Recepís na poblífku zimní.

Na zahřátí. Od Kuskusový :-)  

V diskuzi zmínila Kuskus mrkvovou políftku, která mě hrubým popisem nadchla a tak jsem Kuskus poprosila o sepsání recepísa. Tož tady to máme:
 
Původně jsem měla origoš recept z netu a směřoval spíše do asijské kuchyně. Ingrediencí a různých koření obsahoval něúrekom, jenže pak jsem ho ztratila a už nenašla a tak jsem použila z každého dostupného receptu na mrkvovou polívku něco.
 
Tenhle mišmaš je tak trochu můj výmysl. Mrkev, asi půl kila nakrájím na menší kostičky (brouček stařičký tyčák by nemusel následnou šichtu přežít) a mrkvičku honím v hrnci na kousku másla s kapkou oleje spolu s pokrájenou šalotkou, kusem zázvoru velkým jako palec, ale rozkrojeným podél na cca 5-6 plátků (počet si pamatuju a před mixováním stejný vylovím, trochu oser, ale nesnáším ta vlákna mezi zuby) přidám na máslo rozvonět i trochu římského kmínu (pozůstatek z té asijské receptury, nemusí být pro ty, co ŘK nesnáší) a přihodím i škrabkou oloupanou kůru z jednoho pomeranče.
 
Můj majstrštyk je oloupat pomeranč do spirálky, pokud možno bez té bílé, hořké části. Uvařenou kůru před mixováním také vylovím a vyhazuju.  Až mrkev zkaramelizuje a pustí barvu, zaliju všechno čistým kuřecím (sbírám a vyhazuju tuk nahoře) vývarem. Dá se i zeleninový, ale nemám vyzkoušeno. Osolím, opepřím, přihodím na měsíčky pokrájené jablíčko (kyselé je lepší) a vařím až je mrkev měkká. Pak vytahám zázvor a kůru. Přileju šťávu z oloupaného pomeranče a tyčákem poblifku rozmixuju. V původním receptu se do polívky mrskla ještě plechovka kokosového mlíka, ale já dávám až na talíř trochu zakysané smetany. 
 
Zdraví Kuskus
 
Zní mi to výborně a pokud to nestihnu vyzkoušet před tím, než recepís vyjde, tak se do toho pustím hned vzápětí! Miluju mrkvovou poblifku a takhle vylepšená zní báječně.

4 komentáře u „Recepís na poblífku zimní.

  1. No já budu muset říct mladejm,az pojedou do města,aby mi nějakou asijskou specialitu přivezli,abych ochutnala.Tedy občas privezou smažený nudle,ale to moc nemusím.

    1. Pár let zpátky byla v módě Vietnamská polévka Pho. Domácí pokus o výrobu dle mého názoru nedopadl valně a tak jsem chtěla v Praze (přímo v tržnici SAPA) ochutnat originál, jenže veliteli zájezdu se už do našlapaného intineráře návštěva nevešla. Snad příště. Osobně mi asijská kuchyně moc nejede. Na můj vkus příliš mastná a velmi výrazné koření.
      Čajdě závidím pozvání na kobe, nejlepší steakové masíčko na světě. Ty bláho, bodejť by nebyla na talíři menší porce když kilogram stojí kolem deseti litrů. Na pořádnej flák by mi nestačil důchod. 🙂

      1. Paneboze taková pálka.Tak já tu mezinárodní kuchyni moc neznám,občas když vidím porad o cestování a místních jídlech tak si říkám jak to asi chutná.

      2. To bylo evropsky “kobe” a bylo ho tam jak 3 platecky slaniny, jen na oliznuti 😀 su rada, ze nejsu japonec, protoze to byla porce na zakusek 😀 ale v hospode by se za tu cenu najedli poradne dva lidi 😀

        jinak ja nemam moc rada vselijaky nudloveci a hlavne ty krehky kachny, nesnasim maso oplacany v solamilu a navrch zality sojovkou. zvracim, kdyz to vidim. ale zase takovyty masa, co se povarej v kokosovym mliku, pho nebo sushi, to mam naopak rada moc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..