Neb nám přišli dělat tu čistírnu. Naši vlastní, ékologickou.
A Brtnik musel dělat stavební dozor
A já……..tím pádem……….. musela jezdit do prasé sama
A tím pádem……….sem musela usednout za volant.
Usedám pořád s obavami, ale přiznám se, že mě to místama fakt baví. Hlavně na těch našich silničkách /a když, jako teď třebas není na dálnici moc velký provoz, protože jsem jela opravdu brzo, už v pět ráno, tak mě to ba i na tý dálnici. /
Ale ty naše půvabný lesní silnice jsou (když není tma, neprší a není mlha 😀 😀 ) lepčejší. Půvabnější a zajímavější. Oba tyhle dny jsem je měla více-méně pro sebe. Není moc bláznů, co jede do prasé takhle brzo. Ale vyplatilo se mi to.
Jinak bych nemohla, jako tuhle, potkat za kapličkou v zatáčce toho pana srnce. Celý mu to tam patří a tak se podle toho chová. S důstojností tam zas stál a čučel, co si to dovoluju tam jet 😀 . Zastyděla jsem se velice, že mu opětovně ruším jeho kruhy a velmi, velmi pomalu jsem jela dál. Abych se mohla kochat. Je fakt krásnej. A velmi důležitej 🙂 .
Asi aby se mi i ten další den, v pátek, jelo dobře do prasé, zažila jsem další setkání. Sjela jsem ze státovky na silničky lesní a poté, co jsem projela prvním lesním úsekem, následuje vlevo pastvina lemovaná břízama, vpravo políčko. Úsek cesty vyloženě vystřiženej z jednoho místa v mých milůvaných Novohradkách. A tam, koukám s dostatečným předstihem, že v dálce je něco na silnici v protisměru. Něco, co tam sedí. Na zajíce to bylo moc veliký, na srnu 😀 (ano sedící srna je nesmysl, ale mělo to prostě ušiska vztyčený) jednak nesmyslný a pak zase malý. Sundala jsem noženku z plynu a přibližovala se vhodnou rychlostí. Hrozně dlouho se mi nedařilo zjistit, co to tam tak v poklidu sedí.
Pak jsem to konečně viděla v celý svý kráse. Na pohodu tam seděla liška a cosi třímala v tlamě. Nevěděla jsem, co to má, mohla to být kořist a nebo taky mohla přenášet mládě. Stal se ze mě hlemejžď a jela jsem opravdu pomalilinku. Zrzka – mimochodem krásná, mladej kus, štíhlá, dokonale vybarvená s nádherným kukučem – přešla s dlouhým pohledem na auto lehkým krokem přes cestu a upustila do trávy to, co měla v kušně. Ještě pořád jsem nevěděla co. A tak jsem fakt už skorem zastavila pro případ, že by to opravdu bylo mládě a hodlalo by se vydat zpátky na silnici.
Ne, nebylo to mládě, byl to ulovený zajíc, kterýho mrskla do pažitu a šla se schovat do toho pole. Mohla jsem tak v pohodě zase dát nohu na plyn a rozjet se do dálav. S hezkým pocitem s krásnýho setkání. Mám lišky ráda. Já vím, nesou s sebou i negativa, obzvláště v době mláďat, ale je to krásné a inteligentní zvíře. Tak jsem ráda, že jsem si zase jednu zrzku mohla pořádně prohlídnout. To se mi to pak jelo krásně dál!
Srnky… tak těm se u nás na severu říká “svi*ě”, ty mrchy přeskočí plot a jdou krást na zahradu, v květnu, kdy je všude všechno zelený – sežraly kedlubny. Ne, nebyli to slimáci, kterejch je teda všude fakt hodně, protože ten otisk kopyta do hlíny slimák neudělá.
A ožraly jabloně. Jestli to je trest za to, že loni jsme sklidili jablka před nima nevim, ale fakt máme ožraný spodní větvičky do výšky 150 cm, tak nějak. Vršíčky větviček se vším, co k tomu patří.
A matky tam voděj mladý, aby si prohlídly, kde ta samoška je…
Takže srnky jim fakt neříkáme
🙂 já vím, viděla jsem ty fotky vysoký, co si tam chodí po zahradě. No jo, když ono je jim u vás dobře, sámoška otevřená 24/24…. tak co by táhly někam jinam, že jo 😀 Ale tohle kompletní ničení, to mě štve – kdyby neměly dostatek zelenýho, tak neřeknu, ale takhle orvat blbě stromy, to je hnus.
My jim na chalupě – kde kdysi zničili čerstvě zasazených skorem 40 stromků – komplet zničili 🙁 – říkáme svině parožnatý! 😀
No jo vona je to pro ně dobrůtka, pupeny květů atd…čék si dá taky raději
smažák než mrkev :-DD