No vy ste fakt výborný!

Hele, někdy je to fakt šichta, když jsou ti psi v přesile.

A co vlastně jen psi, když je ta zvířena obecně v přesile, protože ani Mouses nemože zvostat pozadu. Bylo pondělí večer. Hodně pozdě večer už, byla jsem unavená, chystala se fakt jít spát, už jsem to jen pytlikovala, abych uklidila a pomalu-rychle se přesunula do peří.

Tak rychle to teda nebylo.

A nebylo to ani pomalu, bylo to vyloženě šnečím tempem.

 Zhasínala jsem v kůchni a pod nohama se mi začla motat lehce zmatená důchodkyně.

“Bubi, di si lehnout už, já taky du, sem unavená.”

“???”

“Bubíku, poď spinkat, jo?”

“???”

“Dobře, tak chceš čůrat?”

“Asi?”

“No tak poď.”

Motovidlo se přesune mezi futra vchodových dveří a tam se zastaví. Zmateně se rozhlíží. Starej pejsek no, bylo toho na ni o víkendu hodně, to je pravda, je unavená, ani taky dneska nebyla jinde, než kolem komína…

“Bubíku, čůrat.”

“Co sem to chtěla?”

“Čůrat, Bubíku, čůrat.”

Bubrdle se přesune ke kontejneru naloženýmu zeminou a rozhlíží se:

“Co sem to tady chtěla?” 

“Bubino, kruci poď čůrat” 

“Čůrat??????????”

“ČŮŮŮRAAAAT!” (pronesla jsem to tak dostatečně nahlas, že se asi soused diví, proč stojím o půlnoci na zahradě jen v tílku – naštěstí dlouhým a vykřikuju do tmy ČŮŮŮRAAAT! , mám za to, že tímto počinem definitivně získávám  nálepku místního magora)

“Jo, tak, čůrat, to je pravda, to sem asi chtěla.” a vydá se hledat řádné místo. Modlím se, aby se jí chtěla fakt jen čůrat, páč u ní nejsem úplně blízko na to, abych zasáhla v případě, že bude potřebovat hodit bobek.  Její nožky ji totiž někdy zradí a pak si do toho kecne. Teď to dlouho nebylo, protože má svoje prášky, ale …znáte to. A umývat jí zadnici o půlnoci, když už padám na ústní otvor se mi moc nechce. Ale jí se taky nechce. Vyrábět bobky, vytvoří pouze louži a pak se zase rozhlíží.

“Co sem to tady chtěla?”

“Domů, Bubíkůůů poď domů!” vyvolávám ji jak ducha.

“No, joo! Vidiš, pravda! Domů sem přece chtěla.” a cupitá zahradou ke dveřím. Souběžně s ní přibíhá Mouses.

“Tak poď Bubíku, poď spinkat.” a Bubík konečně teda jde.

“Mousesi, deš domů?”

“Domů? Hele nevim, čéče.” a začne si pucovat kožicha. ” Hmm… nevim.. možná… za chvíli?”

“Tak si trhni vole, já du spát!”

A nejdu. Za dveřma stojí Taliprtka

“Vona byla venku? Taky cy!”

“Ježiš! Další zase! Ach jo, já tu usnu mezi futrama! Dobře, ale budeš zticha, ne že budeš řvát!”

“Jasný, jasný, uhni, du! No nemusíš vlastně ani uhybat, srazim si tě sama!” prořítí se kolem mě, šlápne mi na nohu a letí do tmy. Tam se varovně rozkročí, že by jako dělala strážkyni hradu.

“Drž pysk a di čůrat!”

“Čůrat? Necy čůrat! Chci hlídat” 

Tluču hlavou o ty furta.

“Tazzy, nesss.štvi a di se vyčůrat!”

Najde fleka a vykoná, co jí bylo nařízeno. A vzápětí se teleportuje k zásobníku na polena, kde to evidentně v noci žije. Hlodání je leckdy slyšet až ke dveřím. Zapíchne tam ten svůj dlouhej sosák mezi polena a funí.

“Tali domů!”

Vypnuto.

“Slyšíš mě, herdek?”

“Asi ne, ta myš tady dělá hroznej bordel, neni přes to chroustání vůbec nic slyš……”

” A dost,  jeď domů, dělej!”

