Nemám

Prostorovou představivost já nemám a přes to, přes to, mi byl vrchním stavitelem v době mýho kovidovýho pobytu doma, svěřen, či lépe spíš nařízen úkol hodný spíše bytovýho architekta.

Sestavit kuchyňskou linku. 

Přiznám se, že mě to dost zaskočilo, stejně jako určitá  nekompromisnost Brtnikova, s jakou si na tom trval. Nikdy jsem nic takovýho nedělala a taky jsem si myslela původně, že spešl na tohle si  spolu sedneme, protože kuchyň s navazující jídelnou bude přece srdcem celýho domu. No evidentně jsme se tady názorově dost rozcházeli. A navíc jsem neměla v ruce pořádný detaily rozměrový a to jsem si musela vydupat. Neumím takovou věc vystřelit jen nějak od boku.

Rozhodla jsem se pak, že prostě zajdu do Ikei, kde se objednám k těm , který se tímhle zabývají. Co se budu handrkovat. Brtnik mi nakonec tedy dodal plánek – ovšem se zcela nevyhovujícím provedením pro holčičí pojetí věci 🙂 . Vysvětlila jsem mu asi po dvacátý, že já nepotřebuju a nechci nákres, kde mi už on bude rovnou odečítat šířku linky a podobně. Ne, já potřebuju čistý rozměry, od zdi ke zdi apod.

Když jsem z něj vymámila všechno, co jsem potřebovala, aniž bychom se propracovali k rozvodu, mohla jsem se nakonec pustit naštvaně do díla. Když už s nim stejně nemluvim, že jo 😀 , tak co budu dělat jinýho 😀 .  Začala jsem tam, kde bude rozvod vody, tam je to jasně daný. Musím do toho prostoru nacpat všechno, co potřebuje vodu. Takže pračku, myčku a dřezy. Kde bude stát lednička, bylo taky jasný, vzhledem k postavení pece. První dřez – který se bude používat pro mytí čistě jen zeleniny a ovoce čistou vodou, která se bude  zachytávat, půjde hned na kraj, vedle odkládací plochy, která vznikne nad pračkou. Aby byl při ruce nejen vedle lednice, ale i v momentě, kdy přinesete nákup a odložíte ho na plochu právě vedle oné lednice.  Páč chci ať to na sebe všechno pěkně logicky a logisticky navazovuje .Fajn, tak to bychom měli začátek. 

Kolik mi zbývá místa ke zdi? Přesně na jednu rohovou skříňku! Supr. Prskla jsem tam rohovou skříňku. Vedle ní jasně musela putovat zase myčka, zabudovaná do linky a hnedle vedle musí přijít dvojdřez. Tím jsme měli hotovou mokrou partu a všechny skříňky, které k tomu patří a pasují. Pak přišlo dumání. 

Jakpak to uděláme s vařením? Chci sporák a klasickou troubu? Nebo to rozdělíme a bude jen varná deska – a ta potom kde? – a trouba bude zvlášť ve skříni v trošku vyšší pozici, aby se k tomu člověk nemusel shýbat?  A když teda jo, dá se do tý skříně i ta mikrovlnka? A nebude to celý vysoko? Sem přece prcek. A jak to bude vůbec vypadat? Mno, zahloubala jsem se do toho příšerně. A nakonec jsem to vyhloubala. Nastrkám tedy obě trouby prozatím do skříně, jak se to dneska dělá,  protože to vypadá, že by to mohlo být fajn, je mít umístěný výš, než bývalo u trouby zvykem. A pokud to nepůjde výškově nastavit pro mou postavu (protože z chalupy vím, jak je mi nepohodlný a řekla bych i nebezpečný, pokud vyndávám horký jídlo z mikrovlnky, která je pro mě trošku výš), tak to celý překopu.

Tak a co fčil s tou varnou deskou. Moje vize byla, že bych ji měla ráda jako součást samotný linky a ostrůvek,  že si nechám jako přípravnu. Páč bude ze všech strategických míst dobře dostupný. Stejně daleko k lednici, jako třeba ke dřezu. No enemže. To by znamenalo umístit varnou desku k oknu, stejně jako je dřez. Ovšem zatímco u dřezu je to výhoda, když mejete nádobí a čučíte z okna, tak u tý varný desky mi to tak nepřijde. Páč hrozí, že při procesu vaření se občas stane, že něco někam prskne, vyšplíchne. A já nechci mít zaflákaný ostění oken, který bude prostě jen bílá zeď. To nevyčistíte, když to bude něco mastnýho. A já tam  nechci mít nějaký obložení nebo tak. Trošku jsem špekulovala, ale protože to pak vycházelo, že by ta varná deska byla zbytečně moc strategicky – vlastně nestrategicky – daleko od ostatního, tak jsem se smířila s tím, že ji zabuduju do ostrůvku. Ani tam to z mého pohledu není ideální umístění, protože tam to zase může prskat do prostoru, leč tam už to uklidit půjde dobře. 

