To hlavně, vroucí. Páč bylo vedro, že jsem se vařila.

Tali nám pokulhává, tak jsem nás netáhla nahoru sadem do kopce, ale jen kolem komína. Na louky. Koněva na flexovým vodítku, Tali si s pokulháváním nepůjde moc do prostoru louky, abych ji musela stahovat zpět (oj, jak se těším na posečené louky!) a Rumajzlíček trpajzlíček, ten je hlavně pořád se mnou. Tak to vezmem teda tentokrát  tadyma.

Jak jsem předpokládala, Tali mi stačilo dvakrát stáhnout k nám s povelem Cesta a mohli jsme se šmrdolit právě na tý cestě. Kvůli Tali, kterou se mi v současný době, nechtělo nechávat samotnou doma. Páč vim, že teď, když tu má Koněva, by jí to radost neudělalo. Takže jsme měli omezenej akční rádius. A tak jsem přemýšlela, co budeme robit.

Slepice budeme robit!  To psům házím pamlsky jak slepicím a jediný co mají udělat, až to najdou a sezobnou, je, se co nejrychlejš vrátit ke mně. Bez povelu. A pamlsky jsem házela do vysoký trávy, aby jim to trošku dalo šichtu si je vynajít. Škoda, že jsem nemohla natočit Koněva, jak hází skoky vzad. Pokaždý to fakt mrskla přes záda, jak atlet skoku vysokého a tvářila se u toho jak Vlasta Burian, když metal hvjézdy ve filmu Nezlobte dědečka. Pohled pro bohy. Talince jsem pochopitelně neházela nikam daleko a Rumíček mohl skákat taky jako blecha. Mno, tak to jsme měli intelektuálněfyzickou část za sebou a mohli jsme se hnout dál. Fšicí vytlemení z tý fajn zábavičky a motali se kolem mě.

Dorazili jsme na Ořechovou louku. Narostlá je krásně a bydlí v ní moje oblíbený kopretiny. To jsou tak krásný kytičky!  Abychom je neponičili, zvostali jsme na kraji,  v cípu, kde tráva není nic moc a je prostor. A tady došlo na trochek té práce. Balonkovací, kdy se někteří…. tedy…. některé, byly nuceny krapítek opanovat a respektovat, že není každý balonek pro ni 😀  – viď Koněve? To byla šichta, že jo? 😀 😀 😀 Talinku jsem ze hry vynechala a „hodila“ ji balonek pěkně před čumes. Aby si pak mohla lehnut a žouželit si ho.

A vzala do hry jen ty dva. Ono to slovo „jen“, je takový zavádějící, páč Koněv je dílo. Takže nejdřív jsme si to tak šudlily na vodítku a pak jsme to prubly i navolno s rychlou rukou na jištění. A to se divila děfčica rezatá, to bylo překvapeníčko, když i poté, co vodítko nebylo, byla zabržděna 😀 😀 Musela jsem se jí smát. Ale, dokázala pak vydržet i když jsem poodešla. Pak se jí ovšem podařilo balonek „ztratit“ páč ten její jí nebyl dost dobrej a tak ho zahodila, aby se mohla vrhnout po tom, který si odložil Rumíček. Nebyli jsme tam nijak dlouho, páč jak říkám, bylo vjédro a prádelna. I ohaři vzali s nadšením informaci, že se vracíme.

A já si řekla, že by to tady šlo. Bavily jsme se před tím s Dennyky, že Koněvovi věří, že ji můžu vzít na volno. A tady to bylo takový ideální. A Koník i dobře běhá na přivolání. I proto jsem si to s ní od začátku procvičovala, abych viděla, jak nám to spolu půjde. Tož jsem ji odcvakla a šli jsme pospolu balonkově volným krokem pěšinkou pod loukama. Tali si nesla důležitě svýho čakíta a těm dvěma jsem občas balonek kopla (No, kopla, kopla, v tý trávě si to asi umíte představit, že jo – ale snažila jsem se! A někdy čutla i vejšku!). Byla jsem ráda, že Koněv si může taky dopřát i venku, nejen na zahradě, svobodnýho pohybu.  A že si můžu jen tak s nima jít.

Pak jsem balonky zabavila a už jsme se pohybovali bezbalonkově. Ať taky jen tak společně jdeme. Tali jsem občas podrbala po makovici, aby jí nebylo líto, že se jí nevěnuju, pochválila jsem ji, jak krásně ten balonek nese – páč jí jediný, jsem ho nechala, aby měla nějakou kompenzaci. No a bylo prostě fajn, se třema ohařema. U koní jsem  milýho Koníka pro jistotu cvakla. Kdyby dostala nějakej blbej nápad, nerada bych to tam šécko splašila. 

Došli jsme domky, ohaři se letěli napít a já taky. Vyzvala jsem muže svého, aby přestal na chvíli tvořit a šel si sednout v klidu chvíli na pivo. No tak na pivo jo, to vyšlo. To v klidu ovšem vzalo za svý, páč fšicí tři, jak jeden muž, teda ne muž, jeden ohař, pojali potřebu po nás posedávat, polehávat, mýt nám obličeje, mlátit nás ocáskama a vůbec se všeobecně hlemejždit. Hrozná banda tohleto 😀 .