Já jsem fčéra zapomněla k článku nainstalovat fotos.:-(
Tak to udělám tetkon dodatečně, samostatně a vy si aspoň odpočinete od mých grafomanských výlevů:
Vyrážíme:
Vižlí duo:
Ešče, že mám tu Taliprtku, umí krásně zašlapovat stopku:
Čekáme, vážení, čekáme:
Portrétek:
Krásná smečka 🙂
A Bubáček jak si vyvaluje pupíčka 🙂
Ona si ráda vyvaluje pupíka, včera jsem jim dala do těla , tak pak taky vyhodila kopyta hore, když se povalovali doma.
Dáša z jiného PC: Prosím o trochu osvěty, jak je to s vižlími ocásky. Kupírovat je dovoleno? Proč na takovou zvláštní délku?
Ohařům je v povoleno kupírovat ocásky (pokud se něco změnilo, nevím o tom) . Má to svou opodstatněnost, protože jak s nimi při práci melou, často si je zraní – viz Tali a pak se to hodně špatně hojí, kolikrát dojde i na amputaci. Takže se kupíruje, ale málo si myslím, v dnešní době. Naši ohaříci nemají kupírovaný ocásek, Bubi i BubiZwei jo. Bubinka úplně dementně, fakt na velikost telecího párečku – malýho. BubiZwei ho má o něco delší, ale taky je to podle mě moc, obvykle se krátilo o třetinu, aby se právě ochránila ta citlivá špička.
Edit a já jsem za nekupírované ocásky ráda, je to silný komunikační zdroj, jak mezi psy samotnými, tak mezi mnou a psem taky.
Vižlí duo má identický rozzářený gezichtík. To je dvojka!!! 🙂
Bubáček je jak vysvobozená zakletá princezna, oni úplně ožijou. <3 <3 <3
No Bubáček teda ožila dokonale!! Udržet ji v nějakým normálním tempu lze až v závěru procházky a to ještě nesmí chytit nic do nosu, to pak vypálí jak mladice. 😀
No ale byla jsi varována – Bubi první i Spratek atomovej ti jasně ukázali jak to ti staříci na dožití maj.
A nedala si říct a nedala si říct… naštěstí 😀
A ty dva vižlí ksichtíky jsou dokonalý.
Však jo 🙂 a člověk je i rád, že takhle fordí, jen by trošilinku mohla přibrzditi madáme zrzavá. Potřebovala bych si najít čas na to, abych jí rozaportovala. Páč když aportujou ti dva, tak ona akorát tak trénuje sezení 😀 . Což teda v jejím případku taky není od věci, o tom žádná, je furt v pohybu FPŘÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉD! , nejde to zastavit ničim vůbec, ani dělo by nepomohlo, by se jen radostně otočila přes ramínko a páápááláálááá! 😀
Já jsem si říkala, jak to Rumíček bude mít… když odešla Bubinka… vítal hrozně každou starou fenku, rád s nima pobýval, tak jsem byla zvědavá, jestli v něm něco z toho zvostalo… zatím se to tak úplně viditělně nejeví, ale včera měli intimní rozhovor – takovej ten tichej, bez gest, mimiky, bez ničeho. Zajímalo by měl, co si psi v takovou chvíli říkají.
Jo, k tomu sbližování. Vždycky jsem to měla nastaveno tak, že já si rozhoduju s kým chci a budu bydlet a žádný pes či kocour (popravdě – ani nikdo jiný) mi do toho kecat nebude. A následně neřeším kdo byl první a kdo poslední, prostě jsem měla psa a teď mám dva. Tečka. Pokud se některému z nich nelíbí mé rozhodnutí, může si o tom se mnou popovídat a to je tak asi všechno co s tím (z)může. Vždycky si všechno sedlo okamžitě – nepočítám počáteční Vaškovy útoky kvůli žrádlu, to byla naučená agrese s jasným spouštěčem. Ale obecně v okamžiku kdy se rozhodnu a přivedu, tak mám prostě dva (tři) psy (kocoura,…) a mým psům nebude nikdo ubližovat – ani jiný můj pes. Pokud je beru odděleně, tak tak jak se mi to hodí, pokud s nimi cvičím, tak v pořadí jakém mne napadne a žrádlo dávám podle chování (kdo v klidu sedí, ten žere) nebo prostě jak to vyjde. Na druhou stranu má samozřejmě každé slušně se chovající zvíře mou plnou ochranu. A kdo se někomu zkusí vrhnout na žrádlo, odchází do kouta hladov a sám, zatímco napadený dostane i jeho porci. A je mi v tu chvíli úplně jedno kdo je čí a v jakém pořadí přišel.
