A mám to hotový!!
Dřina to byla ale. To vám řeknu. Člověk by to nečekal. Řikáte si , strkám větve do přístroje, kouše to sám. No enemže vono to nejni tak. Vytahujete větve z hromady, řežete, třídíte, nosíte, vozíte – těžký vozíky, vysejpáte těžkou nádobu se štěpkou do vozíku. Leje z vás.
A větve neubejvaj. Naopak. Páč soused to vzal u Babičky z gruntu a vyrobil fakt velký množství větví. Olinka mi říkala: „Peťo vykašli se na to už, dyk to nemusíš šécko zpracovat, my to odvezeme.“ No jo, no. Jenže. Já sem sysel. A vidim potenciál štěpky. A taky jsem prostě řekla, že je těch větví ráda zbavím. A máma mi říkala: „Když něco začneš, tak to vždycky taky dokonči!“…….. To je jako výchovně fajn, ale když máte mozek nastavenej tak, že si to nahrajete natvrdo na hadrdisk……… No tak jste leckdy v háji. Slušně řečeno. Páč pak jedete přes sebe, na sílu a jedete a jedete, abyste to přece dodělali. 😀 .
Bože, jak mně se už nechtělo teď v tu sobotu, fakt moc se mi nechtělo, radši bych se šmrdolila v záhoně. Ale co už. Dojedu to přece do konce. A taky jo. A krom obří hromady štěpky sem taky bohatá dřevem. Páč jsem šécky ty velkovětve – a že některý teda byly klustý! Pořezala na polínka a naházela do drátěnýho válce na dřevo. A v sobotu v šest hodin jsem, vorvaná jak vorvaň, mohla spokojeně říct: „Mám to hotový!“
Společnosti mi tam zase dělali ohaříci a Mouses.
Kterej hrozně moc zlobil Rumouška. Lítali tam ti dva magoři po sadu, jak pitomý. A já měla díky tomu občas aspoň trochu zábavy. Vždycky nejdřív hroznej dusot, pak mi za zády proběhla mourovatá čmouha s ušima do strany,s urputným výrazem a vlajícím vocasem a za ním snaživej rezatobílej gezicht, kterej se ho snažil dostihnout 😀 😀 .
Čmouha pak vyskočila někam na zídku, na strom a strouhala gezichtovi dolů mrkef. A za chvíli si to dali znovu. Není divu, že pak rezatobílejej snaživej gezicht doma vodpadnul, jak víko od záchodu 😀 . Je to moc hezký dívat se na to, jak pes a kočka spolužijou. Moc mě baví dívat se, jak to má Mouses na háku, jak si dělá z Rumouška čurinu. Tali kupodivu tyhle jejich klučičí hry neberou. Radši se věnuje seriózní práci na docentuře v oblasti myšovýzkumu.
Natočený ty jejich hrátky bohužel nemám, neb jsem měla trochu jiný zaměstnání. Ale mám tady něco staršího, sice ne s dynamikou pohybu, ale dokonale vystihující, jak to má Mouses celý na háku.
Takhle to začíná:
(trochu si ztište případně zvuk, příšerně tam je slyšet řezající flexa)
A přesně tak to taky končí – jak je vidět na videu výše 😀
Kouzelný popisek 🙂 Eddie se právě vrátil z průzkumu zahrad a debaty se sousedovic bílomourem…pět minut před hodinou nočního klidu 😀
Kdo měl poslední slovo? 😀
To víš, že náš norský lesní drsŇák 🙂 doječel zrzo-bílého a ten šel raději domů za svými paničkami a kočičími domácími kamarádkami, které si ho považují 😀
No joooo, norskej lesní…. to je divočák a drsoň, to je jasný 🙂
Nic mne netěší, doma chodím v předklonu, opírám se nábytek a skučím bolestí. Včera u obvodního na injekci pak RTG páteře i kyčle, chodítko si mám vyzvednout v centru, ale tam se jaksi nedobelhám. Můj drahý bratr auto má a ví, že nemůžu chodit a dnes ráno mi poslal úžasné obrázky přírody kolem Brušperského rybníka kde je na výletě. Nezabili byste ho?
Na neurologii nové pacienty v celém širém okolí nepřijímají, také poukaz na rehabky, který mi pan doktor napsal… čekačka přes dva měsíce…. budu ještě obvolávat další.
V lékárně mi před týdnem prodali bez receptu dexoket na bolesti svalového ústrojí… ani ťuk. 400 brufen úplně k hovnu. Až lék na předpis s tramadolem přinesl trochu úlevu. Musím se z toho nějak vyhrabat sama.
Vím prt co mi vlastně je. Jestli přes bolest cvíčit, či nechat v klidu, suchým teplem asi nic nezkazím. Pomohla by masage?
Modlím se ať je to od páteře, bo operaci kyčle bych se svým rachitickým srdcem nedala.
Ta bezmoc a bolest je šílená, už jsem zase pokukovala po lustrháku – esli by to měl být setrvalý stav 🙂 a díky za sousedčina autistického syna, co mi donesl základní potraviny.
Ale!! dneska jsem se už do naší sámošky o dvou berlích a s menšíma přestávkama dobelhala /uvidím co na to řekne noha/ také jsem konečně trochu lépe spala a koupila si na oslavu větrník. 100 let jsem ho neměla v hubě.
