Přesně tak.

Páč jsme jeli na tu chalupu. Sice jsme nemuseli sekat, ale dalo mi to zase příležitost prostříhat stromy na louce v dolních patrech. Kde můj vetchý zrak ohrožují při jízdě na mým černým ďáblovi spodní, oschlé větve. Hlavně ty u hlošiny, které mají navíc slušný trny. Mimochodem – kdo znáte hlošinu – tak když kvete, že božsky voní? Úplně v tom květu cítíte budoucí med. No, takže jsem stihla ostříhat dole tu hlošinu  a taky dub. Dvě nejhorší místa, když sekáte ve větvích. A při tom jsem si užívala toho, že jsem měla oba ohaříky vypuštěný a nemusela řešit, co kde Tali provádí, jestli neškodí……………heh, úplně přesně si pamatuju ty momenty, kdy jsem si tohle s ní dovolila udělat poprvní a jak jsem z toho byla vyrvaná a hned to psala do hlásání……….. a vlastně jsem z toho vyrvaná dodnes. Mám vždycky radost, vždycky si to uvědomím.

Kdo měl taky radost byl Rumíček, kterej někde vylovil flašku s vodou a dotáhnul ji za mnou na louku. A poskakoval tam jak hopík. Tož to je jasný, že jsem musela přerušit veškerou činnost a jít s ním do kontakta. Nejdřív byla děsná bitva a pak jsem mu udělala radost největší. Vzniklou dírkou v lahvi jsem na něj cedila vodu.  Ščastlivý princ Vodomil 🙂 . Než jsem pak ostříhané uklidila a než jsme se sbalili………… byla skorem šestka. A tím pádem jsme domů dojeli před sedmou. A tím pádem nemělo cenu už nic moc začínat. 

Na mě ale čekala ještě slepičí část dne. Jasně, než jsme jeli, hodila jsem tam holkám připravenou rychlou svačinku a tak teď jsem to tam ještě musela douspořádat. Vyhrabat výběh, vyměnit vodu a dlábes krůtám a slepicím a taky je porovnat, páč zrzka zase vyskakovala na jednu černou, tak měla halt problém, trochu se proběhla 😀 . „Já ti dám, ty megero jedna bláznivá!!“ volala jsem na ní, když jsem ji honila. „Vokamžitě toho necháš, nebo pudeš bydlet do políftky!“ vyhrožovala jsem jí 😀 😀 . Páč to už jsme si řekli – šikanu nemám ráda. Pak už stačilo jen ukázat rukou do opačného směru, když se snažila k černý přiblížit. 

A pak jsem se vrhla na zalívání a nechala slepice slepicema. Došla mi voda, tak jsem si musela přepustit. Enemže to teče tak pomalu!! Tak jsem si odběhla domů, něco pokutila a pak se zas vrátila do procesu. Šécko jsem to pozalívala a mastila dom. Tam už na mě čekal Brtnik a výborný chlazený. Sedli jsme si U  Špulky a já byla moc ráda, že se nehoní a nejde ještě někam něco dělat. Když opominu přípravu ohaří večeře a zalívání naší zahrady, abych nešla moc pozdě spát.

No a abych nešla moc pozdě spát, tak už tady to psaní zabalím a půjdu. Ono stejně není moc dál o čem psát, protože zalito jsem doma měla a tak jsem se mohla zvesela jít věnovat kuchyni. A na tom už nic zajímacího nejni.

Tak dobrou.