Když je nuda při rekonstrukci

Snažíme se během rekonstrukce zvířenu nešidit.

Ohařící mají dlouhé procházky. Cvičíme -aspoň trošku. Teda já s nima cvičím. Pánik ne, ten si při vycházkách oprávněně čistí hlavu zavalenou stavbou. Hrajeme si. Venku i doma. Venku tedy asi víc, protože doma právě pak už člověk začasto má další povinnosti. Když jsou to ty v kůchni, tak se dá. Můžete přišlápnout hračku a přetahovat se tak, nebo necháte ohaříkům hlídat piškoty na židlích. A snažím se i občas procvičit nějaký ty naše krávovinky typu “Co uděláš, když nechceš  s nikým mluvit” A musím oznámit, že Taliprtka to konečně pochopila celý a s radostí jde, zavře se a zabouchne ty dveře stejně, jako to dělá Rumoušek. Velmi efektní a ftipný.  A nebo je  pošlu, aby se schovali pod postel a pak doufám, že tam vydrží co nejdýl 😀 😀 Což se mi pochopitelně nikdy nesplní .

A poctivě se snažím najít si chvilky i pro Mousese. Obvykle cestou do kópelky,  než se jde spát. Dáme si fočus, basket a on pak jde spokojeně chrápat. Občas mu udělám radost nějakou nečekanou blbinkou. Jako že mu přistavím prázdnou krabici od nábytku a zavřu ho do ní a on si tam rejdí.

Video není nijak úchvatný a dlouhý, ale dávám ho sem proto, že mě fascinuje, jaký jsou kočky akrobati. On vyleze a usedne na tu uzoulinkou hranu. A navíc to ani nepřeklopí.

A karton obecně je vůbec oblíbená věcička – takhle se tuhle bavili ti dva 😀 😀 a já pochopitelně taky 😀

Mrzí mě, že jsem to nechytila celý, ale myslím, že i tak to dobře zdokladuje, že zas tak velká nuda u nás není. 🙂

9 komentářů u „Když je nuda při rekonstrukci

  1. Kocourovo poškubávání ocasem je výzva ke hře. To dělá matka pro koťata, aby se naučila loviť. Každá kočka by se to pokusila zakousnout.

  2. Irbis, Maya

    souhlasím , o tom škubáním ocásku, kterým matka učí kotě tu někdo psal a jak jsem viděla Mousese při hře a nebo právě při lovu, tak to dělá taky. Je možný, že není škubání, jako škubání, ale to zatím nejsem schopná rozklíčovat

    1. No taky kočka škube ocasem, když je nasraná a chystá se tě zajebat pazúrom. 😀
      Takže klíčem asi je, na co zrovna zírá. 😀

      1. Ale to škubání, než Tě půjde zajebat pazúrom, je přeci jen trošku jiný, to poznám a hlavě se taky u toho jinak tváří, to je první, co jsem se naučila 😀

    1. Nejvíc takhle, když člověk něco nese v tom malým prostoru, to jsou úplně nejvíc nejbožejší 😀 . Nicméně ten chodící kartón neměl chybku 😀

Napsat komentář: cernej caj Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..