Aneb Telepatický tele 😀
Proč mě osud vyslyšel? No to vám řeknu hnedle. A kdo je to tele, to asi řikat ani nemusim, ale proč je telepatický, to se dozvíte taky hnedle.
Sem si tak ondynoj meldovala hluboce nad tím, jaký plusy a mínusy pro ohaříky ten přesun do divočiny měl a při té příležitost jsem si vybavila, jak byla Tali umanutá na to sbírání žrádla povenku. Úplně jak nemocná. Byla schopná se vyvlíknout z kšírů, utéct přes silnici, servat si košík……. to byste si mysleli, že ji doma trápí člověk hlady. Ne, měla to jako sport a možná jako kompenzaci něčeho. Co člověk ví. Ale bylo to fakt děsný, hlavně proto, že jsem se hrozně moc bála toho, že když takhle utekla, že by se něco mohlo stát. Nejen jí, ale vlítne do silnice, někdo se kvůli ní v autě zraní, nedejbože něco horšího. No fuj a ble. Proto jsem se tak strašně snažila tohle řešit, cvičit, učit, pilníkovat………. a ač se to zlepšilo, tak v podstatě šécko marno, nepodařilo se mi to pořádně vyřešit k mé spokojenosti.
Nu a tak jsem si meldovala dál. Že by mě vlastně zajímalo, jak by to ta Taliprtka vlastně měla dneska. Že teď ani nemáme možnost někde něco trénovat a zjistit, jak to je. Eh, až teď mě vlastně napadá, že možnost trénovat bych měla, že si to můžu zařídit sama! Kdybych si na to ovšem vzpomněla, že jo. V tom frmolu, co máme. Každopádně prostě teď nemám tucha, jak by se zachovala, kdyby našla prostřenej stůl, třeba jako býval u vedlejšího paneláku, kde cizí státní příslušníci, nemaje pojetí o hygieně civilizovanýho světa, vyhazovali z okna leccos.
A šla jsem si tak v sobotu kratší odpolední couračku po loukách a……… já to furt řikám, že mě někdo vodposlouchává!! Páč u prvního remízku du a nestačím valit bulvy. V krmelci pro bažanty, kde za ty roky ani jednou nic nebylo, najednou poházený krajíce chleba a tak dva sáčky mrkve……. a na bezince vedle pověšeno asi deset koulí v síťce. To mě teda rozhořčilo, protože síťky nesnáším a nemělo by se to prodávat, protože jednak to ubližuje ptákům samotným, můžou se do toho zachytit a buď se zranit, nebo i přímo umřít a druhak proto, že pro síťku už se nikdo nevrátí a ona se pak pohybuje, prázdná, přírodou a to je taky zlo, zase může ublížit a navíc plast do přírody nepatří…….. No ale neměla jsem čas tohle řešit, musela jsem využít situace a hojně prostřeného stolu. Hlavně ten chleba! To bude největší kámen úrazu. Volně loženej chleba je velkolákadlo. A mrkev Fleky taky milujou….ou ou, to bude zajímavý.
No a teda bylo. Já jsem ani nepípla a byla ve střehu.
Pochopitelně, že to nemohlo uniknout její pozornosti. Kdyby i jo, budu se bát, že přišla o čich 😀
Nepřišla. Zato k tomu krmelci přišla. Hbitým krokem a velkým nadšením. Hmmm.
„TaliprdeeE?!“
„Co!?“
„No zapomeň na to!“
„E..eh“
„NENI TVOJE, TY PRASE JEDNO!“
„Voní to tak krásně!“
„NIC!“
„Achpsíbožetolikatěchlebůchajáanidrobečeeeek!“
„Hodná, hodná seš, nejhodnější seš, pocem…“
„Hodná sem, si řikala? Řikala? Jo, řikala! To sem slyšela dobře, takže…….to si možu vzít tadydle tu koudel tuku a zrníček? Možu? Možu, že jo?“
Stojí u bezinky, vezme velmi pomalu do ty svý rozměrný kušny jednu lojofku v síťce a se zářícíma vočima čučí. Eši može.
