No! Bohatej. V tuhle dobu já děsně ušetřim.
Za jídlo 😀
Jdete ven a ať jdete, kam jdete, fšade si nacpete bachor. Donedávna to byly švestky. Ty starý, poctivý, obyčejný. Dozrály letos k dokonalosti. Jak loni nebylo nic, tak letos si to všechny stromy a keře vynahrazují. Až na to leckdy bohužel doplácí. Ale hýří, hýří všemi možnými plody.
A tak teď nastává tak trochu čas postávání 😀 . Furt někde stojím a něčím se futruju. Donedávna teda ty švestky. Bože, to je taková lahoda! Všechny navíc čistý, neobydlený, žádná šárka. Stojíte a stačí jen malinko natáhnout ruku a hned máte v dlani tři sladký švestky. Mňám! Od dětství miluju švestky, švestkový povidla, švestkový buchty……………. Takže jasný, batoh na záda a vyrazila jsem. Nastaly švestkový orchije.
Vyráběla jsem v sušičce ovocný kůže (to je výborná vymoženost, rozmixujete ovocíčko v robotu na hmotu, kterou pak rozetřete na pečící papír a sušíte v sušičce na plát, ten pak nakrájíte srolujete a………………….cpete se tím do bezvědomí 😀 . Je to hrozně návykový. Už jsem sežrala tunu třešňových kůží, višňových, hruškových, švestkových………… propadla jsem tomu.). Vyráběla jsem v sušičce klasický sušený švestky. Udělala si dva druhý povidlí, buchty, no prostě jsem se švestkově vyřádila.
Švestky už sice v aleji došly, ale stále je čím se živit. Všade kolem spousta jablek, hrušek. Takže celou procházku se furt něčím cpete. Tím pádem ušetříte za jídlo, protože přijdete domů jak sud. A nejen vy. I ohaři si se mnou dávaj do nosu. Tohle je prostě další rozměr zdejších procházek, kterej si užívám.
A když si nacpu pupek, pustím se do sběru drobnýho ovoce. Všade kolem nádherný trnky, šípky, těsně před tím, než jsem si šla užívat do peřin, natrhala jsem si na jedné malé loučce nádherně kvetoucí třezalku. To všechno na čaj, protože třeba šípkovo, trnkovo, jablečnej čaj, já miluju. A vařím si ho na plotně, když se topí.
Jsem shánčlivá, takže sice si postojim, jak se furt někde něčím futruju, ale na druhou stranu se taky naběhám, jak to sbírám. Páč to musím do starýho sadu, pak na jednu louku pro křeměňáčky, na druhou pro hrušky. Aspoň to maj ohaři pestrý a taky budou zásoby a to je hlavní. Páč až sežeru šécko to, co je venku, budu mít ešče zásoby na zimu.
u nás byly včera kamarádky z Blanska a při 2!!vycházkách,kdy viděly kromě křížku u břízy asi všechny moje venčící trasy,tak obdivovaly velký množství šípkových keřů co mám hned za barákem+švestky,ořechy,jabka po cestě u rybníčku,a k lípě…
Jojooo, šípky jsou veliký bohatstvíčko!
Petro, jsi úžasná hospodyňka. Taky jsem zamlada zavářela, nakládala, sušila. Prarodiče měli velký pozemek s ovocnými stromy, do volné přírody taky bylo blízko. Začínala jsem jahůdkami, končila jeřabinami a šípky.???? Teď už mě to moc nebaví a taky by to stařenka asi nestíhala spotřebovat.
Já toho nedělám nějaký kvanta. Však jsme jen dva – no plus dva ohaři, jasný, 😀 . takže toho nepotřebujeme moc. Ale když je čas, baví mě to, uchovávat si letní a podzimní dobrůtky na zimu, kdy pak můžu sáhnout do špajzu a mám. Tím spíš, že to mám v podstatě zadarmo – i prací myšleno, protože to není na zahradě, kde se o to člověk musí starat, stačí mi vyrazit do teréna s batůžkem a jsem bohatec.