No ty bláho!

Ešče, že jsem byla prosíravá.

Říkala jsem si na závěr procházky. Procházky, která byla hrozně moc fajn. Byla páteční a my se šli jen tak cournout na louky.  Po tom ledovým povelikonočním startu týdne, bylo v tem pátek poměrně příjemně.

Stejně to viděl i Mouses, který se k nám po dlouhé době přidal.  A měl takovou milou, hravou náladu. Šel kus s námi a pak to vypadalo, že se odpojil a vrací se domů, což teď dělává. Doprovodí nás maximálně k pastvinám a pak si jde zpátky na louku za Domečkem. Když jsem se ale otočila ještě jednou, viděla jsem malinkatou postavičku místního mouratýho frajera 😀 , jak se klátivým krokem vydal za námi  a předvedl jedno pěkný přivoláníčko, kdy mi posléze zmizel ze záběru, páč se mi ftipně schoval za záda : Hm… tak počítadlo nespolupracuje s telefénem a z vídeja zbylo jen audio 🙁 

 

Tak teda pár fotek z momentu, kdy jsme se tak pěkně placatili pod polem s vojtěškou:

Rumíček se povaloval po pažitu s balonkem, Mouses mu dělal společnost a já po očku pozorovala Taliprdovou, kterak bojuje trošku sama se sebou. Ty myše, že jo, ale my jsme tam zase tak pohromadě a blbneme si…… Nevěděla, co fčil. Tož jsem jí trochu pomohla tím, že jsem jí ukázala její balonek a uuuž byla u mně, že “Taky cy!” 

Pohodička, zábavička. Mouses pak usoudil, že dál s námi nejde a zamířil úvozem podél pastvin zpátky. Dohlédla jsem na to, aby došel až na konec úvozu, kde pak navazuje louka za Domečkem. Aby někde necáral, že jo. A šli jsme dál. Zkontrolovali jsme krmítka a nastalo trochu cvičeního. Kombinovanýho ale s čutáním balonků za odměnu a jejich schováváním. Vzpomněla jsem si, že jsme už dlouho necvičili běhání do stran a tak jsem to hned zrealizovala. Tali sice předvedla, že by radši stávkovala, ale to měla smolikof a pak už chodila moc hezky. A naopak se k nám přidala, když jsme s Rumíčkem blbli na velikým kameni u remízku.

Pár kroků od velkýho kamene jsem zaregistrovala na vedlejší louce tři kusy pasoucího se srnčího. Tali byla v ten moment opodál po mojí pravý ruce a vytvářela tam usilovně pevný hovnoty a tak jsme šli s Rumíčkem trošilinku napřed, schovali se za sloupem a pozorovali srnce a dvě srny, jak se pasou. Pozorovali jsme je poměrně dlouho, protože Tali pracovala sice usilovně ale ……..nějak jí to úplně nevycházelo, nebo co. A to doslova vlastně 😀 😀  No nakonec vyšlo, co mělo, ona to tam pečlivě rozhrabala a pak zjistila, že nás něco zaujalo.  Zcela logicky to muselo zaujmout i jí. A já tak měla možnost hezky si zase užít, že ty ohaře mám dva.

Protože Tali se dokonale zapíchla do pažitu a zírala na srnčí. Já ji tiše na dálku chválila a říkala, jí, že nesmí. Občas se na nás ohlédla a já jí ujistila, že takhle je to správně. Dívali jsme se tam jakou dobu. Pak se dívalo i srnčí na nás a taky jakou dobu. Hezký to bylo. Pak srnčí v klidu poodběhlo do lesa. Za dvěma zajochama, který tam tajtrdlíkovali na kraji lesa.

Vydali jsme se do kopce na opačnou stranu a u velkýho remízku jsem ohoukla Tali, aby tam nechodila. Vím, že tam bydlíkujou srny. Nikdy tam psy nepouštím. Je to neprostupný a je to prostě výsostný území zvěře. Louka se pak svažuje zase dolů (aby opět vystoupala zpátky, máme tu krásně zvlněno) a přesně v tom bodě se Tali opět ukázkově zapíchla. Byly tam dvě srny, co vycházely z křoví. Stejně jako ty první na nás chvíli koukaly a pak se daly do pohybu. Do lehkého pohybu, žádný úprk. Tipuju si, že už nás poznávají a tak se učí, že od nás nic nehrozí. Byla jsem na Tali neskonale pyšná. protože se sama od sebe obrátila a ščastlivá letěla k nám s Rumouškem. Nastal ohňostroj poletujících párků a pochval. Pro oba pochopitelně. Nebojte, Rumíček, který je za vzorňoucha, nikdá není ošizen ani o pochvalu, ani o odměnu. A že v těchhle momentech je hromada odměn, dle mého, zasloužená.

