No………tak ten byl opravdu boží.
Hlavně pro Brtnika. Kterej mohl říct, že jeho Hod boží byl doslova na h…… . Jo. Bohužel. Zrovna jsme se chystali jít hromadně ven a on v mezičase, než se vybatolim, šel zkontrolovat čistírnu. A……to neměl dělat. Takhle teda, ono je dobře, že to udělal, páč jinak by to byl větší průser, ale tak jako ……..asi chápete jak to myslím.
Protože takhle by místo toho šel s náma procházkovat a venčit své srůstající útroby, který potřebují pohyb. Ovšem pohyb lehký, jako chůzi a dýchání v přírodě. Ne čištění čistírny 🙁 🙁 . No, tak jsem tam chvíli vošmrdovala, ale proto, že začal být zcela pochopitelně krapítek nerudným, čemuž se ani trochu nedivím, tak jsem radši vzala rotující duo ohařů a abychom se mu tam nemotali, vysmahli jsme ven.
S výčitkama. Protože sice mě tam u toho nechtěl – a proto byl i nerudnej, když jsem se furt nabízela, ale prostě nechcete nechat druhýho ve…. . V čistírně. Vyplouhala jsem se za branku a dumala, kam teda vyrazíme, když na výlet to není. Bylo by, ale zase – jděte si na výlet, když druhej je v těch…….. To by vás asi nebavilo.
No a vyrazili jsme si na louky u pastvin. Aspoň zkontroluju, ešivá Marušce v kapličce svítí pořád to světýlko, co jsem jí tam před Vánočkama koupila. A! Svítilo. A! Svítí ještě i dneska tři neděle poté, co jsem ho tam dala!! To mám radost, je to takový světýlko majáček, že je všechno v pořádku. A Maruška s Jéžiškem tam nejsou furt potmě, že jo 😀 .
Hod boží byl jediný den Vánoček, kdy mrzlo jen malilinkatě a louky byly zalitý sluncem.
A protože jsou ty svátky, tak jsme to pojali ryze svátečně a prostě si hlavně jen tak hráli. S dárkama od Psížiška v podobě dvou žužlopichlobalonků:
A sválně ešivá jste na tý jedný fotce našli zelenej měsíc?
Tali před odpálením:
Letí:
Přinesla:
Sežrala 😀
A zde 2x odpal a před ním malý flekatý záchvatek 😀 :
a nebo jsme si povídali:
a nebo se smáli:
a zatímco si Ti dva čmuchali:
tak já jsem pro Vás vyfotila anděla:
A taky jsem si natočila, jak vzorovaný ohaříky to mám:
jak pěkně způsobně přecházejí silnici.
To už jsme mířili domů,
aby tam Brtnik nebyl sám, abych mu vyrobila teplo domova, uvařila kafe s vánočkou, nandala saláta a řízek a mohli jsme se svalit na gauč u pohádky. Když jsem předtím dala do pračky veškerý jeho oblečení, co měl na sobě, protože ho čistírna ohodila :-/
Jak říkám, Hod boží na…. . Ba ne, to je nadsázka, hlavní bylo, že je jinak klid, že jsme spolu a je nám dobře.
Kdopak je Maruška, prosimich?
Panenka Marie přeciž 🙂
Jsem dobře blbá :))). Já už se lekla, že se tak třeba jmenuje babička…
Ne-e, to ne-e, nestraš.
Však jsem psala,že:
…. A Maruška s Jéžiškem tam nejsou furt potmě, že jo …..
🙂
Fšicí furt Marie, Marie, ale kdo jí naposled řekl Maruško? No vlastně Bartoška, to je pravda 😀