Pokulhávám. Poctivě to přiznám, značně pokulhávám.
Ale peru se s tim, takže:
- Nazdobíno doma je, i když ne všechno tak, jak bych si představovala, ale to už proto, že je k tomu nutný zásah pána Domečku a já ho nechci zbytečně urgovat. I když už se “nestaví”, i tak má činností dost.
- Uvnitř Domečku svítíme a děláme atmosféru
- Sice nemám letos venku stromek, ale zapíchala jsem alespoň do velkýho květníku nějakou tu borovou větev a výtvor nyní čeká opět na pána Domečku, aby zapojil světýlka a já mohla svítit i venku
- V sobotu jsem vyrobila konečně vaječňák a povedla se mi první liga, chutná mocinky moc
- V neděli jsem si vyrobila těsto na cukroví. Rozhodla jsem se, že jako první udělám išlový, to mám nejradši, je na výrobu či spíše zdobení nejnáročnější a co se stihne poté, to se stihne. A co ne, tak nebude.
- A v pindělí jsem se pustila do pečení. Byla jsem zvědavá, jak nám to s Bóžou (všechny přístroje jsou u nás Bóži, či Boženky vzhledem ke jménu značky.) , půjde. Zatím jsem tam prubla jen sušenky psí, na tom není moc co zkazit. No a helejte, šlo nám to náramně. Těsto na mě čekalo v lednici a bylo natolik proleželý, že se s ním krásně pracovalo. Už roky nepoužívám vál. Ponivadž ho nepotřebuju. Ne, že bych byla natolik výborná 😀 . Naopak. Nejsem totiž schopná s těstem pracovat tak, že ho normálně “nahatý” vyválím za pomoci mouky. To nedokážu, lepí se mi to a trhá. Takže šméčko na lidi – používám svůj stoletej vylepšováček – rozstřihnu svačinový sáčky- jsou takový pevnější – a mezi nima těsto vyválím. Je v tom plus to, že do toho při válení nedostávám mouku navíc. Ale hlavně nepřicházím o nerf. Pěkně si to vyválím a vykrajuju. Co nedoženu na druzích, doženu na tvarech, takže stromečky, prasátka, hvjézdičky, komety, měsíčky, zvonečky, rybičky, hříbečky a můžeme pokračovat dále 😀 . Mno. A protože nouze naučila Dalibora housti a taky trochu proto, že jsem během let přišla na to, že mě linecký nějak extrémně nebéře………… tak když jsem letos v tý vánoční nouzi, že furt honim toho Ducha…. tak mě napadloooo,….. že co kdybych část toho cukroví na išlový udělala s dírkama…. nepoleju to čekuládou, neozdobím to mandlí, ale namažu to jinou marmoškou, než to išlový a…….hned budu mít zase jinej druh. Ha! Ešivá já nejsem výborná? Co? Nic neslyšiiim?! Si vodpovim sama. Sem. Sem výborná, až nejvýbornější. Pustila jsem si k tomu Hošíčky, aby nám to vykrajování lépe šlo od ruky, nalila jsem si vaječňák a už to lítalo. Moje první pečení v mojí nový kůchni! Chápete to?? A v nový troubě – zatím teda jsem si to nelajsla péct v troubě v peci, to ešče ne, takovej střelec zatim nejsem. Ale jednou to přijde.
- Nu a když už jsem byla tak pěkně rozjetá, vyběhla jsem na dvůr , vytahala z pytle nějaký ty větve určený na vjénce a narvala je do konví. A ozdobila. Takže, pokulhávám, ale postupuju Fpřééd, jak by řekla Bubrdle.
Mimochodem ohaříci, když přišli z venku doprostřed mýho pečení, mohli si nosíky ukroutit. Aby nebyli škodní, tak jsem i část těsta vyhradila jim a upíkla jim pár hvjézdiček. A v mezičase, co se mi píklo a já neměla volnej plech, jsme si zacvičili. Rumoušek předstíral, že vůbec neví, jak prej vypadá ten cíplej pejsek a Taliprdová cípala, když neměla. Bubi nedělala nic, ta se jen motala. Tak jsem ji začla učit pořádně tu otočku, aby si protáhla svou zkostnatělou páteř a hlavně, aby neřvala, že Takyyyy cýýýý!
Upíknutý cukroví jsem pro jistotu hned z plechů dávala do krabiček a zavřela do trouby. Mikrovlnný, tam se ty dvě megery nedostanou. Doufám.
