Nejni taky jako úplně marný, ale……
Pro mě trošek nuda, páč já tam na rozdíl od nich nic nevidím, necítím a ani neslyšim. A pařáček. Páč kotouče sena, jak známo se nacházejí zpravidla na louce a na loukách toho stínu moc nenajdete.
Jim je to ovšem jedno, jak můžete vidět následně. Baví je si mezi nima chodit jak v labyrintu a zkoumat jakýsi cosi. A klidně se tam uplacírujou na celý odpoledne. Pak už jim teda ten jazyk taky visí jak kravata, ale to prej neva, zábava je to veliká. Tak proč ne, když je to baví. Asi je tam pěkně živoučko.
A já si příště půjčím od Brtnika rybářkou sesli a tam si ji rozbalím a budu na ni sedět. Do batůžku dám kávičku a jahodovou roládu a taky budu spokojená, ne? 😀 . A fšicí si budou myslet, na jak velkej vejlet já s s těma ohařima du, s batohem plným proviantu a seslí. Přitom budu sedět za humny a čučet do okolí.
Talinky ocásek mě rozesmál. Šťastlivci.
Korinka tyhle balíky milovala. Na jedné louce, kam jsme často chodívaly, je měli pěkně srovnané v řadě a vzhledem k tomu, že catahoula je šplhací plemeno, Kora se vyškrábala na krajní balík a pak skákala nahoře.
Ted zrovna nedavno byla na fb prosba z nejaky farmy, aby lidi nenechavali lezt psy na baliky v igelitu, ze se tim komplet znici. Me by to nikdy nenapadlo, ze je to problem. Tyhle baliky v siti tam to nevadi.
Korinku igelit nelákal, ale zažila jsem puberťáky, kteří si z balíků udělali hřiště a rvali igelit. Teď už to neuvidím, ta louka se změnila na stavební parcely.