Takže umístěno do ostrůvku a můžu cpát dál dolní skříňky do plánku. Přes druhou rohovou skříňku vlevo jsem se pak dostala na druhou stranu “Účka” naší linky a posléze umístila tu skříň s troubama, který to celý má uzavírat. Fajn, to bychom měli spodek. V průběhu stavění jsem si psala různý poznámky, jako například, že chci dole všechno, všecičko zásuvkový, vytahovací, vyjížděcí a ani jednu polici, že nechci. Páč už nechci lézt po čtyřech, když potřebuju úplně dole vzadu vytáhnout něco, co tam bydlí a chodí se pro to jednou za čas. Ne, já si to chci přiblížit mechanicky, bez toho, abych jako básník musela být na kolenouch. Vadí mi to teď, natož až budu bábrdle.

Pak už to byla vcelku brnkačka, dosadit tam horní skříňky. Dle dohody, všechny prosklené. Začala jsem těma rohovýma (i tady jsem si instalovala, že věci se budou pohybovat na tom koši, kde je vše snadno dostupný). A k nim pak postupně dosadila ten zbytek. Uzavřela jsem to “Účko” právě onou skříní, do který jsem zkusmo vetkla obě trouby a jako poslední krok jsem sestavila ostrůvek s varnou deskou. Vypadalo  to, že mi to vychází, prostorově, centimetrově i vzhledově. To bude pán v Ikee koukat, až mu tam napochoduju s tím, že už to mám sestavený a chci to jen ověřit. Věděla jsem i jakej dyzajn vč. úchytek a jiných drobných detailůch.

Noooo, popleskala jsem se po ramenouch, jak sem já výborná architektka kuchyňská a  když už jsem byla tak architektonicky rozdováděná, rozhodla jsem se, že si na stránkách Ikea spustím ten jejich prográmek a našoupu si to tam. Abych jako viděla. A třeba pak ani nebudu potřebovat jejich konzultace.

Usadila jsem se k počítadlu a s vervou se na to vrhla. Abych hned vzápětí se stejnou razancí zastavila hlavou virtuálně vo zeď. Pomineme fakt, že jen nastavení místnosti – tedy délka zdí, umístění oken atd. mě málem přivedlo k šílenství. Nicméně mohla jsem být zase hrdobec, dokázala jsem to. A přikročila natěšeně k tomu, že tam budu stěhovat ten nábytek. Mno…. 😀 😀 Jako virtuální stěhovák bych se rozhodně neuživila. Začala jsem tím, že jsem tam nastěhovala tu skříň, kde bydlí trouba a mikrovlnka. Zamnula jsem si ručičky, když jsem to měla v místnosti a těšila se, jak to celý pěkně zařídím.

Prtky tak leda! Velký prtky. Páč ta kráva skříň odmítla spolupráci. Ať jsem dělala, co jsem dělala, skončila jsem vždycky v bodě, kdy skříň sice stála na svým místě, ale čuměla do zdi a trucovitě se odmítala otočit čelem do místnosti. Asi pravděpodobně nějakej extrémně stydlivej kus, nebo co. Bylo mi jasný, že musím použít tu rotační šipku a ty směrovky co tam jsou, leč i kdybych do nich neťukala myší, ale kladivem, tak bych prostě svýho nedocílila. Po třech stech hodinách a milionu pokusů jsem to vzdala. Mohla jsem být teda na sebe taky hrdá, ale to jen proto, že jsem ten počítač nerozmlátila 😀 . Takže mi tedy nezbývalo nic jinýho, než se vydat za panem odbornikem na předem dohodnutou schůzku.

Byla jsem připravená jak nikdo tam, řekla bych 😀 . Věděla jsem co chci, i jak to má vypadat a kde co má stát, potřebovala jsem enem ujištění, že jsem to uďála dobře a pak to zkompletovat.

To všechno se podařilo a výsledek můžete vidět aspoň trošku zvizualizovanej (jen to neumí udělat bílou lednici, bílou pračku a digestoř,  ty  tam  umí  dát  jen  šedivý)

Byla jsem spokojená, jak krásně to šlape. Pochlubila jsem se doma, kde mi to bylo,  když jsme se na moje dílko dívali v počítači trojrozměrně, odsouhlaseno, že jsem to udělala moc pěkně. A mohli jsme jít  do finále. Tedy znovu do oddělení kuchyní zfinalizovat můj návrh jako objednávku. To už jsme byli spokojení oba, jak to krásně šlape. Vlastně až moc 🙂 . Páč nás v závěru krapítek pan odbonik zaskočil. Páč…….