„Tali, fuj je to!“ Tohle je fakt fuj, tady nediskutuju, chci mít radši jistotu.,
„Ach jooo!“ zklamaně to pustí a kouká smutně.
„Pocem, ty kozo flekatá, šikovná, pocéééém, bylas šikovnááá pooď honeeem, máme dobrůtkůů pro šikovný holky!“
Přilítne ščastlivá, že byla šikovná a já do ní fedruju dobrůtky. Taky sem ščastlivá. Protože se mi právě dostalo odpovědi na mou nedávno položenou otázku. Jak bychom to měli. Teda měly vlastně. Protože Rumíčka se to až tak nedotýká, ten jest vzorován, a celou dobu to nejdřív pozoruje stejně napjatě jako já a posléze stejně jako já hopíkuje nadšením a raduje se se mnou. No a my víme, jak si teda stojíme. Že úplně do vzorovana to není, ale taky už to není ta šílenost, ta pomatenkyně konečně bere na vědomí,že ……… že se můžem domluvit!
A byla to moc krásná domluva a udělala nám tak následně, pochopitelně, moc krásnou procházku. A vy tím pádem víte, proč mi osud naslouchá a proč je naše tele telepatický – protože dokáže přečíst moje přání a nemusím být za zupáka. A to je výhra!
P.s. schválně – kolik z vás ve větě : .. a na bezince vedle pověšeno asi deset koulí v síťce...četl
.. a na benzince vedle pověšeno asi deset koulí v síťce…? Já při kontrole textu rozhodně 😀 😀
Je to krása🫶
Jj,v četbě jsem se vracela,,na benzínce“????
Že jo? Bezinka – benzinka, jedno písmenko a čéka to tak ale zblbne! I teď mě to zblblo! 😀
Benzínku potvrzuji! 😀
Taky taky 😀
😀 😀 a já si to myslela! Jehehééééé, když i autorka tam vidi Benzinu, tak je to marný šécko!
Potvrzuji výskyt Benziny 🙂 A krmné koule vždy vyprošťujeme ze síťky a dáváme je do takového kovového věšáčku na plot.
To je ftipný, jak to ten mozek vnímá 🙂
Lojovky v síťce jsou velkozlo.
A já mám radost, že moje krmítka v remízkách jsou všechny známý. Mám už svůj rytmus doplňování /jiný, když je mráz, jiný, když to povolí a je líp/ a když přicházím, už ani nemusím pískat signál a kolem to začne rovnou vyřvávat 🙂
Jsi mi připomněla – včera jsem se procházkovala a letěl kolem krkavec, říkal takový to svoje „krk krk“… no tak jsem mu pískla káně 😆. Ježiš ještě že neumím po krkavčím, bo to byl najednou kulomet a myslím, že se červenaly i hroudy na poli. A vydrželo mu to docela dlouho.
No jo, co ho máš co blbnout? 😀
a teda smekám, já jsem zrovna tuhle vzpomínala, jak, když jsem byla bez psa, jak pro mne ty procházky ztratily smysl. což je pochopitelně špatně, vím.
no, vytáhnout se normálně po práci někam, to nedávám. Maximálně to z práce vezmu kus pěšky. A o víkendu si venčím chlapa, když je doma, ale to je takový courání. Když je Kocour na závodech, tak ofšem přemůžu vlastní lenost a vymyslím si nějakou procházku. Posledně jsem došla do Lysé nad Labem, tentokrát jsem si udělala takovou osmičku ke Kralupům, takže to určitě není to, co si běžný člověk představí jako procházku 😁. Ofšem bylo krásně a málo lidí.
, takže to určitě není to, co si běžný člověk představí jako procházku…..
jo, to je pravda 😀 😀
Potvrzuji, že bez psa je člověk zlenivělý.S Andym jsem okolo 4i dřív vyšla ven,teď pustím kocoury a jsem vevnitř.
No jo, je to často tak. 🙁
Benzinku jsem automaticky četla taky. A dumala jsem nad tím, že stojí vedle krmelce u remízku, což mi přišlo hodně divné.
Další s benzinou, to už je nás tam celej zástup 😀
Potvrzuji, vycházka bez psa není ono. Kolikrát by se mi ven nechtělo, když počasí není úplně nejlepší. Takhle jinou volbu nemám. Vždy si řeknu, jak by k tomu Metík přišel. On se pokaždé tak raduje.
