Jak jinak, než pracovní.

Dělala jsem zasejc dřevo, jak už avizovala včerejší báseň 😀 . Jsem na sebe patřičně hrdobec, protože jsem fakt moc ráda, že tohle můžu zvládnout sama a Brtnik se může věnovat vážnejm věcem. Jako je třeba řezání betonu, aby se na něj pak přesně mohly nasadit ty dlaždice. Na což se už hrozně moc těším. Nebo teda takhle……….. jako těším, ale …utajeně. Přeci jen, je to rok, co žijeme s dírou a rok co se téměř vše – až na malý odskočení do obýváku a podkroví – točí kolem díry blbý. Ale potřebný, potřebný, protože díky díře máme dole ve sklepě téměř sucho. To téměř znamená, že jak byly ty lijáky povodňový, tak jsme tam měli vody jen krapítek a tu odvedla čerstvě vybroušená stružka. Voda je v tomhle prostě  sviň, ta si vždycky cestu najde a když jí je hodně, tak si tu cestu hledá a hledá, až zaklepe na dveře.

Jenže…brzo bude mít úplně utrum. A já se fakt moc potichu těším na to, až tam bude ta dlažba. Nevím, zdaliž se to stihne do mrazů, to je trošičku problémek. Uvidíme, co nám počasí dovolí. Ale jestli se to stihne – budu tam tančit tango. Klidně v tangách, to je mi jedno, ale budu tam vítězně tančit, už se nemožu dočkat a tak v sobě to těšení radši tlumím. A místo toho štípu to dříví, že jo. 

A nebo taky zdobim.

Třebáás dveře…

(Na neumytý skla  nehleďte, zaprasil mi to šécko Brtnik tím řezáním betonovým! Už nikdá nebudu mejt vokna, protože dycky přijde a zaprasí mi je 😀 )

Nebo cestu k domečku jsem si zdobila:

A taky branku.

Dostala jsem letos geniální nápad.

Při venčení jsem na kraji louky natrhala dlouhá polosuchá stébla travin a motala je cestou loukou k sobě tak dlouho a tak dlouho jsme je tvarovala, až jsem z toho vytvarovala….srdce. Krásný srdce a zadarmo, ani fň mě to nestálo. Jen jsem ho teda musela bránit proti Rumajzlíkovi, kterýhožto to převelice zajímalo, co to tam motám, a ešivá mu to hodim a ešivá se s nim vo to nebudu přetahovat. Tak teda nebudu, to uhádnul dost přesně 😀

No a doma jsem vytáhla  to listí, dozdobila to, listí namotala i na branku a mám výzdobičku. Krásnou. Musím říct, že to zdobení mě hrozně baví. Je to pro mě věc, která taky dělá domov domovem. A tak si to tady užívám, že se můžu vyřádit. A! Sakra já se ještě chtěla pochlubit svou travní houbou, kterou jsem si taky vyrobila ze suchý trávy. Umotala jsem z travin koudel, omotala drátkem, vytvarovala do tvaru kloboučku houby, píchla to na klacek a do květníku. Dobře to vypadá, vy to ale neuvidíte, protože jsem fotku zapomněla nahrát. Tak si to můžete představovat.

A nebo …. taklenc nějak to vypadá 😀