Necelých dvě stě. Páč jeden stál 89,- Káčées.
Novej.
Zelenej.
ŽUŽLOPICHLOBALONEK!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Novej dlouho nebyl ve hře. Páč třeba lítat v létě jako blásen za balonkama v těch vjédrech, nejni dobrej nápad. Aspoň já si to teda myslím. Když už ne ohaříci. Takže žádnej novej nebyl potřeba. Až teď.
Teda takhle vlastně. On by asi, možná, určitě?? nebyl potřeba ani tak, ale …. byla jsem vyzvedávat nově zakoupený obojky. Ty už zapotřebí opravdu byly, protože ty původní dosloužiliy a ohaříci chodili jak hadrníci. Stačí, že tak chodím já. Můj venčící mundůr se asi jinak nazvat nejspíš nedá . Odůvodňuju si to tím, že strašák v lesích úhyla zajímat nebude 😀 😀 . A taky tím, že…. tohle přece ještě můžu dotahat, stejně nikoho nepotkám. A nebo tím, že…. jsem ve stavebním mundůru, nebudu se přece převlíkat, jdu se psama do lesa a pospíchám…… Takže prostě, pokud potkáte v lese strašidlo v gumáčkách, jsem to já 😀 .
Takže obojky se koupit teda musely, to je jasný…. no a když už jsem tam byla a zrovna tyhle balonky měli v akci /slovo akce je dost pofidérní, jinde se to dá koupit levnějš 😀 /, tak jim zkrátka udělám radost, ne?
No a udělala.
Blažej a Blažena se z nich stali.
A protože jsem husa a ukázala jsem jim balonky ještě na zahradě, byl náš odchod na louky dost dramatickej, což jsem tentokrát chápavě dělala, že jako nevidim. Ten pojízdnej cirkus, co se vedle mě pohyboval 😀 . A zvukové projevy flekaté /Rumíček je ten tichošlápek/, jsem taktéž předstírala, že neslyšim. I přes to, že hrozilo, že posléze už nebudu slyšet nikdy nic, jak to kopyto flekatý hlučelo.
Přece jim nebudu kazit tu radost ze života, ne? 😀 . A že ji měli, můžete ostatně vidět sami. Ten den jsme se nikam moc daleko nedostali, protože se furt muselo kopat, házet – to já. Hledat, chytat to, lítat za tím, lítat s tím a žvejkat to a hrát na to jak na dudy- to voni. Kdyby tehdy na louce vybuchla nádrž plná bažantů a ti by vyletovali do vzduchu jak rachejtle, bylo by jim to fučik. Tak velkou vášní k balonkům planuli 😀
Vždycky přemítám co to je ten žužlopichlobalónek,já ho mám jako první cvičební pomůcku když mi probouzeli nervy🤦🤓
A taky Ti pískal? 😀
Ne,mám nepískací🤓
A to je škodááááá ale, škoděnka to je 😀 živě si to představuju.
Tak jsem se těšila, že si přečtu článek v autobuse cestou do práce.. U pasáže se „strašidlem gumáčkách“ jsem se zakuckala a když jsem došla k pasáži „flekatý kopyto hlučelo “ musela jsem čtení stopnout a dočíst potom až v kanceláři. Já to totiž vždycky všechno vidím „v živejch barvách“.. 😂😂
Jak málo stačí k psímu štěstí 😉
Hlavně sis to v tý tramvaji měla pustit – se zvukem. Naplno 😀 😀 😀
Jo, psům stačí ke štěstí opravdu málo. Včera po uvítání po návratu z kina jsem jim rozkopala hromadu plyšáků a ščestí bylo na světě 😀
To bych neudělala – se zvukem – nesnáším když si někdo ve veřejných prostorách pouští něco se zvukem a nemá sluchátka – fuuuj…
No já taky ne, ale věř, že ty dudy by zaručeně vyklidily tramvaj a měla bys ji pro sebe 😀 😀
Parádně si broučci zažužlopichlili. 🙂
Oni jsou vždycky jak malí haranti, jak u vytržení. I proto taky dělávám tu mezeru v používání, páč pak se můžou protrhnout jak si to užívají.
jeee novej zuzlopichlo balonek 🙂