alebo neviem, niekto.

A hadam to nie je nejake predsmrtne zlepsenie, och.

OCH, dal by Panboh keby to bola pravda 

Ve mě osobně to hrklo, protože prostě….. když má kůň sílu se postavit na vlastní nohy, už to něco znamená, pokud teda by to nebylo to zmiňované předsmrtné zlepšení.

pak jsem četla….

A postavil sa sam aj v noci.

Podla osetrovatela ma zivy pohlad a tvari sa ok.

Dame tomu 24 hodin.

Potom mozeme otvarat sekt.

Ci uz od radosti, alebo od zialu.

Este sa netesim. Este nie….

A já už jsem se těšila, to je výhoda neználka, který neví, co všechno ví, viděl a zažil ten veterinář.

A pak…..

Tak takto.

Vcera som ho videla iba lezat. Vraj z lavej strany sa postavit vie, z pravej zatial nie.

Prejedla som sa doma zmrzliny, zaspala a zobudila sa do strasneho rana. 

No, pondelok proste. Zoran lezal na lavom boku, vosiel kon na vysetrenie, tak reku ukaz sa, krasavec a s velkou mierou povzbudzovania sa to vetche telicko dvihlo a stalo 😇 

Sla som po nieco, kym ho kolega oplachol a vzala ho von, na pol ceste na travu nejaky pan a ze darcek z Ciech a ja ze uz som darcek z Ciech dostala a pan stale ze darcek a ja stale ze darcek mam a tak som mu ho strcila do ruk a sla do kanclu, kde stali 2 giganticke krabice sladkosti od Chovuzvirat.

Tu vyslovene chybaju smajliky so slzickami v ociach, lebo akoze ludia…..och, smrky smrk, dakujem a dakujeme. Otvorila som len jednu zatial, on totiz typek drzal Zorana vonku 😂

A tak som cela rozochvena, popletena a dojata dotapkala so Zoranom na travu a co urobilo to nedochodca? Dva cvalove a hodil prdelou!!!!

Takze mam na sebe mega flak od bielej kavy, ktoru som si ako vyprostovak vzala so sebou, lebo ved Zoran ma len jednu rychlost.

……..

Dnes som este viac zmatena, nez obvykle, njn.  Najma teda zo Zoranka, popravde. Ono sa totiz neudialo absolutne nic, co by nasvedcovalo tomu, ze sa v sobotu vecer postavi.

On ani lepsie nezerie, ani lepsie nevyzera, ani menej nesmrdi od Molicare kremu, ani nic, proste. Nepribral, iba co mu zas o kus narastla hlava do dlzky. Dokonca podla mna schudol, zato vyrazne zmensil plochu tej velkej rany na pravom predlakti.

Ja by som povedala, ze odkedy sa pasie, uplne prestal zrat aj obyc seno, nema zaujem, max kasicku, miagany ovos a teraz objavil psenicne otruby. A to je vsetko.

On toho v skutocnosti prijme tak malo, ze tomu nerozumiem. Apetit ma striedavy, neda sa z jedneho dna, ci poldna usudzovat, kolko toho prijme za 24 hodin, nieco rozsype, nieco zje…

Lenze vcera nebol na trave vobec, tak ze by bral energiu na poskocenie zo vzduchu, to sa mi tiez uplne nezda.

Vlastne sa nic nezlepsilo a vsetko sa zlepsilo.

…………………..

Po prestudovani foto a videi musim skonstatovat, ze schudol. A/alebo vyrastol. Vyzera strasne, no zaroven sa vie postavit a ak to nejde ako kon, da to na kravicku.

Zajtra z neho konecne dam dolu tie popruhy, och, to bude prva vec, ktoru rano spravim!!

Video je v strasnej kvalite, ale vidite, co vidite. Netusim, ako to dokazal. Lebo energeticka rovnica by mala platit, ze…. 

Som akasi chora dnes. Neznasam, ked nieco nedava zmysel, hmm.

Můžete mít lepší začátek týdne??? NE-MŮ-ŽE-TE!!!! Nemůžete, nemůžete a nemůůůžete!! Pouštěla jsem si to kratičký video několikrát – a stejně tak potom doma Brtnikovi, ať ví, jak si ten mrňous stojí. První, co mě napadlo, že to pro  něj musí být úžasný, úžasný pocit euforie, moci se zase SÁM!! postavit. Kdy chci a potřebuju. UŽ JSEM ZASE KŮŇ!

A Horsana psala:

V januari toho roku mal rok.

