Jak se Koláče stydělo za houno. Jak si Koláče hrálo na vrhačku a jak si Koláče užilo procházku.
Tradičně si užilo procházku, protože pořád ještě má sníh a sluníčko a mráz. Toho je teda trochu víc, protože ani dvoje džíny nestačily, den předem, aby Koláče nebylo lehce zimomřivý, takže pro tentokrát si vzalo pod džíny termoleginy, a bylo fajn.
A taky si Koláče vzalo s sebou telefén a mohlo udělat nějaký ty záběry, který třeba budou vyprávět víc, než písmenka.
A když se pak fšící vrátili spokojeně dom, čekalo na Koláče pár úkolů. Jako třeba obejít šécky krmítka na zahradě a hojně je doplnit, aby ptactvo netrpělo hladem. No a při té příležitosti našlo na uklizené zahradě čerstvý houno.
„No, tak až roznosim šécko to zrní, vezmu lopatku a vyhodím to do popelnice. Dneska je odvoz, tak to je supr. Stejnak v tý popelnici máme i tak jen houno, páč jak třídíme, je poloprázdná, či spíš tak jako prázdná.“ zadala jsem si úkol. Oběhala ty krmítka a……..slyšela popelářský auto.
„Sakra? Co tady jedou dneska tak brzo? Dyk jezděj až kolem sedmý? Honem, dělej, dělej!“ Běžela jsem pro lopatku, zpátky k hounu, nabrala, vybrala skluz, který v tý rychlosti nastal a běžela k brance. No, bohužel trošku pozdě. Páč popeláři právě dojížděli.
Zvostala jsem na vteřinu nerozhodně stát uprostřed zahrady s hounem na lopatce. Přišlo mi najednou žinantní se tam dořítit a před jejich očima mrsknout houno do naší popelnice. E? Jako by na tom záleželo, nebo co. Předpokládám, že když lidé hází do popelnic mrtvý slepice, jako soused, tak nějaký to houno…….. co? No ne, prostě ne. Nedokázala jsem tam dojít a mrsknout to tam.
Odjeli.
A já stála na zahradě s hounem na lopatce. Co s tim tetkon? Nevěděla jsem. A nenapadlo mě nic jinčího a inteligentnějšího, než ten bobek uložit dočasně pod vozík. Na potom. 😀 😀 😀 Jo, uznávám, není to moc inteligentní, takže zítra mám úkol na houno. Uklidit ho 😀
A jak jsem dělala vrhačku?
No jednoduše. Páč mám votravný psy. A potřebovala jsem je nějak zabavit. A protože jsem dělala salát Coleslaw a měla k dispozici hlávku zéli, dostala jsem další inteligentní nápad. Natrhala jsem si listy zéli a stoupla si s tím doprostřed kůchně. Tali byla na jednom konci – u špajzu a Rumíček na druhým, na pelíšku. Voba byli nastartovaný, co se bude dít. Abych tu nesmyslnou akci udělala zajímavější, předváděla jsem dycinky před hodem jednak chvaty jak Kůngfůpanda a máchala rukama a druhak vydávala divný zvuky. To vždy iniciovalo u Tali hýkání, u Rumíčka stepování. A pak jsem vždy na střídačku po jednom, nebo druhým mrskla zmačkanej list zéliho.Jako že hrajem vybíjenou vlastně. Zelná vybika 😀 😀 Úspěch! Trefovala jsem je s nazasením života :D. Každej si dycinky odlovil svůj kus, sešrotoval a jelo se znova. A protože se vždycky oba vydali směrem ke mně, následovalo moje tichý, bezeslovný, ale mohutný zavrtění hlavou, který je vždy k mému překvapení (ano i Tali pochopila napoprvní!!) rozpohybovalo opačným směrem zpátky. A až na moje mohutný pokývání, že takhle je to ono, se vždycky zastavili 😀 😀 . Výýýborná hra, prej. Má to jeden háček, Rozšrotovaný drobky zéliho po obou koncích kůchně, jak to ti dva žvejkali. Na čerstvě vytřený podlaze.
Ale co, hlavně, že teď, když to hned začerstva píšu, oba vypadli na pelíšky a chrápaj. A já? Já můžu jít vařit a uklidit hlavně ten bordel. Co na tom, že sem slavná vrhačka zéliho!
P.S. pevně doufám, že se po tom množství voba neposejřej a já nebudu mít zas úkol na houno 😀
P.S. II bylo supr vidět, jak Tali reaguje i když nemluvím. Ba! Dokonce v tom byla o dost lepší než Rumíček. Asi proto, že psi hodně mluví gesty, víc než zvuky a ona je prostě hodně pes, zatímco Rumíček, to je takovej půlčlovíček.
Taky jsem vymýšlela různé blbostě jak zabavit kocoura, aby měl každý den nový zážitek, hru, podnět, nezvyklou situaci, nebo přestavěný nábytek. Domnívám se, že se se mnou nenudil, ačkoliv to v 1+1 dalo trochu přemýšlení. Samozřejmě při zachování jednoho nedotknutelného místa v kumbálu. Kocourova police s pelíškem ve vestavěné skříni byla tabu.
