Že sme byli jak ten pojízdnej cirkus na kolečkách.

Bylo to na konci deštivý procházky

, akorát jsme se chystali přejít silnici. A já jsem našla čerstvý srnčí shoz. Neboli parůžek. A………….protože vím, že ohaři nestojí o to okusování (viz článek od MVDr.  Štourače, který jsem tady nedávno dávala), ale udělá jim to radost jako hračka, kterou můžou nosit, aportovat a nebo s tím dělat před druhým důležitýho, sehnula jsem se. Neměla sem se shejbat, neměla, mohla jsem být ušetřena spousty věcí. Třeba promočení a „nervů“.

Protože….přešli jsme tu silnici a řekla jsem si, že dneska udělám něčím radost jako první Taliprtce, mojí šprtce. Že si to zaslouží. A řekla jsem: „Hele, Talinko. Co to mám?“ Že já blbka nebyla radši zticha. 😀

Oslovená se u mne okamžitě zhmotnila s výrazem :“Voka!“. Natáhla jsem ruku a než jsem stačila cokoliv, byla ruka prázdná 😀 😀 . Potud dobrý. Měla jsem za to, že to bude mít obvyklý průběh, že bude dělat důležitou, aby Rumouš viděl.  Rumouš sice viděl, ale pak už to jelo jinudy než obvykle. 

Obdarovaná s sebou flákla do stařiny a jala se slastně požvykovat jak kráva. 😮 Celkem slušně cedilo, ale to jí bylo v daný moment jedno. Mně ne, mně ne, protože už pršelo nějakou dobu a já začala navlhat. 

„Tali poď, poneseš si to. Deme“

„Ne, žvejkám. Budu žvejkat, chci žvejkat.“

„Tali neblbni, deme.“

„Žvejkáááám.“

Došlo mi, že ten shoz je prostě čerstvý a ten konec měkký , lákavý.

„Tali – pones!“ Zkusila jsem krutopřísno.

V trávě blejsklo bělmo……“Źvejkám.“

Provlhala jsem.

„Ach jo.“ vrátila jsem se a parůžek jí sebrala. „Tályje ty seš koza, prosim tě dej mi to, já to ponesu….“ ušla jsem asi dva a půl kroku…

„Tak to teda ne, jednou si mi to dala, je to moje.“ bravurně mi to z ruky čórla, než jsem se stačila nadechnout a zase spokojeně ulehla. Déšť nedéšť.

Já s tou vodou shora tak smířená nebyla.

„Talynó, poď sakra přece, deme domů, mokneme tu fšici.“

„Žvejkám.“

„Ach jo. Hele todle už jako nene, poď krucinál domu a tam si s tim třeba tapetuj, hlavně poď.“

Asi nějaký funkční zaklínadlo, protože se fakt zvedla a šla. Důležitě, aby ostatní viděli. No viděli. Bohužel, viděli.

V půlce louky ji zaujala nějaká extrémně zajímací myšoďurka, čelisti povolily, uďálo to pink a parůžek upadnul na zem. Chtěla jsem ho sebrat, leč…………… Rumouš dělal dokonalý monitoring situace a okamžitě po parůžku skočil. Jenže. Já jsem si všimla, že Tali ho upustila do místa, kde je prasečí trus!!! A prasečí trus může znamenat nebezpečí Aujezkyho choroby.  To nechceme.

„Rumíčku, pusť“

Rumíček tam nebyl, byla tam koza, co metá stojky.

Z radosti, že získal vzácnost. 

„Rumoooušíííí!“ – volejte na hluchýho!

„Mám, máám, nedááám, máám, mááám, nedám!!!“ 

Stojky střídaly kotrmelce a naopak. To vše proloženo úprkem do kšá. 

„Gumo, sakra, slyšíš mě?!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“ . Jo, hahaha, taky to vim, zcela zbytečná otázka.

Rumouš metal dál nadšeně kotrmelce a voči měl nadšením do zatáčky. Zas jsem viděla blejskat se bělmo. To jak dělal filutu. To vidíte i na tu dálku. A vidíte, jak se raduje. 

Vyběhla jsem za tím gymnastou – kde je Tali jsem momentálně neřešila, už je hodná. A byla. 

Stojka, kotrmelec, výskok…………“Rumoušíííííííííííííííííííí, stůůůj, kuwa FHŮŮŮŮŮJETO!“

Stojka, výskok, kotrmelec, stojka, moje nohy kmitaj – vlastně už chybělo jen, aby tam byl Vlasta Burian a metal do toho hvjézdy. Nemám tu fyzičku až tak úplně marnou a hlavně, on mě nechal, abych ho chytila, páč, že jako bude sranda pokračovat. No, to jsem mu nemohla splnit. Což mě sice mrzelo, ale ………. no tak jsem mu to vykompenzovala pochvalou a hrstí odměn, aby nebyl zklamanej, že mu kazim radost. Páč za  poslušnost to teda nebylo 😀 😀 . I když pak poslušně odevzdal, to zase jo, stejně jako Tali před tím.

No, tak tenhle kabaretní výstup jsem si mohla ušetřit, kdybych se bývala byla nesehnula 😀

P.S. Někdo by mohl říct, že jsem zkrátka mohla použít nějakej opravdovej povel a situaci vyřešit profesijounálně. No jo, to jsem mohla. Ale………. kažte to, že jo, když se tak raduje. Tak děláte, že děláte – přísnou. Tak jako jen pro formu. A já jsem ščastná, že právě tohle – to pro formu – už můžu dělat i s Tali a nepůjde to proti mně, naopak.

P.S.2 Já vím, že pokud by tam ten virus byl, tak že tenhle atletickej výstup říznutej cirkusovým číslem by už byl marnej, ale nějak jsem měla za to, že bude lepší, když to zabavim.