Ja som vobec nepredpokladala, ze sa postavi sam tak skoro. Tipovala som tak este dva mesiace dvihania. Nechapem, ako a z coho to stvorenie nabralo na to silu.

Fakt nepribral, ale to ubohe svalstvo, co ma, je rozhodne pevne. Ale ubohe. Vyzera vetcho. Smrdi.

A bol vesely vonku. Cvalkanie?

Tak to som uz vobec necakala. Ide to akosi mimo predpokladany vyvoj, to ma matie. 

Zvlastne stvorenie to je. 

Bolo by vhodne mu spravit gastro, ale davat ho na hladovku sa mi veru nechce.

Uvidime zajtra. 

A vidělo se, Zoranko chodil ven, pást se na travičku.

Někdy se svou suitou

 

Někdy s Horsanou

 

A přibývalo zpráv.

On je neurologický, má ataxiu a svalovú slabosť, plus deficity hlavových nervov, nie hrozné, ale sú tam, na čo má nárok. Ale mozog, to centrum, myslenie, pamäť, vnímanie okolia (mňa) a orientácia je na 120 %. A to je extrémne zvláštne.

Aspoň niečo, skladáme skladačku.

A budeme konzultovať, len ešte krv a tak a na to sa ja dnes necítim.

 

a nejen, že se chodil pást na travičku a zpráv přibývalo. Pro mě bylo  výborný číst jednu kratičkou zprávu. Překvapující zprávu. A potěšující zprávu:

Zoranenko lezkal, nevyzeral, ze by chcel vstat, osetrovatel hovoril, ze si lahol len nedavno, tak som mu nechala dvere na boxe otvorene a sla na pokec na “chyzu” osetrovatelov. 

A o chvilu klopy klop, kopytka po stajni, Zoranek sa vybral na prieskum.

Tahle zpráva mi /a nejen mně, pochopitelně/ udělala velkou radost. Nejen pro tu událost, že se sám zvědavě vydal zkoumat svět kolem sebe, což zase značilo posun, nebyl  už pasivní pacient. Ale taky proto, že ten den byl na veterině pro Horsanu hodně náročný a smutný. Takže tohle,  byla taková náplast na bolavou dušu.

Horsana pak začala mít obavy z jeho stravování:

Zorankov prijem vlakniny vcera 2 hodky na dobrej trave, inak kase nic,  nezajem…

Vonku bol vesely, stavia sa sam, ale apetit nula nula nic. Kolegyna prisla s myslienkou, pretoze ma neustale opuchnute pysky, pery a zapalenu sliznicu ustnej dutiny, ci ho nealergizuju maste s obsahom medu, alebo zinok.

Vsetko sme vysadili, nechali iba Wound gel od Verun a uvidime. Dnes vraj uz papal. Pasie sa bez problemov.

Druhy den je uplne bez teploty, ale je nam to prd platne, kedze zerie ako zerie…teda nezerie.

Po odcerveni z neho nevyslo absolutne nic. 

Vecer dam update.

Zdálo se, že vysazením léků se jeho stravování výrazně vylepšilo. A jeho kondice taky…. 😀

Mno…

Pri poobednom paseni sa Zoranko postavil na zadne a pri dopade stupol jednou nohou jednej studentke na nohu a druhou druhej tiez.

Takze dva urazy v zositku a Zoranko bez medu je postrachom piatakov.

 

Ale, kupodivu, vyplach papule salviovym cajom mu nevadi, naopak, zda sa, ze mu chuti. 

Kase zjedol za 14 hodin tri a este dostal jednu na noc. Nie je to uplne ze sialene vela, lebo to su take 2 kg, ale bola som pri tom, straty vypadanim z papule minimalne.

A zral seno, dnes som ho po abnormalne dlhom case videla zrat znovu seno, s chutou, bez problemov, zuvancov a vyrazu, ze pri tom neskutocne trpi. Nie dlho, ale v porovnani so stvrtkom nebe a dudy. A bol bez teploty dnes.Ja fakt neviem. Neviem, no. Ze by drobna nadej?

 

Nonak sa vcera pasol tri hodiny, kase papal. A znacne vela poskakoval. Dnes je taky nijaky, ale kasu spapal, pasie sa. Dostali sme od Bonamixu nejake krmivo, vyskusame, aj nejake alpske seno granulovane, uvidime.

