Člověk zpravidla:…..
když jde po 14 dnech vánoční dovolený do prasé, tak den před tím jde spát zodpovědně v nějakou normální hodinu. Když je normální.
No a když není, tak ze zcela nepochopitelných důvodů sáhne v půl osmý po krabici puzzle, který nechal přesně před rokem vyrobit jako dárek svému muži. Ač jsme do té doby nikdy doma puzzle neměli, neskládali a tak. Jenže mi to přišlo jako hezká připomínka toho, jak se v Domečku nadřel (a ještě nadře). Takže nechám z fotky naší nový a útulný jídelny udělat právě to puzzle. A až se nám o svátcích bude chtít, sedneme si se svářem a zkusíme to složit. No tak loni na to nedošlo. My to puzzle fakt neskládáme 🙂 . Ani o těch Vánočkách, jak se ukázalo. Však jsme buď venku, nebo po návratu z výletu padnem na gauč a pohádkujem a nebo je návštěva. Takže se to nevešlo prostě. Letos to vypadalo stejně. A vlastně fakt vůbec nevím, co mě to napadlo, že jsem si pro tu krabici došla. Ani jsem ji neměla na očích, nepřemýšlela nad tím.
Asi měla krabice s puzzlem pocit – oprávněný – že jest opomíjena, že je na světě tím pádem zcela zbytečně a zavolala si mě. Takže za to v podstatě ani nemůžu. Že jsem to tam v těch půl osmý rozkramařila. A naprosto netušila, do čeho se to pouštím, že jo.
Vysypala jsem to na stůl a čučela na tu změť dílečků. No co už, tak to prostě pro začátek roztřídím podle barvy a toho, co by k sobě mohlo tak nějak patřit….. 🙂 …. tak jo.
No a co z těch hromádek zkusit vynajít ty, které evidentně tvoří okraj, to bude snadný…. :D…. tak jo. Nebylo to tak úplně snadný, jak jsem si předpokládala, ale povedlo se mi to. Skoro. Hořejšek – myšleno horní řada, byl komplet. Vlevo mi chyběly dva dílky a vpravo tak třetina. Problematická cihlová zeď. Nechápu, jak je možný, že ty oči prostě nedokázaly najít všechny dílky s rovnou stranou, ale bylo to tak. Spodek se mi nedařil nejvíc. Je to zvláštní. Přece je to jednoduchý, najít v hromadě jen ty dílky, které mají jednu rovnou stranu (dobře u čtyřech kousků jsou ty strany dvě.) a napasovat to do sebe. Překvapivě není.
No tak ale…. když už jsem dala dohromady nějakej ten základ………. jo, skončilo to tím, že jsem se přehrabovala v dílečkách a snažila se něco dosadit k tomu, co už jsem měla. A přestala vnímat okolí, čas. Takže již hodina půl jedenáctá ooodbilaaa, když Koláče ještě u stolu strááášilaaa!
Ano, uznávám, nebylo to nejchytřejší počínání. Neb jsem ráno šla do práce v podobě starých zmuchlaných novin a směle mohla tvrdit, že kromě vaků pod očima nemám jiných zavazadel 😀 😀
A pak……………. protože jsem opravdu jelito všech jelit, jsem si dala opáčko. Hned druhý den. Protože přece to na tom stole nemožu nechat takhle rozkrámovaný. Takže jsem po příchodu domů vlítla do domácnosti, zatočila hadrama, luxem, myčkou a pračkou a sušičkou, umyla nějaký boty na uklizení, připravila si čaj do práce, jak jsem si ve svých úkolech na doma stanovila a pak……… zas skončila u těch malejch dílečků. Však přece mám hotovo, ne?
No neměla. Zapomněla jsem na večeři. Takže jsme díky tomu jedli poměrně pozdě. ALE!! JÁ JSEM TO DOKÁZALA. SLOŽILA JSEM SVOJE PRVNÍ PUZZLE V ŽIVOTĚ.
Asi taklenc to vypadá přátelé, musim se pochlubit 🙂
já jsem, nebo spíš byla jsem puclový maniak, 1000 kousků normálka, ale tohle jsou mimořádně těžké pucle – bílá stěna!!! cihly!!! takže to je opravdu výzva na poprvé.
pucle už moc neskládám, neb máme kočky, a pokračovat ve skládání, když se doprostřed rozloženého díla spokojeně uloží kočka s výrazem: jsem ráda, že na mě konečně budeš mít čas, když teď tohle dělat nebudeš…. tak člověk další puclík do ruky nevezme, drbe a drbe a jen doufá, že až ta bestie Miláček se zvedne, že z ní ty puclíky oberu dřív, než si s nima začne hrát.
😀 😀 😀 no to naštěstí Mousese nenapadlo. Už takhle to bylo takový, že to tam člověk nechá rozložený. Stačí aby do toho drknul, zatáhnul za ubrus. Překvapilo mě, jak mě to pohltilo, jak to krásně vyčistilo hlavu. A i jak jsem já!! byla trpělivá. Pro některý jedince by to měli ordinovat povinně 😀 . Asi se v tom nebudu realizovat nějak moc, ale když jsem dílečky dávala pomíchaný do krabičky, docela jsem se těšila, že si zase udělám chvíli a budu si skládat. Ono teda takových chvil s ohařem moc nejni, to je fakt . 😀
je to bezva zábava a koffky by to taky bavilo, bez rozdílu všech pět by se přidalo ke skládání 😀
Jasně že to kočičáky baví! Jestli mi projde odkaz…
http://puzzle.unas.cz/p/zver/tlapka.jpg
Hm, tak to se mi neotevřelo 🙁
a když dáš pravým tlačítkem a otevřít v novém panelu?
JO věřím, že Mouses by se taky výborně bavil 😀
Zkusím to doma, tady nemožu.