A to nejen proto, že jsem zas začla cvičit ráno.
Což je pro mě teda výkon, protože to už není o tom stejným, jako když jsem vstávala v šest, v půl sedmý. Vstávat ve 4:35 je docela jiná liga! Natož se pak dokopat k tomu, že se vrátím k onomu rannímu cvičení. Který mi ale v podstatě hodně vyhovuje, když ho dodržuju. Nastartí mi to metabólismus a tělo pak opravdu jede na výborný otáčky.
Tak výborný, že pak zvládám i tu naši “tříhlavou saň” 😀 , jak by se teď tedy taky třem ohaříkům dalo říkat. S dodatkem, že je to spíš dráček, než saň, páč sou fšicí lidumilný – ba spíš liduoblažný, neb furt návštěvy oblažujou svou přítomností, lezou po nich a chtějí návštěvu především olíbat. i BubiZwei zapadla do party. Jsou to šécko hrozný líbači, jako byl kdysi soustruh (to nejni překlep 😀 ) Brežněf. Takže nakonec ne saň, ale takový malý stádečko tří Brežněvů. 😀 😀
No a tohle stádečko mi od té doby, co do něj přišla Bubi Zwei, dává řádně do těla. Já jsem nikdá s ohařiskama nechodila pomalu. A vzhledem k tomu, že má drahá půle má téměř dva metry – no dobře 191 cm – a dloouhý nohy, tak vlastně celým životem tak jako probíhám. Neumím chodit pomalu. Ale……… s příchodem Bubiškový se mi naopak zdá, že NEUMIM CHODIT RYCHLE?? JÁ???? 😮 . Já, která když přijde v práci návštěva, tak se musím zatr krotit, abych ji při průchodem budovou neuštvala a zařazuju se při chůzi cíleně kousilínek za návštěvu, aby to byla ona, kdo určuje tempo chůze. Já, který už dneska občas naopak nestačí Brtnik? 😮
A uštve mě tady důchodkyně, nebo co? 😮 😮 Tak to teda ne, holečku, to teda ne. To já zase nerada prohrávám (dětská a pubertální léta strávená na lehkoatletických závodech mi halt nikdá nedaj, abych nebojovala o vítězství 😀 ) Nicméně je to dost o prsa, to vítězství. A to o prsa korejské sportovkyně 😀 😀
A popravdě, já to moc nechápu, jak to dělá. Ne tak snad ani, kde bere tolik energie, páč už má u mě přezdívku Energeťák (ostatní už sou padnutý jako špalíček a Energeťák furt v pozoru, ešivá se ešče nejde ven 😀 , taky úplně stejně jako Bubinka ) , ale proto, že stejně jako Bubinka má prazvláštní styl chůze, který evokuje šécko možný, ale rozhodně ne enormní rychlost. Když ji vidíte cupitat, rozhodně vás nenapadne, že dohnat ji, nebo jí stačit, vás bude stát takový úsilí. Ona neletí, jako třeba Tali. Je to zase ten ťup-ťup-ťup-ťup styl a rychlost pohybu, ale dá vám to, a to dost nečekaně, zabrat.
A pokud byste došli k myšlence, že ji třebas stoupání značně zpomalí, tak na to rychle zapomeňte. Pokud chce, zapne nějakej utajenej zadní náhon a dá vám prostě do těla. Hodně do těla. Zvlášť proto, že jí nechcete, co pět vteřin, zašlapávat šťopku, kterou vláčí za sebou takovou rychlostí, že se za ní práší jak za kočárem 😀 V podstatě je to dost ftipnej obrázek, takhle ji vidět fordit. Jenže na smích není prostor a dech, když jí chcete stačit a učit.
Fčéra jsem se po dvou hodinách vrátila z lesa vyřízená, jak Brtnik, když káceli to dříví. A to jsem jen chodila. Či spíš vlastně teda jako běhala. Jsem zvědavá, jestli se mi dřív podaří docílit toho, že madáme zpomalí, a nebo já díky ní budu mít dole tak deset kilo (což by vůbec nevadilo!!) a nad to se budu moct s přehledem kvalifikovat na MS v orientačním běhu. Páč já v tom trysku ešče musim stíhat vědět, kde jsme, abychom nezabloudili 😀 😀
jojojo, jedna z prvních Spratečkových přezdívek – Fridex Duracell. Dovolím si ocitovat větičku z mého tehdejšího článku: “Když jsem dva měsíce po jeho vytažení z útulku ještě stále marně hledala, kde má to zvíře vypínač, a když mi bez problémů o víkendu uťapal přes padesát kilometrů, vzdala jsem se vyhlídek na poklidné stáří a přihlásila nás na dogtrek.”