Tož Vánočky teda jedou.
Ano jseš výbornááá !!
Já to dělám stejně s tím válením, ale místo mikroteňáku
používám pečící papír.
Páč třeba když peču linecký koláč, ten se skládá ze dvou tenoučkých těst.
Takže první těsto nechám na papíře, šup s tím na plech, na to tvarůžek s pudinkem,
pak další těsto (jde z toho papíru lehce sundat) na to marmošku a pak ze zbytku těsta mřížky. Teda moje ehm mřížky. Nerada se s něčím dlouho patlám, takže si udělám různodlouhé válečky a to je moje mřížka.
Letos teda péct asi nebudu, ikdyž možná pár vanilkových rohlíčků kvůlivá duchu Vánoc možná udělám.
Děkuji za pochvalu – odměnu – curkovíčko si vezmu sama 😀
S tím papírem jsem to taky slyšela – nelepí se to na něj? Tady u toho igelitu mám jistotu, že se s tím dobře pracuje, těsto ho pustí raz dva.
Mně to pečení, zdobení a tvoření právě baví, proto mě tak štvalo, že letos prt. Ale snad už jsem se nakopla.
Já se musím smát – Tvoje nejméně vánoční vánočky jsou vánočnější než všechny moje vánočky dohromady. 😀
A jestli nechceš se světýlky čekat na Brtníka, tak mám tip – v Penny mají venkovní světýlka na tři tužkové baterky, má to osm svítících režimů a časovač (6 hodin svítí, 18 ne) a chtějí za to asi 80 Kč (za ty delší). Jsou moc pěkná!
Já Vánočky totiž miluju, ty přípravy právě -tady u mě vlastně platí doslova, že cíl je ta cesta, já si to užívám. Nevadí mi úklid, který (jsem teď vynechala 😀 ) začnu s předstihem na podzim a motivuje mě to, že to je ten vánoční úklid, jinak uklízení nesnášim, vytahovat věci ze skříně je vooopruz, takže začnu brzo a postupně a nehoním se. A to samý s výrobou věncůch – a na to prostě nebyl čas, nálada a prostor. A zdobení – jak já se těšila, jak si Domeček letos prvně pořádně nazdobím a nějak to nešlo, ale už to jde, už to jde tak jsem za to moc ráda.
Už i světýlka jsem si včéra v půl jedenáctý nainstalovala sama. Jedny mám na tý borovicový parodii na vánoční stromeček – spíš to vypadá jako osvětlená kleč 😀 a druhý mám na keři z lísky. Byla jsem tak rozjetá, že jsem ešče popadla rejžákový koště a vymetla celej dvoreček . Byl na něm nesundatelenej nános bahna z těžký techniky a včera se udělaly příhodný podmínky, abych to z větší části odstranila, tak jsem si před spaním ještě zacvičila. Každopádně – díky za světýlkovej tip na Penny. Ešivá se tam dostanu, koupím si to, protože bych si tím pádem mohla osvětlit ešče rybízovej keřik, co mám před oknama z jídelny. Díky, díky.
teda jak píše Odetta-tvoje Vánoočky-který jsou pro tebe mín Vánočkový-jsou u nás tak každý rok-to co ty máš na jedné fotce-ty větve+ten stromeček z toho papíru-tenhle ale zelený mám od švagrový,
tak to je naše každoroční výzdoba-větve máme místo stromku-na ten fakt není místo,
takže na Štědrý den děláme nazdobený větve,+je k tomu ten stromeček,a papírový betlém,co mám přes milion let,pak dekoračka na zed pidi,čepičky na záclony,andílek na zácloně je celoročně a hotovo:-)
vanilkový rohlíčky jsem kupila 2 krabičky u nás,něco bude od máti,a hotovo 🙂
tož tak no:-)
a s cukrovím jsi šikovná,co jsi vymyslela !
No jo, Mirko, když mě to hrozně baví, moc ráda pak chodím bytem a teď Domečkem a sosám to útulno a vánočno, co jsem si vyrobila. Nemám to ešče úplně, ale z větší části jo, zítra chci vyndat krabici, kde mám přáníčka od všech milých lidí, co jsme kdy dostali, některý už tady s námi nejsou, ale takhle trošku jo. Doma jsem to měla zastrkaný v jídelně za obložením z rohoží, tady si to postavím na tu cihlovou podezdívku.
