NAROZENINY, NAROZENINY, NAROZENINY? Gdó měl tůdle narozeninýý, narozeniny a narozeniny?
No já! Já, sama já. Královna fšech flekůch.
A pánčička mi uďála mejdan, víte?
Pěkně jsme se nejdřív byli procház……….. ne, počkejte! Počkejte! Vůbec sme se nebyli nejdřív procházkovat, páč pánik mi přivezl zákuska. Velikýho pribiňáčka. Já miluju, naprosto miluju pribiňáčky. To je tak, jako bych byla zase ščenátko. Pánčička vobčas řiká špenátko, ale špenátek já teda nevoblibuju tak moc jako pribiňáčka. Pribináček je hodně moc dobrá věc, tu by měli podávat furt a každej den. (A co , že bych byla klustá? To vyběhám)
Taky sme to pak šli s pánikem vyběhávat. Von teda ne, von je de. Ale zase rychle, nezastavujeme, máme asi zpoždění a furt to rveme kupředu. Taky toho pak stihneme hodně vyprocházkovat.
No a potom. A potom!!!! Potom sme nejdřív byli na pelíšku, jako dycky po venčení. Ale za chvíli mě pánčička zavolala, ať du jako za ní. A to sem teda hodně uuutykala, páč sem tušila, že vo něco de. Vo něco moc důležitýho. Uuutykala sem za ní do předsíně, ale taky se mnou tam utykal Rumouš. Bála sem se, že mě předběhne, ale pánčička mu řekla, že ne, že tohle to nejni pro něj.
A víte jak sem si připadala důležitě?? Mocinky moc jako.
A čekalo tam na mě tudlencto!
A tetkon pozorte – pánčička ten mejdan i natočila. A víte proč? No, aby vám mohla vokázat, udělám nějakýho tajfůna. A vono prdlačky starý kvedlačky, vážení. Se podivejte sami, jak sem jí do toho hodila vídle. Ani mi nedopřála voslavu v civilizovaný místnosti, ale prej pro sichr mi to prdla do rozestavěný verandy. No a to čuměla potom teda. A vy můžete taky. Teda ne čumět, to je jasný, to ne, vy ne. Vy se můžete koukat. Helejte (tichá poznámka organizátorky mejdanu – video jsem musela rostříhat, aby se to vešlo na stránky, ale máme dneska tak slabej signál, že si to po sobě nedokážu zkontrolovat, protože se intronét furt seká, takže vlastně nevím, co uvidíte 😀 , jestli něco uvidíte):
„No, tak to mě poser“, řekla by jedna naše rodinná příslušnice.
Aby pes po krkovici dojedl OKURKU! ?
To by se u nás doma nikdy nestalo ?
Talinko, hodně štěstí a zdraví a trpělivost s tou čivavou, co tě tak drezíruje. Ona už má taky svý roky.
Protože máš zmlsaný vovce. Pořiď si bígla a začnou dojídat i ony.
Ale mě teda nejvíc dostal Rumouš, jak se to snažil narvat do kušny všechno najednou ?
Viď – nějaký nimrání se v jídle….
Jo Rumoušek mě pobavil, jak si to radostně narval do kušny a odjel do dálav 😀
No jo, mám psy vychovaný dle pořekadla, kterým vychovávali mě: Doma jez, co máš, jinde, co Ti dají. U nás se nimravost v jídle nepodporuje. Ale potěšila mě, jak pěkně stolovala, to jsem jí to mohla dát normoš v kůchni. Ale zase takhle měla klid na svou soukromou oslavu a Ti dva jí nestáli za zadkem. Rumoušek to má dobrý, ten to má zjara, můžem slavit venku.
Když nebude čivava Talinku drezírovat, tak se jí vbrzku nedovolá. Neb to je pes, kde bohužel – to bez drezírace nejde – jako příklad mohu dát posledních pár dní, kdy zas nemám doma Talinku, ale Tazimíru.
Njn. Eliette prostě čichne a odejde, případně to přebírá jako Popelka, pak sedí a žebrá u stolu mlčky se slzami skoro na krajíčku. Když děláš, že ji nevidíš, tak si krkne…
Strakatá spase všechno – kromě syrového masa ?
Pošli ji na – jak se to říkalo dřív, když ty děti jezdily na výkrm? – k nám do ozdravovny, to béš koukat, jak se rozežere 😀
a co žere Strakatá?
No, Eliette už taky roste zadeček trochu. Ale ještě není tak tlustá jako tví ohaři. Takže nikam nepojede.
Strakatá je nevykrmitelná. Zavřou mě za týrání. Lezou z ní kosti.
Holkám vaříme. Kupuju už normální maso, co je v akci, ty barf pomletiny jim dělaly průjmy, nevěřím, že tam pod nálepkou „svalovina“ byla jen svalovina. Musely tam být i vnitřnosti. Megi poradila směnit rýži za brambor a je to bez průjmů.
Takže brambory a maso a dosypaný vápník a kolagen a nějaké vitamíny, zelenina. Občas polovlhké granule jako třetí jídlo, piškoty, pamlsky, rohlík, jablko…
a furt hubená. Za den sní určitě víc než kilo všeho dohromady celkem.
A já furt tlustá. Přitom jím jenom cukr. ?
No bať brambory jsou zlato – vždycky a všem to radím, vyhoďte rýži – už svýho drahýho času na Ifauně – vím, to díky Bubince, ta mi to poradila.
Na ja, tak je strakatá ten typ, co říkal, pan Randa na Šumáku – hubená mrcha zvostane dycky hubenou mrchou – myslel Brtnika a měl pravdu. Ten je taky nevykrmitelnej.