No já prostě zachovávám pořadí, min. pro začátek, protože chci, aby přišlík jasně viděl, jak to u nás chodí a hlavně, aby ten – či ti- co už doma jsou, věděli, že pro mě jsou pořád stejně důležití. Postupně se to celý setře a je to fučík, fšicí jsou na tom stejně. Nicméně já chci aby ten kdo už doma byl, nemusel mít sebemenší pochyby, že je pořád moje láska největčejší a nebude o nic ukrácen. Nedělám z toho žádný drámo, to ne, ale chci aby to věděli. I proto, že vižlí duše je křehká. A taky proto, že o tom přišlíkovi toho mnoho v daný moment nevím a chci aby svoje případný emoce držel na uzdě. Pokud někdo poruší etiketu – tak ano je fučík, zda tu už byl, či přišel, sjedu dotyčnýho na tři doby. Ale přišlík je pro ně nový, nevědí co mají čekat, a zcela přirozený to pro ně není.
v něm něco z toho zvostalo
určitě, jen to chce trochu času…
furt v pohybu FPŘÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉD
néé já se nesmějuuuu 🙂
Jo já si myslím, že to ještě třeba vyleze, ale je to už přeci jen šest let.
No to se nesměj, dostaneš ji na venčení, frajerko a teprvá poznáš !
No to se nesměj, dostaneš ji na venčení,
tak to bych huš měla spřežení, to by mě mohly holky tahat do kopce 😀
No a vyjedeš ke kostelíku natošup 😀
Co Mouses?
Fčéra mě nas..štval, dědek protivná zas 😀 . Jsem to všechno ovenčila a on přišel dom, tak jsem si řekla, že si vyhradím čas zase vyloženě jen pro něj a půjdem spolu chodit zahradou. Tak nejdřív prej jo, nechal se vzít do náruče a když jsem pak šla zacvaknout dveře od Domečku, aby nás ohařiska nerušili, tak se najednou vzteknul. To mě ještě jen varovně nakous prst – jako že fakt varování, tak jsem ho pustila, protože jsem si říkala, že se mu něco nelíbí a když jsem ho pak chtěla vzít znovu – nikdy to nedělám násilím, pozvala jsem ho, tak mě zesyčel jak kobra, zmeteček pekelná protivná. Tak jsem mu řekla, že je protivnej jak starej dědek a šla jsem pryč. Čučel. Ráno pak že by se jako šmajchloval, ale to jsem utíkala do práce, tak čučel zas. Jaký si to udělá, takový to má. Já neměla ráno už čas ani vteřinu. Ale jinak chodí častějš a čatějš domů.
furt v pohybu FPŘÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉD
Nevím jak jsem došla k představě, že je Bubí vetchá stařenka a ke štěstí by ji stačily procházky se šmatlavou důchodkyní. Byť po LESE a KDYKOLIV by si řekla, ale musím uznat, že na tak akčního pséka už nemám fyzičku a srdce by mi urvalo vidět, že se nemůže vyběhat do sytosti. CD ví a dobře činí. 🙂
Turbobroučku, do plných si to v novém domově užívej. 🙂
Ona ta vižla i jako vetchá stařena má v sobě furt energie na rozdávání 😀 Bubi se pak taky rozběhala a fordila si to světem do plnejch a prolezla s námi Jizerky, Krknoše…..
Ale….. ona by byla ščastlivá i v tom režimu, co říkáš. Jen Ty ne, páč by pravděpodobně tahala furt jako kráva. Ale možná taky ne a já ji křivdím a po pár dnech objevování by jí to přešlo stejně- i bez jakýhokoliv- jako u nás mýho – přispění.
Utahana duchodkyne je skvela:)
No a to jsem jí sem – blbka – nedala tu roztomilejší verzi týhle fotky.