Když byl Jakub malý, pekla jsem, jednak sama, jednak s mamkou, když Jakub odrostl, jen jsem pomáhala mamce a dělily jsme se, když už mamka nezvládala, obrátila jsem se na některého dodavatele z okolí, buď na firmu, nebo na známou, která pekla i na zakázku.😋 Já sama bych se cukroví měla vyhýbat, 😉ale pro případné návštěvy být musí, že jo, tak jsem si u osvědčeného dodavatele (cukrárna v sousedním městě) objednala aspoň kilo, mohla jsem vybrat z bohaté nabídky, za dva týdny si pro něj pojedu.
My jsme taky pekli s mamkou. Dělala jsem dozorce trouby. Pak jak stárla, jsme to otočily 🙂 a nakonec jsem jí cukroví nosila. Vždycky jsem tvrdila, že se to nenaučím, ale překvapila jsem sama sebe. nedovedla jsem si představit, že bude chybět ten proces pečení, ta vůně – peču vlastně hlavně proto 😀
já vím,že tě to baví-v tomhle to máme asi podobně
mě ten velkj úklid baví-dělám ho po ždibíčkách-a postupně z domu mizí oblečení,knížky,časáky,jsou probraný léky….
co se týká cukroví-tak to mě nebaví-takže kupovaný to jistí-ale píkávala jsem kdysi z mámou,-jedn rok jsme pekly,jedn rok jsme kupovaly,a tady jsem pekla jednou+Martin
vánoční koledy pouštím celoročně-to miluju
pohádky miluju
miluju vánoční pohledy,ty mám roky schovaný-teda takhle-miluju hlavně kreslený
každý rok si aspon 2 koupím–a pohledy si vystavuju
nesnáším balení dárků-protože mi to hooodně nejde-fakt peklo!!!
a vymýšlení dárků je teda pro mě taky dřina….
ale co nemám ráda???předávání dárků!!!a to i k narozkám….
už roy to mám jak kdysi kdesi říkal Jarda Dušek-že indiáni,když chcou u někoho nechat dárek,nebo někomu,tak ho u něj nechají nenáoadně,když odchází z domu-prostě,ho někde položí a jdou fuč-a není to takový to-ted si jdeš rozbalit dárek,všichni zírají co řekneš,jak se budeš tvářit….at už narozky,nebo Vánočky….
nejradši bych to tam dala-odešla-a přišla až si to ty lidi rozbalí-a sklidí….
a na narozky mívám poslední roky blbou náladu-ale mega moc-prostě su celý den naštvaná…-což je taky naprd….-přejde mě to hned po narozkách..:-)
u nás doma-v BK-naši Vánoce rádi neměly,byl stromek,byly dárky,bylo cukroví,ale nebyla atmosféra…máti byla vždycky smutná…
že si vždycky vzpoměla na jsou rodinu-měly 3 sestry,a postupně jí všechny umřely,dost brzo+pak rodiče,ale u těch sourozenců,když byly mladý…
no a mám pocit,že neumím dávat a přijímat dárky…teda nemám pocit-to vím….
No úklid postupně teď vzhledem k Domečku budu asi startovat výrazně dřív- začnu asi v lednu 😀 😀 . probírání věcí mi rozhodně tedy nejde ani náhodou, to Ti závidím, všechno 10x otočím a dumám, zda se do toho časem nevejdu, zda se to nebude hodit….takže něco málo vyhodím, ale… 🙂
Je to škoda, že to takhle s Vánočkama a atmosférou máš. Brtnik to měl podobně, ale protože já jsem ten blásen, podařilo se mi ho nakazit tak, že se na Vánočky těší – na ten čas, atmosféru. Dárky asi ne, to nějako neprožívá, ale když trefím tzv. Bombu bontonu – to se pak raduje jako dítě. Dárky dávám moc ráda – musí to být dárky, který dávají smysl, že udělají opravdu radost, ne dárky pro dárky – i klidně maličkost – jako te´d ty adventní kalendáře pro sousedky, ráda dělám radost.
Já jsem pekla vždycky tak tři, čtyři druhy, nejvíc jsem si vyhrála s lineckým, různé tvary, různé polevy a s cukrovím do formiček , taky různé tvary, hlavně zvířátkové. 😋Mamka pekla vánočku, já štólu. Štóla, to byla vlastně práce na dva dny, ale rodina ji žádala (tady nebyla k mání, prvně jsme ji dostali z Německa, a zachutnala, dnes ji kupuju).