A já jsem tak ráda, že jste se s Metíkem našli, to je supr, úplně moc. Podrbej ho, ščastlivce 🙂
k vycházkám-takhle-o mě koluje řada mýtů-dovolte mi je vyvrátit:-)
že se mi chce pořád chodit ze psama-hahahahahááááááhiiihejejjééé-blbost-z celýho roku se mě che tak čtvrtku-čtvrtku roku se mi chce-protože zbytek připadá na-je mě blbě,něco mě bolí…..
ale donutím se-to jako vždycky-pochopitelně pokud nemám teplotu,něco jako migrénu,neschopenku bez vycházek-což mám tak jednou ročně tu neschopenku..
třeba dnes-venku krásně,slunko-mě už druhej den velešpatně-ýlučník..
no takže žádná velká vycházka to nebude…jenže líná Dafča nikam behce-odolávám nutkání ju zmydlit :*D,a du zas jak kretén extra s Žerykem-za barák,kousek k lípě,jen tak bez ničeho-vodítko teda krátké cvičící mám u sebe v sukni,ale jdem bez tam i zpět,trochu pohrát,trochu pofotit a dom,doma líná Dafča,že de teda ona-nepošlu ju do…do postele,ale dem-jdem kousek mezi pole,fakt kousek,protože je mi fakt blbě,ale je fakt překráááááásně,trošku fotit,trošku proběhnout Dafču-jedo oběhnutí stromu,krky a dom-a du dom-kdybych je neměla a k tomu línou Dafču,které se v zimě nehce-nejdu vůbec nikam,kdyby Dafča nebyla línej čokl,du hned s oběma na 10 minut…takhle jsem si užila sluníčka-děkuju Dafino-šedivej fousatej lenochu:-))
další mýtus-že mě baví česání-hahahahihihihi,hehehehehe-nebaví,nebaví,nebaví..
ale miluju knírače,Žeryk je zděděnej,a další psi v rodině taky nejsou holoprtky,takže češu,trimuju stříhám,ale nebaví mě to-fakt NÉÉÉ,ale láska k plemeni..je holt láska,ale záda,zápěstí pláčou,takže časem něco nevím….
další mýtus teda padl-ne V ŽIVOTĚ BYCCH NECHTĚLA MÍT PSÍ SALON
a popravdě vycházky mě baví,výlety mě baví,ale třeba xxx hodin deně by mě zabilo-fyzicky i psychicky-kam bych furt chodila,dyt se daleko všude bojím????
proč teda mám ty psy?když 4 hodiny venku by mě zničily?-denně-dřív jsem takhle chodila 3 krát týdně,ale na stopy a cvičit a s kamarádkama,tak mě bylo o půlku mín..
mám ty psy protože ráda chodím s nimi na vycházky a dobrý je,že mě vytáhnou,mám ráda jejich přítomnost,je s nimi prča:-D
a ráda se k nim tulím a válím se s nimi v posteli a chovám je na klíně jsem odrůda chovacího kynologa,furt musím mít psa na klíně,pod paží,u hlavy,,,,,taky cvičit mě s nimi baví…
Já jsem vždycky ráno cestou do práce odvedla psy k mamce, ona je párkrát během dne pustila na zahradu. Po mém návratu z práce jsme šly venčit. Mamka při špatném počasí říkávala „Psa by nevyhnal, psi nás vyženou.“ Pro mě je pejsek taky důvodem k pohybu, nemít psa, kolikrát bych třeba ani nevylezla z postele. Pravda, poslední dva roky s nemocným Golim a s mými zdravotními problémy se nám procházky výrazně zkrátily, ale teď se s Betynkou snažím vrátit k delšímu chození.
Hip, hip hurá, vím, že člověku ty procházky moc chybí. Mně chyběly celý tři roky a bylo to pro mě těžký. Samotný to venku není ono.
Benzinkunsem cetla vsude kde mas bezinku a musela se prvne vracet zrakem, pak uz sem tusila:D
Sikovnaaaaa talinka nejsikovnejsi!