A ADHD kuchařka má dovolenou 😀 .

Ohaři chrápou, páč se s nima před tím porvala o plyšáky, ráno byli v dešti dvě hodiny venku a maji toho plný brejličky.

A ona ADHD kuchařka se rozhodne, že se jí nechce mávat hadrama po domácnosti, ale pokusničit. Když už má doma toho nablblýho robota , velkýho, všehoschopnýho. I zadělá si těsto na…………na domácí těstoviny! Pěkně ho vyhněte a dá odpočívat do lednice. A! Následně se pustí do díla. Že si vyrobí něco jako špagety.

Přeskočíme odstavec popisující opakující se boj s nasazováním nástavců, kdy ADHD kuchařka několikrát  radši opustí kuchyň s nepublikovatelnými výkřiky na adresu všehoschopnýho robota, aby se vzápětí se zaťatými zuby znovu pokusila nasadit ten werk, co má v ruce, a co jí síly stačí se ovládá, aby s tím nemrskla o zem. Lina by jí bylo líto.

Nakonec jí napadne pustit robota naprázdno, aby se posunuly zuby, do kterých se musí werk vetknout. I zadaří se. ADHD kuchařka si jde nalít panáka ořechovice na oslavu svýho vítězství a pro uklidnění pohladí kocoura vyvalujícího se na parapetu. Místo toho jednu vostrou koupí za svou drzost, že mu narušuje jeho zóny. Tak si lokne studenýho kafe a radši kouká z vokna na krmítko, kde je momentálně hezky rušno. Aby taky ne. Je  čas ptačího oběda a venku prší, kdo by chtěl v tom slejváku někde shánět kus žvance, když si může skočit do bistra pro hotovku, že jo 😀 .

Po uplynutí potřebného času zamíří ADHD kuchařka k lednici a vyjme zcela odpočinuté těsto. I ADHD kuchařka je po boji s všehoschopným robotem mezitím též odpočinutá a tak se může radostně opět pustit do díla.

Radost jí ovšem nevydrží dlouho. Páč ten krám všehoschopnej nespolupracuje dle představ paní kuchařky. Tváří se totiž, že pracuje, a tlačí těsto šnekem mlejnku ven, ale ve skutečnosti TO NEDĚLÁ!! Těsto se nevobjevuje. Ani po několikanásobných výhrůžkách, ani po zvýšení rychlosti a tlaku.  Až když ADHD kuchařka vyhrožuje přístroji krutým mučením a celou svou vahou zalehne na udělátko, který těsto do mlejnku tlačí, uráčí se tomu degenovi začít pracovat a po nějaké době, kdy už na něm kuchařka vysílením spíš jako visí, začne vydávat těsto v úhledných žížalách. Ty postupně narůstají. Ale rychlostí šneka. A tak má kuchařka obavy, aby že toho šmejda robotího nezavařila. I přeruší na chvíli výrobu a jde rozmísťovat vytlačené těstovinové žížaly po utěrce. To vypadá asi takto:

A teď se dostáváme k tomu, proč ADHD kuchařka.

Protože, když se konečně podaří vytlačit i zbytek těsta, za zoufalého posilování paží, ba i celého těla, jak kuchařka tlačí na těsto, aby konečně vypadlo z útrob toho šmejdskýho přístroje, napadne ji, že by si to celý mohla ještě zpestřit. Místo toho, aby jen tak rozmístila další žížaly po utěrce a šla, zcela vysílená, odpočívat. Ani neví proč, vezme tři žížaly, spojí jejich konce a…..splete je  😀 . Je tím nápadem uchvácena a místo odpočívání, jako správný ADHD magor začne dělat něco dalšího. A  splétá další a další žížaly…. Aniž by tušila, jak to vlastně ale dopadne. Až to uschne. Nezláme se to? Jak to bude vypadat, až se to uvaří? 

Popravdě – zatim nevim. Když to píšu, těstoviny schnou. Jaký budou po uvaření, jak budou chutnat, nevim. Ale! Mám na utěrce těstovinový pletýnky :D. A vedle drobení do políftky ze zbytku těsta, které odmítlo opustit mlejnek a tak jsem ho za trest takhle nadrobila 😀 .

Dobrou chuť 😀

P.S. Těstoviny jsou výborný!!! A pletýnky se nezlámaly a vydržely i vaření a na talíři jsou ftipný. Budu se živit výborou těstovinových pletýnek 😀