To byla ale, kurnik, dovolená!

A doslova! Fakt nekecám.

Páč se točila ponejvíc kolem kurniku. A já jsem za to byla ráda. I když nás tlačí čas. Protože – kdyby se Brtnik býval skutečně věnoval povinnostem na stavbě Domečku, byla by to pro něj zase v podstatě povinnost. I když jiná než v práci, ale pořád povinnost. A to jsem teď teda nechtěla. Já jsem sice nutnost pracovat na stavbě, kde nás ten čas tlačí, použila jako jeden z nefér argumentů, když jsem dupala na tý dovolený, která by nám dala možnost vícero dní v kuse na tom máknout, a taky to byl ten nejsilnější argument, kterým jsem ho zlomila, ale byla jsem naopak ráda, když se místo toho pustil do toho kurníku.

Neb – kurník není muss. Jestli bude, nebo nebude je jedno. V tomto případku byla práce na kurníku odreagovávačka. Brtnik se do toho úplně ponořil. Ponejprv byl kurnik opatřen omítkou  a „vyštukován“. Také mu byla pořízena zaizolovaná čepice – neboli střecha. A pak se jelo pro dlažbu. Že aby holky slepičí měly před domečkem terásku 😀 . Tam budou mít dlábes a vodu, bude se to dát dobře uklidit a člověk tak při obsluze kurníku bude v relativním čistu (páč jinak víme fšicí, že slepice je dobytek) . Nad kurníkem je zastřešeno, takže tam ani nepoteče, tudíž sucho. 

Už i zájezd pro matryjála jsme brali jako výlet 😀 . S hrkajícím vozíkem za zadkem jsme se vydali pro matroš a při tom jsme se někde zastavili na kávičku nebo tak. Bylo to moc fajn, byli jsme zase bohatí časem a nemuseli nikam pospíchat. 

Kurnik byl též opatřen řádným oplocením a jsou již vyrobena i dvířka do výběhu, jen panty sehnat. Velkou radost mi udělalo to, že jsem si tam mohla pro holky zasadit stromeček! 

Tento byl vykopán u plotu, kde proběhla inovace. Je to nízký plůtek se sousedem a já se rozhodla, že by mu slušelo, kdyby u něj byly stejně nízké keříky. Na které pak za čas navážou další keře, až se předělá plot stávající, do ulice. Moje myšlenka byla taková, že zároveň chci, aby to byly keře tzv. “ k něčemu“. Aby to zjara dalo možnost najít tam protravu včelám, hmyzu a na podzim zase ptákům. Samostudiem jsem si vymyslela skalník rozkladitý, v kombinaci s kdoulovcem. 

Nákup těchto keřů byl dalším z důvodů vyrazit si na výlet. O tom ale jindy, to bychom tu byli dlouho, páč to byl velkovýlet. Každopádně jsem si z něj přivezla šest keříků, kterým Brtnik udělal záhon a ubytovali jsme je tam. Jsou to keříky docela už větší, takže zanedlouhou se to tam pěkně zaroste, pokvete to a bude to plodit. No a tam právě byl ten keříček jakýsi a mě napadlo ho zkusit přesadit holkám slepičím do výběhu, pokud se chytí, budu ho udržovat v nízké velikosti střihem a holky tam budou mít něco zajímavýho. 

Při zasíťovávání kurníka Brtnik ocenil mnou naježený dárek vánoční – komprďák, ke kterýmu jsem mu pořídila i nastřelovačku se sponama a to jste měli vidět ten střílecí koncert, jak tam to pletivo instaloval. Byl nadšen, jakej pomocník komprďák je, jak to jde dobře…. až zapomněl dávat pozor a při instalaci jedné části pletiva mu toto dalo doslova přes hubu. Nejdřív se nedělo nic a pak mu z hřbetu nosu začla příštit krev. Vypadal jak drsoň. Až jsme si říkali, že by bylo dobrý do toho Baumaxu pro matryjála dojet tetkon a takhle, že bychom možná ani nemuseli u pokladny platit, kdyby ho viděli. Heheheh, no. Hlavně, že ho to nevzalo přes oči. Pak už měl nejen sluchátka, aby mu chránily uši při tom nastřelování, ale taky brýle, aby…………víme, no. 

Já se jako správná hausfrau starala o domácnost, zahradu a výrobu dřeva.

