Marná o adventu

Jsem tak trochu marná o tom letošním adventu.

A to jsem se na něj tak těšila. Enemže prostě co nadělám, nějak si to stavění vybírá svou daň. Nemám elán, chuť a tak jako vůbec (mimochodem, poctivě se přiznám, že mi nejde ani to psaní 🙁 ). A když už se nakopnu, tak se mi to něčím zkomplikuje.

Naplánovala jsem si, že 17. listopadu pojedeme na chalupu, tu zazimujeme a já si tam při té příležitosti nastříhám nějakej ten matroš na věnce. Každý rok jich dělám hafo. To máte jeden na stůl, jeden na branku, jeden do práce a tři pro kamarádky.  Nejsem profík, takže mi to vždycky nějakej čas zabere. Hlavně to motání samotný. Zdobení pak už je parádička u toho se vyloženě vyřádím. No…………..enemže. 17. listospádu se na chalupu nejelo, protože se betónovalo. Ne sice toho sedmnáctýho přímo, ale muselo se to na to připravit. Neboli vymlátit omítky, vyrubat zem, navozit kamení a další rabijácký práce. A aby se to stihlo do toho dne, kdy dovezou betóna, musel se zapojit právě toho sedmáctýho i Brtnik. Takže z nájezdu na chalupu sešlo. A tím pádem jsme tam jeli až teď v sobotu před první adventní nedělí. A tím pádem já jsem časově ve skluzu. A  nemám enerží ten skluz dohnat 🙁 .

Já jsem teda si původně myslela, že věnce si umotám v sobotu večer, až přijdeme z rozsvěcení stromečku. Enemže na to nedošlo. Rozsvěcení stromečku se nám trošek protáhlo. Jednak to samotné rozsvěcení stromku nebylo jen tak na chvilku. Sešlo se nás tam hodně, hodně moc, dětičky zpívaly, podával se svařák, medovina, štóla, vánočka, povídalo se, korzovalo se, sem tam jsme měli někdo něco domácího k pití na ochutnávku pro ostatní (Eh, nevěřili byste, jak urputně jsme sháněli v sobotu s Brtnikem při návratu z chalupy umělohmotný frťany, když nás napadlo, že na rozsvěcení stromečku vezmeme naši domácí ořechovicu. Zachránila nás pumpařka u Benziny, když nám poradila, ať zajdeme k Vietnamci – bingo, tam mají dycky šécko.). Byla to moc prima akce a jsem ráda, že to takhle vyšlo, těšila jsem se na to, že to bude takový hezký zahájení toho adventního času. Což bylo. I proto, že jsme pak dostali pozvání, ať jdeme s ostatníma ještě na chvíli “do garáže” . Jsem za tyhle pozvání moc ráda, je to pro mě malá známka toho, že se nám snad daří zapadnout. Ovšem tedy pak už se mi popravdě moc do toho motání věnců nechtělo. . Místo toho jsme roztopili pec, sedli si u stolu.

No a v neděli na nějaký motání taky nedošlo. Proč? Protože když mi Brtnik snesl dolů šécky moje vánoční proprietky, zjistila jsem, že abych je mohla použít, musím je do jedné všechny očistit. Pobyt na půdě s nima pěkně zatočil.  Tak jsem místo nadšenýho zdobení, myla, čistila, sušila, uklízela a…………….zkrátka já, která s první minutou adventu mám šécko v kapce a si to vždycky užívám, mám leda prt a nejsem nějak schopná se nakopnout, jsem marná, marná. Domeček je vyzdobenej napůl a já to nějak tak jako šolichám. Věnce nemám. Nebo takhle – mám, mám, ale takový ty trvanlivý. Jako je třeba můj před lety vyrobený velký adventní věnec ze žaludů a kaštanů na stůl, který mi zachraňuje adventní atmosféru. Nebo ten velikánskej obří věnec ze šišek na zeď, kterej zatím nezachraňuje nic a čeká až uschne po řádném osprchování. Ale zelenýho zatim nic.  I když…. když teď článek dopisuju tak už to vlastně neplatí. Proč? To uvidíte.

 

11 komentářů u „Marná o adventu

  1. Jsi na sebe moc náročná. Nestresuj se z toho, že se nemůžeš nakopnout, ale udělej opak. Hoď starosti za hlavu a uvolni se, tak prostě jeden rok budeš mít vánoční výzdobu úspornou. 😉 Já to tak dělám už dobře třetí rok, nikoli z přepracování, ale z důvodu věku a zdraví. Dřív jsem zdobila hodně, tátovi přátelé z Německa nás zásobovali dřevěnými nádhernými vánočními věcmi – louskáčky, kouřoví dědci, betlémky a jiná udělátka. Všechno to mám uloženo v předsíni v nejhořejších poličkách pod stropem. Schůdky nemám, na židli nevylezu, tak sundám dvě krabice, na které dosáhnu z nizoučkého štokrlátka. Teď jsem dala jen folie na okna, na polici vystavila papírový betlém, pár andělíčků, na vstupní dveře malinký věneček, na botník před byt kovový jehlánek – stromeček – svícínek, do kterého musím sehnat led světýlko, živý ohýnek bych neriskla. Od bráchy jsem si v sobotu přivezla barborku. Stromeček mám taky mrňavý, umělý, tedy bez starostí. Takže si sedni na gauč, dej nohy nahoru, oblož se psékama a odpočiň si, tak prospěješ sobě i druhým.😍🙂

