Taková dekorativní.
Další z věcí, která mě na Domečku děsně baví, je, že mi dává úplně děsnou možnost vyřádit se s nějakým tím dekorováním. Já uznávám, že nejsem nějaká vyloženě umělkyně a v časopíse Útulný bydlení by mě asi nechtěli, protože je to asi začasto dětinský, ale mě to děsně ba. A tak se pochlubím. Je to zatím takový ještě …….prostě na stavbě, ale díky tomu, že mi kolegyně od Brtnika a zároveň sousedka z vedlejší vesnice v jedný osobě, dala habakůk tykví, mohla jsem si zařádit na dvoře:
Na zápraží si vytvořit tak trochu obrazový zátiší:
Když se večer teple oblíknete, vezmete si sklínku prosecca a sednete si tam, připadáte si, že jste uvnitř Rembrandtova vobrazu nějakýho 😀 .
A nějakou tu dekoraci jsem si stihla pořídit i do interiéru:
pravda, tu první jsme obratem částečně sežrali v tý poslední letošní kulajdě 😀 . Ale zvostala mi tedy obrázková vzpomínka.
Tak řekněte, kdo by neměl podzim rád!
Nádhera, ze všeho dýchá úžasná podzimní pohoda!!
Děkuju. Snažím se, aby v tom rumrajchu co máme, bylo něco, co bude aspoň trošku útulný. Uvnitř moc dovádět nemožu, protože tam je to fakt naprosto našlapaný, ale venku jsem si to užila. Je skvělý, že opravdu člověk vystačí s málem, nemusí kupovat milijardu dekorací a vyhraje si.
Hezký, viděla jsem živje 🙂 nicméně trochen mě tam ehm nesedí ten sáček u živých kytek…
Ale Rembrantovo zátiší nemá chybu, já pořád CO mi to připomíná 🙂
sáček je tam proto, že nemám volnou podmisku no, tak aby jim neutikala voda, nouzofka.
Rembrandt viď? Rembrandtovo světlo totiž. A barvy. Já už jednoho takovýho rembrandta mám z chalupy – z altánu, se starým hrncem, to vyšlo taky lůkcůsně.