A……………..

Taky o svůj maličký projekt, který jsem si vymyslela, když jsem vylepšovala kout pod starým ořechem. Jak víte, udělala jsem si tam takový malý záhonek, ohraničený proutím a opodál jsou ty keříky, kterým jsem opatřila oplůtek, aby tam nechodil Rumíček značkovat. A mezi těmahle dvěma místy vznikl prostor, který mi hned vnukl nápad. Nápad zadáčo. Většinu toho mám doma, budu potřebovat jen nějaký obyčejný betonový dlaždice velkýho fomrátu a něco Brtnikova času, aby je tam na prasáka uložil, není nutný s tím dělat velký cavyky, je to takový dočasný řešení. Zbytek potřebného mám přece v garáži a v dřevníku.  Oznámila jsem mu svůj záměr a k mému překvapení byl jednomyslně přijat. Skvělý. 

Trochu jsem teda zapomněla na Brtnikovu preciznost, takže ty dlaždice, který jsme zakoupili v tom Baumaxu vůbec neuložil na prasáka, ale ráno, když jsem ještě měla hlubokou půlnoc, to provedl naprosto profesijounálně i s položením geotextilie a podsypáním kamínkama. Taková krása!!! A tak jsem šla hned konat na zbytku toho projektu. Z dřevníku jsem vytáhla malou špulku, z garáže starou skládací židli nahrubo natřenou stejnou barvou jako naše okna /tu musím ještě v létě udělat hezčejší/. Ponatřít, povrtat, pobrousit a………..vijolá – vítejte v mé kavárničce, vinárničce U  Špulčičky.  Až bude záhon pod ořechem víc osázený a zarostlý a až povyrostou keře na druhé straně, bude to hooodně útulný místo. I teď se mi tam dobře sedí a rozhlíží se. Povedlo se?

No a taky jsem pochopitelně řádila na zahradě, kterou jsem pomalu probouzela. Naštěpkovala jsem si k doplnění potřebný matryjál, vyčistila záhony, upravila je a probudila je do jara kytičkama z nejkrásnějších – veselýma narciskama. 

Mohla jsem si přát víc? Plná náruč krásnýho počasí, klidu, pohody, probouzející se přirody….. nic víc není potřeba. 

Teda je, ale toho se mi dostávalo přehršel – ohařího mudlání, hraní, zlobení a blbnutí. 

Byla to zkrátka hodně bohatá dovolená.

Jo a……….. už mám v kurníku i jednu slepici 😀 😀 😀 😀 😀 

4 komentáře u „To byla ale, kurnik, dovolená!

  1. Závidím Ti tu chuť do práce a tvorby. Já jsem se omezila na vyvýšený záhon a několik truhlíků, ale pořád mám důvody, proč práci odkládat. Je ještě zima, kytky, co chci budou mít v květinářství až po zmrzlejch. Stihla jsem teda osadit jeden truhlík s velkokvětými maceškami, je na parapetu okna v ložnici a dělá mi radost spoustou květů.

    1. Ono to asi jen tak vypadá, taky není vždycky chuť do práce a tvorby, teď třeba je to tak, že jsem fakt ráda, že jsem ráda, protože ten současný režim je trochu napnutej, plus ještě hodně času teď musím věnovat přesunu Rexíka, kdy telefonuju, píšu.
      A ona ještě furt zima je, kdybych nebyla tak nedočkavá, nestěhuju teď furt ze včelína a do včelína muškáty, nějaký saláty v miniskleníčku a pod. Takže jen dobře, že člověk není tak hrrr. Macešky jsou úúúžasný, úžasný, mám jich teď plno, dala jsem i do záhonků, mám u vchodu, před vchodem, na jedný špulce, na druhý špulce, pod ořechama, v tom bývalým vánočním stromku…. jsou všude kolem nás, moje optimistický kytičky.

    1. Že jo? Snad se jim tam bude líbit. No mám už doma zásilku vybavení do kurníku, ale protože je momentálně fakt času nedostatek, tak jsem to ještě ani po týdnu neotevřela tu krabici a to jsem se tak těšila, jak to budu zkoumat. No není čas. Vždycky ráno mi padne pohled na tu krabici a jen z povzdechem řeknu: „aj, už zase to nevyšlo!“ 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.