Ano. Nedávno jsem si vyslechla svoje. Oprávněně.
Pro svou liknavost a nespolehlivost jsem dostala pěknej vylágoš. A nic mi nebylo platný vysvětlování toho, že prostě nestíhám.
Nestíhám se do těchhle míst ve všední den dostat včas tak, abych splnila úkol sobě daný. A tím je naplnění krmítek lojofkama. Dostanu se sem zpravidla o víkendu, kdy mám možnost venčit za světla. Mám vypozorováno, že ty dvě lojofky v každém z krmítek vydrží přesně od soboty do soboty. Takže jsem v poklidu. Jenže……….. něco se změnilo a já pak tuhle nestačila koukat.
Přijela jsem z práce dřív a mohla tak na pohodičku jít venčit ohaříky směr louky už pátek. A pro jistotu si narvala do ledvinky i lojofky. Co kdyby náhodou. A dobře jsem udělala. Už když jsem přicházela, viděla jsem, že krmítko zeje prázdnotou. No toto! Ještě, že jsem byla tak prosíravá. Pochválila jsem se při plnění krmítka. A dobře jsem udělala, protožee, protožee o pár desítek metrů dál už na mě čekal ten vylágoš. Takovýho kalibru, že kdyby na loukách byly kanály, tak jima odcházím 😀 .
Už z Prahé mám takový zvyk. Když sypu do krmítka, nebo tady v tom případě, když plním krmítko lojovkama, pískám signál, že dlabanec je tady. Naučily se to ptáčci v Prahé, stejně jako na chalupě a evidentně teď i tady. Jakmile jsem zapískala signál, spustil se neskutečnej virvál a vypadalo to, že chroští obživlo. Stížnost stíhala stížnost a celej tenhle cirkus obstarávaly dvě sýkorky 😀 😀 . Ano pouhopouhé dvě sýkorky – jedna modřina a jedna bábrdle, který mi tak sprostě a urputně nadávaly, kde se s tím dlábesem tak dlouho flákám, že větve lítaly sem a tam, jak při vichřici. A ona to taky vichřice byla, řvaly na mě obě jak prokopnutý a nit na mě nenechaly suchou. Megery jedny pernatý. 😀
Byly tak nedočkavý, že poskakovaly takřka na dotek. Musela jsem se smát a při instalaci krmítka zpátky na větev jsem je chlácholila a omlouvala jsem se jim. Průbojnější z těch dvou byla modřina, která hópla na krmítko a bylo jí fučík, že stojím fakt opodál a koukám se na ní. Pustila se do jídla a stihla u toho i nadále vykřikovat své projevy nespokojenosti nad tím, že musela tak dlouho čekat 😀 .Byla jsem ráda, že Tali vlaje někde opodál a jsme tam jen my dva s Rumouškem, kterej na ty dvě pavlačový drbny uřvaný koukal se stejným zájmem jako já. Byly ode mne takový kousek, že by úplně stačilo natáhnout ruku a mohla bych se jich dotknout. I to k tomu svádělo, ale………….. holky byly obě tak rozjetý a rozhořčený, že se obávám, že kdybych tu ruku fakt natáhla, tak naopak jednu natáhnou ony mně za to, že se je při tom opožděným jídle ešče navíc dovoluju je rušit. A tak jsem jen tedy chvilku v tichosti stála. Slíbila jsem, že se pokusím napravit a pak jsme se Rumíčkem, kterej si mohnul hlavičku samým zájmem ukroutit, nenápadně zdekovali.
Bylo to moc roztomilý a já jsem ráda, že i tady mám svoje stálý strávníky, kterým stačil poměrně krátký čas na to, abychom se tak malinkatě seznámili a skámošili.
Psala jsem na Zvíř, jak jsem ondyno seděla odpoledne u televize, když slyším bušení do parapetu, malinko jsem odhrnula žaluzii a vidím, ona sýkorka, když si mě všimla, odlétla ke krmítku, které je nastálo u živého plotu a začala bušit do krmítka. Takže jsem ihned šla nainstalovat druhé krmítko a obě naplnit. A každý den sypu, tak dvakrát. Nejvíc přilétají hrdličky, pak ty sýkorky, taky vrabci a kosáci, dnes se dostavila i straka.
Nenééééé!! Fakt?? Já tohle znala z vyprávění od mojí kadeřnice, kam jsem kdysi chodila. Že si ptactvo chodilo říkat o dlábes. A Ty to máš taky tak! Tak třebas u nás jednou …. taky nějakej strávník přijde zaklepat.I když s Mousesem to asi neklapne 😀
Vzpomněla jsem si teď, že kdysi kdosi psal na starým Zvířetníku, že si mu chodil opakovaně na okno stěžovat strakapoud, kde jako má ten lůj! 😀 To jsem se tehdy smála dost jako 😀
Jojo my už taky krmíme, dneska by navíc měla dorazit obří krabice s lójofkama bez sítěk ze Zelený domácnosti (neb zásoby právě došly), tak zas budu mít co roznášet.