Flekatá teda jede s ublíženým výrazem a já se těším, že konečně už…. Tak ne!!! Za dveřma stojí Rumouš.

“Holky byly venku, jo? Tak prosím Tě, já bych si taky skočil ven na vteřinku!”

Nocí se neslo zavytí, za který by se nemusel stydět ani strejda Džek Nikolson, když hrál vlkodlaka. Bylo mně mě už fakt líto, ale když musíš, tak musíš.

Vypustila jsem toho rezatýho škudibíka a jen smutně koukala, jak běhá zahradou a hledá, kde holky nechaly svou vizitku. 

“Bože!! Ešče, že sou jen dvě!” říkala jsem si v duchu.

” Ha, tady byla Taliprtka, tak to bych měl! Tetkon ešče, kde byla ta Bubrdle!”

“Žiš, jako by nebylo jedno, kde tu nohu zvedneš, jsme u nás na zahradě, přece!”

“No to jako není jedno!!! Možná tak Tobě, ale mně ne, všechno se musí řádně zdokumentovat a.. vida! Tady to máme!” zvedne nohu a podepíše se.

Jsou jen dvě! Takže už to snad votočí a půjde domů, ne?

Ne

“Hele, tjo, co to tady běželoO? “

Vyrazí se zájmem do tmy a já už spím na stojáka. Už je to stejně jedno, nechám ho být, počkám na něj, stejně za chvíli asi už vstávám, ne? 😀

Konečně se vynořil ze tmy a já! Já můžu konečně jít taky spát! Oni si polehali spokojeně na pelíšky a ve vteřině byli vypnutí. Na mě čekala ještě koupelna a pak……….vysněná postel.  A pak? Díky za každé nové ráno 😀 😀 😀 😀 

P.S. Všechna ta expresivně zabarvená slova, která jsem během tohoto nočního intermezza používala jsem radši vynechala, bylo by to hodně moc pípání 😀 😀

24 komentářů u „No vy ste fakt výborný!

  1. Podobně jako Bubrdle je na tom ve svých čtrnácti (asi) letech Goliáš. Klouby, srdíčko a ledviny špatně fungují už delší dobu, před časem se přidala hluchota, doma, když zařvu, tak reaguje, ven už bez vodítka nechodíme. Teď bych řekla, že se přidala i hlava, že je krapet dementěv. Ale bojujeme. 👍😉

    1. U Bubi to je zatím asi jen ta hlava, podle vyšetření. A uši, to je jasný, to se najednou propadlo. Dáváš Karsivan?

      1. Karsivan – to neznám. Dávala jsem BIOPET, ten prošel, paní doktorka nám dala OTOPED, ještě jsem nepoužila. Uši mu prohlížím, jsou čisté.

        1. Karsivan je tohle:
          https://www.gigalekarna.cz/produkt/karsivan-50-60-tablet/

          na celkový takový vylepšení mentální i fyzický, těch psích staříků. Píšou:

          …..Účinná látka, propentofylin, zlepšuje prokrvení mozku, srdce a kosterních svalů a umožňuje tak lepší využití živin a kyslíku v periferních tkáních. Zabraňuje agregaci krevních destiček a zlepšuje průtok červených krvinek krevním řečištěm. z http://www.gigalekarna.cz…...
          Dává se to prostě psím seniorům na vylepšení mentální i fyzický kondice.

  2. Venku je vlahá noc, zahradou probíhá marathon ježků a hrabošů.
    Aby se pes ulítal.

    1. To naše strakatice leží přede dveřma a čeká, až ji ježci přijdou pozdravit. A zkontrolovat, jestli jí něco nevypadlo z misky. Po těch letech už se znaj a věděj, že je naprosto neškodná 🙂

  3. ….. Po těch letech už se znaj a věděj, že je naprosto neškodná…..

    to je hezký, to je hezký, moooc hezký. Nešlo by to vyfotit? To by bylo!!

    1. No představ si velkej strakatej flek ve tmě a malej tmavej flek ve tmě. Fotili jsme to mockrát, ale na výstavu to fakt není. Když nechceme ty ježky moc plašit a svítit si na ně. Většinou spíš jen zaženeme Indu dovnitř, aby si od nich nenabrala blechy, ale ve většině případů o tom ani nevíme. Jednou se teda stalo, že Indy bušila na dveře a po otevření na nás čuměli pes i ježek, asi si přivedla hladovýho kamaráda. To prostě nevymyslíš.