To je tak boží, že s psékama blbneš i doma. Přítom se čumáci stačí bohatě vyřádit venku. Máte v okolí domečku ráj na zemi. Nádhernou krajinu a dnešní zmrzlé fotky to jen potvrzují.
To jdeš, jdeš přítmím podél lesa, mrzne, sníh křupe pod nohama a nejednou za zatáčkou vykoukne sluníčko… ách
To je krásný – myslím, žes jediný člověk na světě, který stěhoval nábytek po bytě, aby měl kocór nový podněty 🙂 . To my teda neděláme, to zatím ne. Jen házíme zéli, děláme bombaře a pod.
a tohle:
….. To jdeš, jdeš přítmím podél lesa, mrzne, sníh křupe pod nohama a nejednou za zatáčkou vykoukne sluníčko… ách…..
to je úplně nejpřesnější a já si toho považuju každej den.
Máte tam pravou zejmu, eště porád. Je fajn, jak si to užíváte. Tady už nejni po sněhu ani památky. A ty koníci musej bejt nějaký votužilí. Co jsem přes víkend cestovala, všichni koníci, co jsem viděla po cestě měli přes hřbety deky.
Už to taky končí, sníh slejzá. Ale mrazy byly letos pořádný. Koníci některý taky mají deky – tihle dva ne, ale vzadu jojo. Mají domečky, kam si můžou zalézt. Tihle jsou ty, kteří mají paničku, která se o ně stará. Ti blíž k nám to mají horší. ale i ti mají deky, to zase jo. Páč ty se nandaj a už je mají, zato chodit rozbít, doplnit vodu, krmivo, to se leckdy nechce 🙁
Oj ty se máš, že můžete blbnout i doma.
U nás je to se Cheval doma na houno.
Parkety prostě kloužou, mrzáček, když se rozjásá, koleduje si, aby se stal vozíčkářem…
už takhle kvůli ní máme doma nově všude protiskluzové malé koberečky, takže úklid je jedna radost 🙄 Posbírat a vyklepat asi tak dvanáct kusů, vyluxovat, vytřít a zase je rozmístit, aby někde neuklouzla…
A včera dostaly holky syrovou mrkev. Eliette ji snědla, Cheval odkusovala kousky a plivala je… takto nastrouhala celou. Pak odešla. Eli se na ní podívala, řekla, že je prase venkovský a všechny ty kousíčky vyjedla.
Asi si budeš muset líp vychovat alespoň jednoho psa na ten úklid..
Zelná vybika je právě na místě. Tam nikdo neběhá, taky možete hrát. Ten list má výhodu v tom, že se cestou rozbalí, pleskne jelito po hlavě a nikam neběží, jako by běžela mrkev, zvostane a pes ho neloví v nějaký rychlosti, má ho většinou na držce 😀 😀
hm, jestli by se nedalo – nevyplatilo (teď nemyslím finančně/ a nevím zda to jde? Mít nějakou herní zónu – koberec s protiskluzem, čtverec velký třeba, který by se pak sbalil -nebo i nechal být????
Eliette to má stejně jako Tali a Cheval jako RUmíček, ten to taky rozprasí na ultrapikomilimetry, rozpatlá a odchází, Tali to zpravidla posbírá, ale upatlá to pak při tom ještě víc 😀
Rozbalovací koberec? 😂 Myslíš, že bydlím v letištní hale?
Pamatuješ, jak velkej je ten novej pes?
A kam doskočí, když jednou skočí?
dyk ona i v tom lese přestala být vidět po třech skocích….
a náš hrad má 78 metrů čtverečních, mezi kterými jsou i zdi, věděla? 😂
prý mrzáček… 🙄
no tak to nebudeš rozbalovat, necháš to tam, koupíš si tadyklenc lefa… hele
https://www.kupradost.cz/produkt/detsky-protiskluzovy-koberec-do-pokoje/?attribute_pa_varianta=b&attribute_pa_velikost=160-x-230-cm
a je to pěkný, ne? 😀
jé
https://www.zdravaloznice.cz/cs/koberec-do-kuchyne-paul-2ks
že tys v tom mrazu zamrzla, viď? si nepamatuješ, že my doma nemůžeme mít kvůli alergii koberce…? a i kdyby… pokaždé, když mi ho poblije pes, můžu ti ho vzít na vyčištění na zahradu? bo do pračky se nevejde. 🙄
Náš hrad má tak nějak polovic…
A lef se mi nechce ukázat.
Polovic toho koberce? 😀 😀
On se na tom odkazu neukáže, je tam ve výběru .
Mě se ten odkaz úplně odmítal otevřít. Už jo! Jsou náhodou pěkný, akorát je to přeprodej z temu či něčeho podobného.
na ja, to mi nedošlo s tou alergií, no – mrazy byly letos skutečně velký, tak zkrátka…. pomrzlo šécko :D, to je blbý, blbý. Voni mi psi moc neblijou, tak to mě nenapadlo