To měl dobrý, já nás nikam přihlašovat nehodlám, pracuju na tom, aby se to stvoření zpomalilo. A!! V pondělí mi to i vyšlo. Sice výjimečně, evidentně, páč pak už to zasejc neplatilo, ale vyšlo to. Nejhorší je start, to dycky napálí, krůta jedna bláznivá. A jak lezem do toho kopce, tak toho mám blbý brejličky. Jí navíc hecujou oba ohaříci, furt chce s nima soutěžit, dohánět, předhánět, véct to šécko, páč musí bejt ta řiditelka……… hroznej čokl je to! Fčéra sem jí to taky řekla, když jsem jí dala hubičku na šošoli, že je hroznej čokl a Brtnik navrhnul, že ešivá si nechce k měsíčním výročí udělat vejlet zpátky do Hododnína 😀
Jedině pěšky 😀
Nezpomalí. Věř mi, já to taky zkoušela, než jsem zjistila, že je to marný.
Dá se to vychovat, směrovat, ale nezpomalej.
Vzpomínám jak jsem chtěla Spratečkovi udělat nějaké hezké fotky k šestnáctinám… a měla jsem co dělat aby mi aspoň na pár fotkách nezdrhnul ze záběru… https://2cvoci.rajce.idnes.cz/21.03.26._Spratek16/
ach, to se tak hezky dívalo na pádivýho Atomíka!!
Já bych ji i nechala pádit, ale ona má převeliký zájem o zvířátka a nulovou reakci na mě v týhle situaci, takže prozatím máme smolikof a ona mě spíš uštve, než já ji naučím pořádně poslouchat, kunhůta jedna pádivá.
vy dvě-ty a Petrs01 mě vždycky spolehlivě odradíte od toho si něco staršího přivést do baráku…
protože já se nemožu,prostě nemožu uštvat!!!to by nebyl dobrý skutek,ale danajský dar…
i když se říká,že každý dobrý skutek musí být pozásluze potrestán….
i když u nás je to už stejně jak klub důchodců…
Norinka -kočenka 15let-mazlivá,a sežrala by kona,má furt hlad
Betty-13let-vycházky,cvičení jo,a furt po dvoře hledá myši-akorát vedra nemusí,ale to je jasný
Max-11a půl let-ten je línej celoživotně-tak línýho psa jsem nikdy neviděla….
Žeryk -deset a půl let-ten se teda ppo ránu belhá,,a trvá mu než se rozejde,
Dafi-6 a půl let-ta nehce chodit moc na vycházky:-(),nejvíc by jí vyhovoval styl-vyvenčit/pocvičit-cvičí ráda,to valí,je veselá,štěkavá,a bez procházení,
nevím,jestli jí nebaví ty stejný trasy…ve Ždánským lese je běhavá a hravá….
jenže se bohužel,když chodím do práce s ní moc nikam mimo dědinu nedostanu,v ty volný dny zase občas není auto…
No tak ono se dá očekávat, že stará vižla i bígl nebude úplně lenochodek. Je jen překvapivý, že jim to fordí takovouhle rychlostí. Musela bys vybírat, třeba pekinéz moc běhat nebude 😀 😀 . Ovšem kolipatě je asi pekinézů v útulku, že jo. No a nebo pak sáhnout po opravdu věkovitém psisku.
Každopádně v Tvým případku to nepřipadá v úvahu ani tak, máš , myslím, starostí až dost, natož další pesan 🙂
jo jasně,nechystám se pořizovat dalšího psa,jen mě to tak někdy napadne,že prostě dobrej skutek…..
a pochopitelně,až by tu bylo mín psů,
ono ikdyž ta dvojka druhá je rodičů,tak pořád jsou to 4 psi zaráz na jednom pozemku,
dvoře/zahradě-a na oddělování V ŽÁDNÝM PŘÍPADĚ V NAŠÍ RODINĚ NIKDO NERVY UŽ NEMÁ STAČILO XLET S HÁRÁNÍM DAFINY-peklo-furt řešit,kde je kterej pes,kdo je puštěnej,kdo se zavře,a proč zas někdo nezavřel branku-brrrrr peklo to bylo…
taky hodně pro rodiče,kerří pořád putují branka,zahrada,vjezd,tak pořád hlídat,aby zavíraly branky…..
No ne, tohle si můžeš dovolit, když máš čistě svoje hřiště a když s tím souhlasí ten druhý. Jinak bych do něčeho takového nešla, protože to pak hodně smrdí komplikacema.
U tehle utulkovych ci nalezenych psich staricku clovek nikdy nevi, co maji za sebou. Atomik se snazil a Bubu II se snazi asi dohnat vsechno, co jim bylo odpirany. 🙂 Esusova, necht tva telesna schránka vydrzi a stihas blaznivou Bubitku. 😀
Jojojooo, stejně jako Bubi se snaží jakoby dohnat ztracený. Dneska odpoledne se vydala někam za barák a pak se dořítila tryskostryskem 😀 a tvářila se tak naprosto unešeně, že BOOŽÍÍÍÍÍÍ 😀 😀 Musela bys ji vidět, Blaženu jednu uřícenou 😀