Vystoupali jsme pomalu zase nahoru, až k silnici. Tam jsem zaregistrovala auto a pohyb lidí okolo. I když byli víc než daleko, stáhla jsem si, ani vlastně nevím proč,  ohaříky k noze a využila jsem toho k dalšímu cvičákování. Dali jsme si chůzi u  nohy se sedáním, leháním a odkládáním. Jak jsem se přibližovala jejich směrem, nabyla jsem dojmu, že by mohlo jít o myslivce – i když co by dělali tady? Na kraji pole a s dítětem? Ale co já vím, každopádně byla jsem ráda, že se tady takhle pěkně předvádíme. Nikoliv z nějaký pýchy. Ale vždycky,  mám-li potkat myslivce,  jsem ráda za příležitost ukázat, že jsem v majetku vychovaných psů.

Rozhodla jsem se přejít silnici a došla ke krajnici. Tam jsem oba ohaříky  odložila, poodešla od nich do půlky silnice, abych si zkontrolovala bezpečno a dala jim tichý pokyn na dálku k přeběhnutí na druhou stranu. Ušli jsme kus po louce, když se auto chystalo odjet. A mně najednou přepadla myšlenka na Mousese – zase nevím proč. Ty jo, co když se tam někde motal, čeká na nás a co když jsou to fakt myslivci? Myslivec kočku nerad! Prt vidím na tu vzdálenost, mohli a nemuseli být, mohl to být jen můj dojem.  Tak jsem se tam prostě vydala obhlídnout to, aby nedošel mouratec k úhoně.

Otočila jsem se a vraceli jsme se. Auto zase zastavilo a z něj vystoupil chlap. To už jsem viděla, že je zelenej. Jako voblečením, ne v obličeji 😀 a zamířil přímo proti mě. “Tak jo, asi bude konfrontačka.”, odhadovala jsem a měla ohařiska u nohy a pod povelem. No, nespletla jsem se. Pán teda pozdravil, což tedy byl plus. A pak spustil . Že mě tady už jakou dobu pozoruje, od loňska, že tady plašíme zvěř, že…. že… že…. že se o mě bavil s panem S. (taky myslivec, člověk s kterým jsem vešla po nastěhovaní do kontaktu, několikrát jsem hlásila objevenou uhynulou zvěř, přenechala mu trofeje, které v Domečku byly a nabídla naši pomoc, pokud by se tady chodilo vyhánět před sečením) a že on mu říkal, že jsem prý v pohodě, což on osobně si teda ale nemyslí, že tady loni našel 2x krátce po sobě dva zakousnutý zajíce, že mě sice u toho neviděl….., ale….. 

Helejte kdo mě znáte……..sválně, co myslíte že bylo?? Já bych z toho vlastně mohla udělat hádanku, že jo???  Tak jo!! Udělám. Napište do komentářů svůj tip, jak to asi bylo dál a já teď svoje psaní přeruším a dopíšu ho jako článek na druhý den! To je nápad!

 

16 komentářů u „No ty bláho!

  1. Hezký povídání a Mouses jak poslouchá jak psík 😀

    až na ten závěr teda….vrrrr, ku*va drát, ve společnosti myslivců se pohybuju občas a tím pádem vím, že když někomu zdrhaj psi, tak jsou to většinou psi myslivců!

    No hádanka…myslím, žes vypustila páru 🙂

    1. No…. ano…. řekněme to takhle nějak….. pamatuju si u nás jak si přivolával myslivec jozefpčika, co mu zdrhal – brokama do kožichu 🙁 . Zas ale nejsou takový fšicí, to musí člověk objektivně říct . A doufám, že mladší ročníky to mají zase už hozený jinak.

  2. Tesim se na zejtrejsi clanek, co si asi myslivec vyslechl. 😀
    Ale celkove blby, kdyz bude chtit, picne ti psy.
    Asi ti nezbyde, nez se dat do mistniho zelenyho spolku.

    1. Na to už mě lákal jeden takovej ještě v Prahé. Za Ešusa. Tehdy to bylo ftipný, páč já ho zblejskla v polích a hnala se za ním nahlásit mu uhynulou srnu. Než jsem k němu došla, odložila jsem Ešátora, kterej se, akorát v momentě, kdy jsem docházela k myslivci, zvednul z odložení a já protože jsem ho měla v merku houkla děsivý LEEHNI! Skoro to vypadalo, že myslivec poslechne 😀 😀 😀

      edit – no myslivec by neměl lovečáky picnout , to ze zákona nesmí. Ale ……jasný, jak to funguje.