Není to tak dávno, co jsme sháněli tu postel, která strašně dlouhou dobu nebyla a muselo se pro ni dojet až do Germánska. Takže i proto, jsme začali s realizací kůchně už teď, když v místnosti ještě není ani nová podlaha. Počítali jsme s tím, že to bude trvat tak sto let, než to všechno zkompletujou a dají dohromady. I to tak říkal ten pán, u kterého jsem byla na té první schůzce. Enemže ten pán, na tý poslední pravil, že…………… 90% všeho mají k dispozici a……přivezou nám to už v sobotu 😀 😀  Překvááápkoooooooooooooooooooooo!!! Stejně jako to, že je tedy zapotřebí zaplatit hnedle tam a dneska a nikoliv bankovním převodem, jak jsme si,  i vzhledem k částce, mysleli my. Takže to značilo vyrazit někam, zařídit navýšení limitů, převody a blá,blá, bláá. Přes krkolomná řešení se to nakonec podařilo a nám skutečně minulou sobotu, když u nás byla Peťa, přifrčela linka, která ještě nemá – a dlouho nebude mít – kde bydlet :D.

Ale – naplánovala jsem to pěkně, ne?

21 komentářů u „Nemám

    1. Děkuju, líbí se mi to, a doufám, že i v reálu bude. Úplně bílé to není, je to taková vanilka jako. Ale je mi jasný, že…… to na údržbu bude něco teda. 😀

  1. Sehr Schön,
    moc haská kuchňa, já bych se s tím nedokázala prát, nemám trpělivost,
    né žebych byla nervák že by jako noťas letěl z vokna, ale prostě né.

    Ještě bych ti tam dokreslila ohaříky válející se na zemi a Mousese, jak běhá po lince 😀

    1. No šak jsem taky byla vzteknutá, jak mi to nešlo. Ale je fajn, že si to člověk může takhle představit a vidět, jak by to vypadalo a případně změnit, co potřebuje.
      Ne na zemi, ale na pelíšcích se budou povalovat. U pece někde a Mouses, pěkně přízemní bude 😀

  2. Moc hezky. Jen me trochu zarazi ty supliky pod drezem vpravo, to uz se dneska delaj odpady nejak jinak?

    1. Jo oni vedou ty odpady dneska vodorovně. Ale předpokládám, že to Brtnik zase změní, jako to udělal v koupelně, tam taky vmontoval normoš cifón.

      1. No prave ale sifon nemuzes mit v supliku?
        Ale to jsou vymozenosti dneska.
        Ja uz parkrat slysela od znamych pet chvalu na ty granitovy drezy a vzdycky kdyz drhnu plechovej drez od nasi zelezity vody, tak mam chut to vymenit, ale pak si predstavim tu praci s tim a zas na to radsi zapomenu. 😀

        1. Můžeš holka, můžeš, v Ikee ano 😀
          No my sáhli po tomhle právě proto, že na tom nerezovým je ta voda příšerně vidět. ovšem je mi jasný, že používat tohle bude zase na druhou strnu peklo.

          1. A uživíš s myčkou dva dřezy? To zase překvapilo mě. 🙂

    1. Doufám, bude to prostorný a pohodlný – snad, snažila jsem se. ten malodřez je opravdu čistě jen na zeleninu, ovoce, opláchnutí čistou vodou- která se bude zadržovat a bude úplně čistá, aby se nemísila s tou v čistírně, která i když bude vyčištěná, tak už nikdy nebude tak čistá, jako když ji člověk z tý studny vytáhl. myčka podle mě poběží o víkendech a když se bude vařit, abych nemusela furt šudlat nádobí. A dvoudřez bude na dny všední, kdy opláchneš talíř po večeři a tak. Je to kapek jako asi podivný, ale ten malodřez jsem prostě chtěla, budu zachytávat sofistikovaně čistou vodu.

      1. Malodrez asi jo, dvoudrez mi prijde k mycce nadbytecny, podle me by stacil jeden, ale tak kazdy to ma jinak, kdyz tak ho casem vyhodis a nebo vyhodis mycku. 😀

        1. Já sem velkospotřebitel kuchyňskej, já využiju všechno. Myčka bude fachat při vaření, já při běžným provozu a tak.

    1. Já se mocinky moc těším, až si tam uspořádám ty věci, pěkně pohodlně, přehledně, uvařím něco moc pěknýho, vyrobím si po sto letech zase sirůpky, marmeládičky…. Oj!

  3. Petro,
    moc pěkný, světlý, to já rád 🙂
    A horní skříňky prosklený, aby se to odlehčilo 🙂

    1. Ano ano, prosklení, aby se to odlehčilo a mě následně přitížilo, páč je mi jasný, že cídit to…………. to bééé ale řeholeeee! 😀

  4. A pak že nemáš prostorovou představivost! Pěknou budete mít kuchyňku. Opakuju se, ale je moc pěkné sledovat, jak si budujete domov.

    1. No – překapilo mě, že jsem to fakt dala dohromady. Škoda, že to sem nelze přenést tak, abyste si s tím mohli otáčet. Musíme počkat, až to bude stát a já to nafotím v reálu. Jsem ráda, že vás to baví, je to takovej poooomaaaloooučkej proces, jak když se vypustí želva z výběhu, ale je a to je hlavní.

Napsat komentář: Maya Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..