Ne, není psaná na zahrádce, neb tomu počasí úplně nepřeje, ale chtěla jsem, aby to znělo stejně.
Na zahrádce jsou tetkonc furt hlavně ohaříci. A já jsem momentálně v šoku. Protože ráno jsem spala a spala, páč to konečně šlo. V devět hodin mě vzbudil tydlifoun a já obratem začala pracovat, ešče v pyžamu 🙂 .
Pracovala jsem nejdřív zcela pracovně a posléze dotačně, neb se to celé zase dalo do pohybu a vypadá to všechno nadějně.
No a pak jsem ještě udělala žrádlo zvěřině, která prohlašovala, že velmi strádá hladem. A to už bylo kolem jedenáctý, já hladová jak vlk a říkala jsem si, že až se nasnídám, zavolám Brtnikovi, jak mu je. Uvařila jsem si měsíčkovej čaj, namazala chleba s ředvičkou a šunkou a šla si k tomu sednout. Abych vyřídila i po emailu, co bylo nutno, protože k počítadlu moc nesedám, když sedět je blbý.
Měla jsem v sobě půlku krajíce, když mi zazvonil tydlifoun a koukám, že volá Brtnik. Honem jsem to zvedla a ptala se ho, jak mu je. Dobrý prej. A co dělám. No řekla jsem mu, že jsem si zrovna sedla konečně k snídani. S tím, že až se najím a poklidím to, zavolám mu. Zeptal se mě, kde jsem. Nějak jsem nechápala, co to je za otázku a řekla mu, že přece v jídelně. Pravil, abych se teda koukla z okna.
To už to ve mě škublo a pojala jsem podezření, že možná dorazil? Nebo dorazil někdo známý, který mu volal, že se za mnou staví, nebo co,jako. Ale spíš jsem čekala, že uvidím sanitku, která ho veze domů. Jak hluboce jsem se mýlila.
Ten šílenec stál pod oknama. Sám. Dorazil totiž po svejch!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Chápete to?? Po svejch? Autobusem?????????????? Myslela jsem asi tak vteřinu, než mi došlo, koho to mám doma, že mám vlčí mhu. Ne, nebyla to vlčí mha, byla to skutečnost. On není úplně normální, to víme dávno, ale že je až takhle blázen, to jsem fakt netušila.
No takže mám pacienta doma. Je ščastnej a já taky, ale na rozdíl od něj se bojím. Že je to brzo. Tak nám držte palce, ať se hojí stejně dobře, jako ohaři po operacích. Brambory a mrkev a kuře to jistí 🙂 .
Jasně, že držím palce, hlavně ať proboha nic nezačne těžkýho dělat.A cesta autobusem snad nebyla moc kodrcavá.
A co zádo,tvoje.
Představuju si Brtnika jedoucího autobusem, uvolněný hadičky mu visej z kraťasů a drnkaj o sedadlo…😄
Ale tak věřila bych, že doktoři věděli, co dělaj, když ho už pustili. A on bude doma určitě spokojenej 🌺🌲.
Nejspíš podepsal revers a teď bude velký souboj vůlí… tělo ví, že odpočinek je nutný k rekonvalescenci, hlava…neříkám nic a držím tlapky, ať uzdravování dobře pokračuje. Vy dva mladí blázni, chápete doufám, co je zjevné všem nám oddaným čtenářům, co Vás dva + smečku máme rádi, že tohle byl od toho shora už úplně varovný výstřel? Protože jedete oba setrvale ne na doraz, ale přes čáru. Prostě to musím napsat, nedá mi to…Dávejte na sebe pozor, ju?
Že broučka moc pozdravuju, ať je na sebe opatrný mu vzkazuje oddaná obdivovatelka.
Co sem to eště….. jó a ty na sebe taky dávej pozor. 🙂 🙂
Držte se moji milí. Oba. 🙂
Ze si alespon nevzal taxik.
Mě je to jasný:
Sestřičky uspořádaly na Brtníka hon. Solidární doktor vystavil únikové papíry… „ale sanitka přijede nejdřív za půl hodiny“… Načež milý Brtník juknul z okna a spatřil autobusovou zastávku… 😉🤣
ano, tak to určitě bylo! a protože lepší polovice drahá též choří, nebylo koho povolat na pomoc a tak únik a reverz bylo jediné řešení 😀
No, takhle to nebylo :-). Se ho zeptali jak mu je, on řekl, že dobře a že by chtěl domů. TAk ho poslali dom.
Ono to ted lifrujou domu, bracha byl ted na operaci zlucniku, druhej den rano dom, rikal ze cesta autem byla ocistec.
jsem ráda,že už jste doma kompletní a budte opatrní na sebe!!!