      1. No prave. Blby je, ze pokud bude o tobe rozhlasovat, ze to tvoji psi strhavaji zver, tak tomu pulka spolku uveri. Jako muzes si jit stezovat predsedovi, ale to ma vyznam, pokud je to rozumnej clovek.
        Ja se jim na jednu stranu nedivim, fakt mi staci, kolik lidi treba jen od lapin a od spicu je nechava pobihat mimo dohled treba hodinu, max si na ne poridej gps, ale vubec netusej, co ti psi kde delaj a pripada jim to normlani, vsak se alespon probehne, ne? Pak maj ti myslivci pifku na vsechny psy.

        1. No on je právě ten předseda, ešivá se nepletu. A jo, souhlasím s Tebou, že se pak myslivcům nelze divit, to já uznávám. Ale i proto se snažím mít psy vycepovaný, vešla jsem aktivně do kontaktu se spolkem a jestli mě opravdu dobře pozoruje, tak by měl vědět,jak funguju, ne?´

  3. I mezi myslivci se najdou jak fajn lidi, tak debilové, co si musej prásknout za každou cenu. ☹Byl medializován případ zastřelení cvičeného policejního německého ovčáka (velmi cenný pes). Kořinu sestru jdoucí v pohodě po lesní cestě vedle koně, na němž seděla majitelka taky postřelil idiot, kterému se prostě jen nelíbila jejich přítomnost na cestě. 🤦‍♀️🤢Zákon přitom přesně stanoví, za jakých podmínek lze psa zastřelit a po jakých psech se vůbec střílet nesmí. Řešila jsem v praxi pár případů, střelce vždy přijel zastupovat člověk v mysliveckém, takto úředník z ministerstva (taky už byl v této souvislosti v TV). 🤢Jak píšeš, zvěř je s vámi docela v pohodě, máte to vyřešené. Tady v okolí je hodně divočáků, potkat stádečko, bych byla ráda, že je pes odežene.
    Jinak – v neděli nastupuji do nemocnice a v pondělí mi budou kutat ty drahokamy.

    1. Kimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii -hurááááááááááááááááááááá, hurááá, 300x hurá!! Tak to pěkně zvládni a hezky se vyhoj.

      Já se přiznám teda, že bych velmi nerada, aby pes stádečko divočáků odehnal, nenenene. Jakmile se pohybujeme v jejich prostoru, jdu psi u nohy a já hlasitě mluvím. Protože divočák jde po psovi spíš než po člověku.

      1. Ohledně divočáků a psů máš pravdu, ale plemeno catahoula (Kora) je specialista k lovu divočáků. V praxi samozřejmě nevím, ale podle informací o plemeni dokáže pes být tak akční, že si poradí. Lovecky jsou vedeni k tomu, že udrží divočáka na místě, až přijde páník a prase zastřelí.🙄 Ideální je, když psi jsou na to dva. Mám pár příhod, kdy se v Koře probudily honáckolovecké vlohy a pronásledovala v polích cyklisty, lyžaře či motorkáře. 😜Pravda, když jsem jezdila venčit do přírody a viděla jsem, že louka je poznamenaná od divočáků, raději jsem jela o kus dál.
        Doufám, že teď se podaří odstranit kameny šéééécky, že tam žádný nezůstane a až se zotavím, zas budu moct s Golim na delší venčení.😁

        1. Jo já vím, že si poradí, ale i tak dávají často kevralové vesty a pes určitě prochází nějakou fázi učení se , no a pes sám, se skupinou divočáků…brrr ani si nechci představovat.
          Stopro vyndají šécky, to je jasný. a pak tadáá, šupajdi na prochajdy a doženete, co jste nemohli stihnout.

  4. No předpolkádám, že myslivec ještě žije, že jsi ho nezadupala na místě.
    Nejlepší by bylo ho oslnit, aby byl z tebe paf a nejlépe ještě víc z tvých vycvižených a poslušných psů, a dal pokoj, ale já bych ho raději zadupala do země.

  5. “Helejte kdo mě znáte……..sválně, co myslíte že bylo??”
    Vidim scenar, kterak usmevave Kolace capnou myslivce a jdou se spolecne projit po reviru, oharici vzorne vystavuji, myslivec placa panicku po rameni, omlouva se a zve ji do sdruzeni.
    Realita? Vesuv + Etna + Eyjafjallajökull hadr? 😀

  6. Kimiiii, to je super zprava! Drzim palce a vsechny packy, at ti odstrani vsechno drahe kameni a ty zase muzes litat s Goliaskem. Dej v pondeli vedet, az budes po zakroku, ze jsi cajk a vse je v poradku, ju? Budu na te moc myslet! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..