Taky jsem, myslím, psala na starý Zvíř, jak jsem při odchodu z práce našla před vchodem sýkorku, takové už odrostlejší ptáče, tak jsem ji odnesla za budovu do zahrady a posadila na větev. V zimě jsem sypala za okno slunečnice a jednou, když jsem větrala, najednou na vnitřním parapetu – sýkorka. Někde mám i foto. Myslím, že to byla ta, kterou jsem předtím zvedla.
ano ano, fotos máme i tady – na fóru pro čtenáře, jaks mi ji poslala tehdy, když jsme si tu o tom povídaly /i? tak jsem jí tam tehdy frkla.
Jsem se zase pobavila…”chroští obživlo” :-). Jinak moc díky za tip -už objednávám na Zelené domácnosti krmítko a lojové koule. Sýkorky mi pořád vyhazujou doma na terase v zimě hlínu z květináčů, jak hledají něco do bříška, tak jsem se rozhodla, že jim tam něco pověsím. Jsem trochu váhala kvůli Sindibádce, (aby neprošla oknem- ale takovej magor snad není… a v rámci tréninku by to zas mohlo bejt dobrý)… a vlastně vůbec díky za tip, protože jsem na té Zelené domácnosti našla i spoustu tipů na dárky…:-)
🙂 u nás jsou prostě chroští, co si žijou vlastním životem 😀
Zelená domácnost je fajn, my tam kupujeme furt. A to krmítko teda to, je z Hrombáchu – stojí asi sedum pětek.
Jojo, nám taky sýkorky pravidelně na podzim oblízají okno dokola a buší, že už je krmná sezóna. Letos jsme je myslím předběhli a nasadili krmítko dřív. Jedno visí v šeříku před oknem, pak tam máme bezsíťkový lojovky a na okně pak máme pozorovací krmítko z misky pod květináč pro největší drzouny. Nejlepší je, když nás pozorujou při naší snídani. No a někdy přebírají slunečnicový slupky a taky nadávají, že se obsluha opozdila 🙂 Výborný jsou. Taky už známe jejich zvyky, když se na okně objeví hrdluška, tak hned koukáme z okna na jasan, kde je druhá. Ale loni nás pěkně vypekly, ke stabilnímu páru hrdliček přibyl jeden licháč (potomek?) a dělal nám v tom slušnej zmatek 🙂
…..Nejlepší je, když nás pozorujou při naší snídani…….
😀 😀 😀 Mirko – takže úkol zní jasně – uklohnit příště vajíčka i pro sejkorky nebohý. Jak jim asi chudinkám muší bejt, když v zimě za oknem, koukaj do místnosti zalitý světlem, jak si tam lidi rvou do bachoru MÍCHANÝ VEJCE!!! 😀 😀 😀 Prrdon, prrrrdon, já si to celý zase zvizualizovala a vyšel mi z toho záběr jak od Wolta Dýzneje 😀
třeba jedou hrdlajdy švédskou trojku, však svět už se zbláznil docela 😀
Jj, tohle znám. Jak se ráno opozdím se sypáním do krmítek, tak hlavně modřinky dávají najevo svoje rozhořčení. Odpoledne dosypávám znovu, okamžitě začnou nálety sýkorek a hlasitě to komentují.
Modřiny sou děsný rabijáci, ty na Tobě nenechaj nic suchou 🙂 . Malý je to ale řve to nejvíc. Mám je moc ráda, jsou roztomilý.
Zavidim, ze te ptactvo sprdava a nadava. Ja jsem prestala krmit ptacky pote, co mela Ruzice coby mala zahadnou gastritidu a skoncila na kontrast rtg. Lojovky jsem aspon davala na strom, ale ty ptackum kradly zase kocky. Priznavam a mrzi me to, ze jsem doted nevymyslela variantu, jak pipinam prilepsit, aniz by to neznamenalo pro psa zdravotni problemy nebo kocku zdravi, pripadne zivot. 🙁 Tak krmte i za nas, pls.
Tak skákni do Zelený domácnosti a pořiď todle, to mi jako varianta přijde dobrý
https://www.zelenadomacnost.com/p/ochrana-budek-i-krmitek-proti-kockam
a na lojovky mám tohle
https://www.hornbach.cz/shop/Drzak-na-2-lojove-koule-kovovy/8213445/artikl.html
je to satármo a dobře to funguje, člověk to může zavěsit na tenkou větvičku a dobrý.
No u nas jde hlavne o to, aby se kocky na zahrade vubec nevyskytovaly, neprochazely, neprobihaly, neb by je to mohlo stat zivot kvuli coklum nebo cokla (Troldu) zdravi kvuli kompostu odvedle ci pohozenymu odkousanymu/vystouranymu kusu lojovky. Abych nebyla za pani “Ale”, diky za tip, zkusim sehnat to krmitko na lojovky a plesknu to do polnacky aspon na zbyly kroviska. Proridlo to tam hodne, stromy vloni prorezali zemedelci, neco letos pokatili dalnicostavbari a hodne keru dopadlo podobne. 🙁
Ajo, to mi nedošlo, že jde o to, aby kočka vůbec nepřišla. A hlavně Trololo dieta!!
No ale to je náhodou dobrej nápad krmit mimo domov- jako já, křovíčko je vhodný a bude tam živo. Krmítko, co mám z toho Hornbachu, je poměrně neviditelný a i kdyby ho někdo čórnul, tak zas taková láce to není. Budou rádi za něco do zobáčku.