Ježčí dotaz

Bylo středeční ráno po koncertu a já jsem v tramvaji četla tenhle několik dní starý článek o paní, která se zcela sama se svým manželem stará o bodlináče v nouzi:

 
 
A v tom ranním marastu mě to zahřálo u srdce.  Neb, jak všichni víme, tak na Seznamu se posledních pár let moc pozitivního číst nedá. Když nenarazíte na něčí prsa, či nějakýho rváče v kleci a jeho Bárbínu, tak dostanete depresi z války, a zločinů  a to i těch politických. 
 
Takže, když jsem četla toto, měla jsem velkou radost. A pak mě zpětně napadlo, že bych se třeba zeptala, zda něco nedat dohromady a v tom čase vánočním, který přijde, si nezahrát na Jéžiška. Malýho nějakýho. Já to hodlám udělat sama za sebe a těším se, jak bude paní překvapená. Ale kdyby se někdo chtěl i přidat, tak by to pochopitelně bylo prima. 
 
Zavolala jsem si na univerzitu a pokecala s pánem na spojovatelně. Myslím, že se asi nemusím bát, že bych dárek poslala špatně. 
 
Pár peněz na desinfekci a nějaké to krmení a veterinu by jistě udělalo radost. Co myslíte?

4 komentáře u „Ježčí dotaz

  1. Mám na kontě několik zachráněných ježků. Toho prvního jsem sebrala v kolejišti po vystoupení z vlaku, odvezla jsem ho k babičce a vypustila pod štos dřeva, Posléze se ukázalo, že je to paní ježková, i s mladými se přemístila do chodby před chlív. Říká se, že ježkovi nikdy mléko, tihle ale chodili do kočičí misky upíjet to kozí. Když mladí dorostli, přemístili se ven a asi rozutekli, občas byli jednotlivě k vidění, nebo jestli to byla původní ježečka matka – nevím. Pak jsem našla dvakrát ježka na silnici. Dospěláka jsem odnesla do lesíka dost daleko od silnice. Menšího se ujali známí, připravili bydlík taky pod dřívím, zásobila jsem je kočičími kapsičkami, zahrada jim sousedí s velikou loukou, tam se asi posléze odstěhoval. Ježka jsem nachytala i u sebe na zahrádce u nynějšího bytu, našel si díru v plotě. Taky jsem mu nachystala párkrát kapsičku a v živém plotě hromadu listí a větviček, kdyby chtěl bydlet. Kapsičku objevila kočka od vedle z paneláku a ježek to vzdal.🦔

  2. myslím, že určitě…jeden ježourek je stálým obyvatelem zahrady přes jedno, kam chodí náš Eddie dělat myšokontrolu. Jež tam má kompletní zabezpečení včetně haldy větví na zimování. Zahrada je jeho, blahovolně se tam prochází a hospodaří 🙂 S Eddiem si nepřekážejí, protože kocourka ani nenapadne plést se pichláčovi do cesty, zahrada je velká dost 🙂

  3. Já bysem taky chtěla ježoura na zahradě. Zatím jsem ho slyšela jen 2x za zahradou.
    Ale mám na kontě 2 malinký kousky. Ta první byla samička, měla zápal plic, odvezla jsem ji do stanice. To druhý nevím, co bylo, ale taky jsem ho odvezla do stanice. Heh do stanice, tady to byla paní, která je zachraňovala a měla doma. A na ni jsem si při psaní článku vzpomněla. taky to dělala ze svýho a měla jich doma desítky.

    1. Mě stačil doma jeden – našla jsem ho 23.12. pozdě večer. Asi někdo dělal vánoční úklid a vyhrabal ho z listí. Do rána napadl sníh.
      Ježek se týden zotavoval doma v koupelně, pak šel do sklepa – prostor tak metr na metr, bouda plná slámy, stálá teplota lehce nad nulou. Po nějaké době tam zazimoval, na jaře si dal zase týden v bytě, protože hrozily povodně a zatopení sklepů, pak šupajdil ven.
      Pokud máš bezpečný prostor a ježek nemá zdravotní problém, není to nic těžkého. Teda když jich není 80.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..