Jo, tohle roční období člověk do určitýho věku nějak neocení.
Páč co jako s barevným listím? To ho bavilo možná jako dítě, ale jako dvacetiletej?? Tsss. Jenže o pár /desítek 😀 / let je to trošáneček jinak už. Pokud tedy není člověk městký typ, že jo. A to já rozhodně nejsem, proto jsem konečně z toho města vzala kramle a můžu si nadužívat plnýma hrstma všech ročních období a právě i toho podzimu.
Máme teď za sebou období, kdy jsme měli takový komplikovanější režim, kdy Rumíček skoro nic a Tali šécko. A tím, že Tali se chovala jako skoronormální péf jsem si to opravdu mohla sosat. Ty nádherný barvy!
Kdy, ač nejsem takovej umělec, jako je Dennyky, to dovolí člověku si s nima hrát:
A někdy si ani hrát nemusíte, jen prostě cvaknete a ono to překvapivě i vyjde (teda já si myslím, že to vyšlo 😀 )
A ty barvy zářej i přes to, že je už pozdní odpůldne, či spíše podvečer. Musím říct, že bez nadsázky každej příjezd domů jsem doposud opravdu nadšeně komentovala a hltala plnými doušky. Ten mix barev! Tak sytejch!! Javory stojící podél silnice tvoří nádhernou stuhu na kýčovitých záběrech a ta stuha se navíc s postupujícím čase zabarvuje pokaždé jinak. Nádhera.
Počasí je zatím krásně podzimně milosrdný a tak můžete loncat a loncat prostorem a kochat se. Pomineme tedy ten příšernej fukéř napříč republikou, kterej si zařádil i u nás. A ten tedy způsobil, že zatím do lesů moc nevstupuju. Stačí mi cestou pohled, letmý nakouknutí do lesů, když právě sjíždíme dolů k nám. Uvnitř lesa i při tom krátkým pohledu zaregistrujete totiž spoustu “načnutých” stromů. Stojí našikmo, doposud třeba o svý bratry opřený, ale je jasný, že je jen otázkou času, kdy se položí, jako ti nešťastníci před ním. A tak jsem si řekla, že s tou návštěvou lesního porostu chvíli počkáme, až se to trošku víc usadí a vytříbí.
Ostatně na loukách jsem stejně nejradši. Jste tam takový…. svobodný. A tím, že teď Tali nemá v makovici vyloženě nastláno, je ta svoboda ještě větší.
Podzim je tu tak krásnej, že by ho zkrátka musel ocenit i úplnej podzimní ignorant.
Podzimni ignorant nejsem, podzim miluju. Letos se babi leto zadarilo extremne, barvy uzasny. 🙂 Mne ted zezlatnul modrin, to je nadhera.
Jooo modříni! Ti jsou teď tady taky vyfešákovaný a zpravidla vedou lesem jako jakási stezka, nebo spíš stuha. Krása pohledět – na tom tmavým pozadí jehličnanů jsou velký plochy barevných javorů, buků, dubů a právě těch modřínů – jeeeee to kráása vesmírná!
Jo je to krása, tak neřekla bych, že letos je vyjímečný svými barvami, spíš myslím (někdo si nechá ty ksichty, jo?! :-)) že méně prší a převažuje slunce nebo polojasno a to je hned všechno barevnější.
Nejsem žádný umělec, jen mně baví si s tím pohrát a hlavně mám na to čas.
Už jsem ti to několikrát říkala a psala, jsem moc ráda, že jste našli tento domeček,
protože je v krásném prostředí a já vám to moc přeju 🙂
Dík za to přání. Já jsem tu děsně ščastná a pořád hlásám, že ten kdo tenhle kout zeměgule vyrobil, byl přešikovnej, měl fkus, nápaditost a sesadil sem úplně šécko, co potřebuju.