A pak přišla důůůležitá změna, pro koně hodně důležitá, protože víme, že kůň je stádové zvíře a samotnému mu není úplně dobře:

Ako, oproti minulemu stvrtku zerie lepsie. To sme sa zhodli vsetci. Bude to pomale, ale nehorsi sa to. 

A ma kamku, bielu kobylu s ataxiou, tak chodia dvaja neuro kamosi sa past na ruke. Dnes na nu vydaval zrebcie zvuky dokonca 😛

Uz maju aj vybeh, akurat ho musim pohrabat este, travicka narastla a maju prist dazde, dufajme.  Vyzera hrozne, akurat ta hlava mu rastie. 

Ale je to Zoran, takze nemozne je mozne.

 

Hezky se četly zprávy, že s tím jídlem se to lepší a lepší:

Zoran dnes ide bomby, dve kase, okrem rannej, kde ich bolo menej mali v sebe po 1 kg sennych peliet a zozral bezo zvysku. Vylizane vedierka!!!

odpolko pak, ten stejný den:

Rekord 3+ kg senných peliet pokorený a to ešte nie je ani večer 

No aby ale ne! Přece se musí dostat do formy, když….

MÁ ŽENSKOU! 🙂

Takže s večerem pak přišla zpráva:

4+ kg a piate vedro vykydol do podstielky, az potom si spokojne lahol.

Ufufufuf 🙃💪

A to se dobře, dobře čte, takovýhle věci. Mít partnerku – dokáže  věci – koukejte:

Zoranko pribral, lebo papa. Za tych par dni je to fakt vidiet!

Sice měl pak zase na pár dní zdravotní komplikace a teplotu, ale netrvalo dlouho a bylo na co koukat a u čeho se smát, protože já se pokaždé smála, už se mohlo žertovat:

No a videlo se víc :

Zoran dnes po dlhych tyzdnoch s normalnou teplotou. Merane 3 teplomermi, tri krat.Vo vybehu robil taky bordel, ze studenti vraj museli ujst.

Mno, aspon nieco, trus ma teda po tych ATB smradlavy a uz kasovity, ale ak by vydrzal este 2-3 dni…

A pak………mnoooohem víc…. směju se pokaždý, když si to pouštím, jak pěkně frajeří:

 

A tady, tady u toho videa jsem řekla to, co je v nadpise 😀 😀

 

protože to nieje nasratá mulica, jak mu něžně říká Horsana a už vobec nie mrtvý koň. To JE mustang, že jo?

Mustang, který objevuje svět a rád by si rozšířil své obzory a když mu to nechtějí dovolit – odejít objeveným průchodem z výběhu, tak se rozčílí 😀 😀

 

A pak………. pak člověk četl tuhle krásu:

Ked nahodou vyplzne cely, zda sa, ze to bude tmavy rysiak ❤️

Zo srdca dakujem vsetkym, ktori sa podielali na jeho zachrane. Uz myslim bude len lepsi a lepsi, dufam!

Zazraky sa deju🙂

Partaka asi dostane valacha, ktory zatial bol ok s kazdym konom. 

A snad uz o par tyzdnom posupajdi z veteriny prec.

Ci ku mne, ci ku kamoske, to uvidime.

U mna ale musi respektovat elektrinu…

 

Když přišel parťák……. 😀 😀 😀 

Dali sme k nemu vcera nasho sladkeho valacha menom Enjoy, malicky sa z toho zrutil, lebo Enjoy je velky a dost tam lietal.

Maly iba mlel hubou a postaval pri vchode, ze ho mame zachranit.

Ked ho Enjoy hravo stipol do zadku, to bol koniec sveta, dobre mu tak.

Ale Enjoy mu aj ovoniaval a olizoval rany, to bolo zaujimave. Velmi jemne a nezne.

…..musela jsem se smát. Trochu škodolibě:

Ale taky s radostí, protože jsem si uvědomila, že…  naučí se tak tomu, že parťáci můžou být i pečující, to je hezký.

Teď nedávno, Zorankovi oholili tu strašlivou srst a i přes ty rány, je to krásný koník.

Co koník, kůň je to, šak má další babu! Jak ale můžete níže vidět, ta jeho vášeň pro blondýny nesdílí 😀 

Tak…………to je příběh Zoranka. Zázračný příběh téměř mrtvýho koníka, který se stal mustangem a zahýbal značným počtem osrdí lidí, který poznal, i těch, který v životě nepozná. A já ho kupříkladu naprosto miluju. Tak ale… nejsem blondýna, takže….smůla, já vím.  😀 😀 😀