Pomohly jste mi i vy, páč jsem si řekla, když se holky můžou s daleko horšíma bolístkama svíjet kolem tyče, plavat někam do tramtárie, fungovat na vozíku, přestavět barák, lozit na příšerné několika denní túry – tak tu sámošku musím dát taky. Povedlo se. 🙂
A tenhle rozvalený klusťoučký tvor mi náladu zvedne pokaždé. Nedokážu odhadnou zda se opravdu cítil tak bezpečně a tvrdě chrněl, nebo je to naoko a kocour moc dobře věděl, kdo nad ním stojí. Dělá dobře, Rumoušek, že je opatrný a šelmě nevěří.
A sakra, Kuskusi. Nemohli by sousedi vyzvednout to chodítko? Zkusím i zítra nějak zjistit, jestli nemůžou v tom centru oni sami zajistit odeslání chodítka Je fajn, že ten jejich syn takhle úžasně pomůže. Já bych teď necvičila nic asi. Jen bych dýchala do zad. Neumím to moc popsat asi, ale zkus to si to jako představit, že se Ti nerozšiřuje hrudník, ale svaly na zádech.
Je skvělý, že ses dobelhala do sámošky. Prosím Tě , jsme tady, řekni, zkusíme pomoct na dálku. Suchý teplo nezkazí nic. Mě pomáhá ten stahovací bederní pás
něco takovýho – nemají už přesně, to co jsem koupila, ale to neva
https://www.lidl.cz/p/ultimate-speed-bederni-pas-nakrcnik/p100385989902#searchTrackingMasterId=Product.100385989902&searchTrackingTitle=ULTIMATE+SPEED%C2%AE+Bedern%C3%AD+p%C3%A1s+/+N%C3%A1kr%C4%8Dn%C3%ADk+(bedern%C3%AD+p%C3%A1s)&searchTrackingPageSize=48&searchTrackingPage=1&searchTrackingEvent=click&searchTrackingId=Product.100385989902&searchTrackingQuery=bedern%C3%AD%20p%C3%A1s&searchTrackingOrigPos=1&searchTrackingPos=1&searchTrackingOrigPageSize=48&searchTrackingChannel=CZ&list=search/bedern%C3%AD%20p%C3%A1s
Řekni a pomůžem, jak to půjde.
Sakra, KusKusíčku, ten Tvůj bratr je fakt na to, abys ho praštila holí. Nejsou v okolí nějaké sociální služby do domu, aby za Tebe došly, zařídily, donesly, vyzvedly? Kdybys bydlela v HK/Pce/CR, máš nás za dveřmi zítra. Do Ovy máme daleko všichni 🙁
V centru ve zdravotnických potřebách Medesa care požadují papírový poukaz, nebo ten samý, elektronický, zaslaný přímo panem doktorem. Volala mi dnes obvoďákova sestřička tak jsem zjišťovala co a jak, ale sdělila mi, že požadavky na pomůcky mailem nezasílají. A prý si mám určitě najít nějakého neurologa, vzkazuje mi pan doktor po vyhodnocení RTG. Co mi vlastně je jsem se nedozvěděla. Vypsal mi nový poukaz na vyšetření na neurologii a že si ho mám vyzvednout na recepci. Nechápu.
Chodítko mi vyzvedne Šarinka příští týden, zastavili ji po 20 letech dopraváci a Šari nemohla zaboha najít řidičák. Tak ji na místě prolustrovali a zjistili, že ji řidičák jak na sfiňu propadl před 10 dny. Takže pokutička a nový ŘP dostane až v pondělí. Pak mi hned chodítko vyzvedne. Akorát, že musí ke mě přes celé město pro ten zasraný papírový poukaz. Ofocený i s mojí občankou a kartičkou pojištěnce jim nestačí. Potom zpět do centra pro chodítko a zase zpátky přes celé město do Poruby. No, Šari bydlí trochu z ruky v Hodoňovicích na úpatí Beskyd, pracovně je velmi vytížená, maká až do večera, nebo je na služebkách po republice tak ji nechci obtěžovat s nákupy. Ale chodítko mi doveze. Těch pár dní to ještě bez problémů vydržím.
A tobě Peti, děkuji za nabídku, zatím to zvládám. Musím zaklepat na dřevo. 🙂
Jsou na tom lidi daleko hůř.
Tvl mailem nezasílají. A jak si tam člověk, který má potíže s chůzí asi má dojít, kuwa!‘!! Máš maila ode mne – ohledně přepravování do budoucna. Město provozuje přepravu pro takovéhle situace.
A vzkazuju zádům, ať kuwa povolej!!!!!
to je jak u blbejch na dvorku – vždyť i recepty a neschopenky se odesílají elektronicky! a co senior taxi, není v Ově?
Já už jsem právě ráno Kuskusovi posílala odkaz. Ftipný je, že pro tuhle službu se musíš zaregistrovat na úřadě – osobně. No ale do budoucna bych do toho šla, já jsem takhle jezdila s mámou, protože po Praze bych autem nejela. Jestli tam píšou pravdu, je to za dobrou cenu.
Evi,
u nás radnice také provozuje Senior Taxi, ovšem službu můžeš využít až od 74 let.
Musím ještě 3 roky počkat. 🙂
Už je mi líp, noha tak strašně nebolí. Pomohlo, že jsem to zde na vás vychrlila a taky asi začaly účinkovat ty silnější prášky od bolesti.
De to, ale dře to. 🙂
Pánbů trestá zpupnost, první moje slova byla … já sám já sám… a táhne se to se mnou celý život. Nerada jsem odkázána na pomoc druhých.
A co včil? Babo raď, nezbývá, než se uzdravit. 🙂 Já su takové chudáky. 🙂 🙂
Hehe – já sám, já sám…. takhle přesně to od malička vykřikuju taky.
a jsem moc ráda, že to trochu povolilo, to je důležitý, aby se tělo nekřečovalo dál.