  4. ……..že Indy bušila na dveře a po otevření na nás čuměli pes i ježek, asi si přivedla hladovýho kamaráda. To prostě nevymyslíš………

    😀 😀 😀 pomoooooooooooooct, pomooooooooooct!!

    1. Nedalo mi to a využiju výhody, že to sem můžu zvnitřku vložit obrázek. Moc jsem se bavila tou představou a takhle to dopadlo:

      1. Skvěle znázorněno 🙂 Od pátku nad tím přemejšlím a myslim, že domů by ho asi vopravdu nechtěla. To byl takovej ten výraz Pane učiteli, už je čas (na večeři, ne na výuku 🙂 )

          1. To né, naše velká holka už se ježků nebojí 🙂 Byly doby, kdy ji ježek obklíčil na terase a vona kolem něj nemohla domů a řvala tam strachy nebo prostě jen blbě čuměla a čekala, až ji někdo zachrání. Ale teď už né, prostě si leží u ježčí dálnice a někdy přijde blíž ověřit opatrným čuchnutím, jestli tohodle zrovna zná. Podle mě si to už musej ježci předávat z generace na generaci, že tady bydlí takovej neškodnej psí truhlík 🙂

          2. O tom předávání nepochybuj, ale byla by zajímavá studie zda to ježci vztahují na konkrétního psa, konkrétní místo (zahradu), či je třeba splnit obě podmínky.
            Obecně si ale ježci ze psů (ani lidí) tak jako moc nedělají, klidně venčím Piksli a kus od ní funí ježek a pes je mu úplně jedno.

      2. Obrázek moc hezký. Nevidim nic. Ani s brýlemi. Nějaký rozsypaný čaj a v něm červená beruška? 🤣

        Ale neva. Tady všichni komentují vážně, tak já píšu, že jsem se fakt bavila. Dokonce tak, že jsem dílo distribuovala v rámci rodiny a samozřejmě s uvedením zdroje.

        1. já jsem si obrázek zkopírovala, otevřela we wordu, ořízla, zvětšila a PAK jsem se bavila. 🙂

          1. ono nevím proč to někdy je takhle – asi tady v těch komentářích je to takhle nezvětšitelný. Trochu pomůže otevřít si to v novým okně – tedy kliknout na obrázek pravým myšítkem a kliknout na otevřít v novém okně, pak se to dá dobře zvětšit.

            Přemýšlím, že by mohl obrázek ještě do kalendáře? Co myslíte? Hodil by se tam?

  5. Mirka
    …. Byly doby, kdy ji ježek obklíčil na terase ….

    😀 😀 😀 😀 poooomooooooooooooooct!! 😀 , chudera nebohá!

    Taky souhlasím a taky si myslím, že si informace předávají.

    Petrs01
    myslím si, že to bude obojí – stejné místo, stejný jedinec psí. Pochopitelně, když dojde ke změně obyvatel, tak asi ze zvyku budou nejdřív reagovat stejně, ale velmi rychle zjistí, jak si stojí a podle toho se přizpůsobí.
    V Řepích ježci nebyli tak úplně oprsklý, a vždycky teda reagovali podle chování psa – když pes byl v klidu, tak logicky i ježek, když Bubi a Tali tlačily na pilu, ježek se přizpůsobil hned podle prvotní reakce.

  6. Tak jo, já řeknu paní nakladatelce, že máme vo vobrásek navíc!

    a….. Thielli………… já se málem počůrala z toho Tvýho pudlího komiksu v listí. prosím Tě!! Moc Tě prosím, pokud by paní nakladatelka naznala, že by se mezi malovaný obrázky hodil na samostatnou stránku komix ze dvou fotek……….. moc prosím, dala bys svolení, že bychom ho tam daly taky????? JE BOŽÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!

    1. No jasně. 🙂 Jen nikde žádná jména ani jiné identifikační údaje. 🙂
      Já slavná být nechci. 🙄

      1. Nenenene, to neboj, tohle já naprosto respektuju. Uvidíme, co řekne paní nakladatelka a jak to pak bude taky s tiskárnou, to že já něco vymyslím, ještě nemusí vyjít.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..