    1. Já vím, vím, že máš pravdu, že nic z toho se nemusí, ale mám nějak pocit, že pak to nebudu mít v sobě -ty Vánočky. Mám základy na věnce – a neudělám je? Je to i škoda toho zelenýho. Však loni to taky šlo. Letos jsem nějak líná, nebo co.

      1. Jsi “nebo co” – unavená a vyčerpaná. Převrať to do pozitivna – ať nálada není z věcí ale z lidí – určitě máš kolem sebe pár lidí i zvířátek (včetně krmených srnek), kteří Tě dokážou potěšit. Já budu celé Vánočky sama, jen s Golim. Jakub celé svátky slouží (hasiči, nemocnice, horská služba) s výjimkou 28., takže budeme mít ježíška až tento den.

        1. No já vím, máš stoprocentní pravdu. Já jsem jen chtěla moc tu atmosféru, že to jako bude odměna za tu dlouhodobou dřinu, že si to budeme užívat, tu pauzu. A zatím to nějak nedoteklo tedy no. Se snažím netlačit na pilu, ale vono Ti mě to dycinky přemůže 😀 . A měla bych se na to vykašlat, když čtu, co píšeš. Tohle povolání, co si vybral synátor, to je náročný ve všech ohledech a ne vždy jen pro toho, kdo ho vykonává, ale i pro jeho okolí. Podrbej Goliáška a já se budu snažit být míň umanutá 🙂

          1. To je ono, drž se a přej si, ať se ta správná atmosféra dostaví. 😊

  2. Presne jak moudre pise Kimi. Nestresuj se, mate za sebou hrozne narocnej rok, porad v jednom kole. Nez se do neceho nutit, rozhlidni se, uvedom si, kolik jste toho udelali, pohlad Pomnenku, okynka, koupelnu atd. Nejakej venec ci vyzdoba? Pfffffff… 🙂

    1. Já vím, že máte pravdu, pravdu a nic než pravdu. Taky se nějak nešponuju, ale je ve mě to, že jsem se na tu výrobu těšila, mám připravený korpusy, nastřihaný zelený a teď to přijde vniveč? To si nechce uvnitř nějako posedat.

  3. Petro, napiš si do kalendáře, že pokud bude nouze o vánoční chvojí na výrobu libovolného počtu věnců, tak v New Bubu máš zdroj 🙂 Smrk, tisy, další okrasné jehličňany, buxus (u nás moc vánoční není, ale v británii jo, já ho po vzoru viktoriánské anglie letos do věnce přimotala a udělalo to parádu), cesmína (stejný případ jako ten buxus). Jinak se omlouvám za delší odmlku, v práci masakr, nějaké rýmičky na nás padly, do toho háravá Boubina… Ale už jsme cajk, já se ozvu!

  4. Petro, napiš si do kalendáře, že pokud bude nouze o vánoční chvojí na výrobu libovolného počtu věnců, tak v New Bubu máš zdroj 🙂 Smrk, tisy, další okrasné jehličňany, buxus (u nás moc vánoční není, ale v británii jo, já ho po vzoru viktoriánské anglie letos do věnce přimotala a udělalo to parádu), cesmína (stejný případ jako ten buxus). Jinak se omlouvám za delší odmlku, v práci masakr, nějaké rýmičky na nás padly, do toho háravá Boubina… Ale už jsme cajk, já se ozvu!

    1. Jéé ahoj, ahoj Eliškooo! Moc děkuju za nabídku, kterou, když to půjde ráda využiju. Moje jedle nějak nenarůstají – asi je blbě střihám? Ale snažím se vždycky stříhat tak, aby se naopak rozvětvily, ale ty sucha prostě byly a u nás je to suchej kraj i když ne až tak daleko od New Bubu, ale jsme ve srážkovým (bože jak já si musím vždycky dávat pozor, abych se nepřeřekla 😀 ) stínu Doupovských hor.
      Já se taky stydím, že jsem se neozvala, ale byla jsem fakt volaaká podivná osoba, tak jsem radši dělala pěnu. Tož snad v novým roce to vyjde. Háravá Boubeles….hmm, to by Rumouš velmi ocenil 😀 😀

      edit – jo, brslen je do věnců moc hezký, prvně jsem ho použila právě loni, kdy už mi zahrada nedala tolik materiálu na tvoření. Výhoda u něj je, že hrozně dlouho vydrží čerstvý.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..