A jdeme ven!

Konečně se Rumoušek dočkal.

Víkend jsme trávili na zahradě. Maaaximálně, jsme si spolu vyrazili na pár minut na louku za Domečkem. A to hlavně proto, že aby se komplet vyvenčil. Neb na zahradě to pro něj není úplně standardní. Vyvenčí se tam, když je nejhůř, ale radši šécko venku. Tak, když mu pak z nejhoršího otrnulo a když přestalo pršet, šla jsem s ním na krátko ven. Pan dochtor sice říkal, že můžeme standardnějš, ale ono se nic nestane, když si odpočine. 

Na pindělí jsem si vzala radši ještě volno, abych hlídala hojení a neškrábání se. A i dopoledne jsem si trvala na tom, že se bude doma a hnípat na pelechu, jako kdybychom byli v práci. Bylo ten den chladno a dopoledne i tak jako vlezavo nevlídno. Tak nebylo co řešit.  Zato odpolko vykouklo sluníčko a já nás k radosti obou ohařisek a i Mousese vyhnala ven. Výprava jak do boje. To tedy hlavně kvůli tomu, jak jsem potřebovala obléct = zabezpečit Rumíčka. Pěkně krček zabalíme, fusky sundáme, tričko sundáme a navlíkneme……….obleček po Bubince. Co ho měla do zimního počasí. Padne mu jak ulitej a dobře chrání potřebný části těla. 

No a…………. helejte – co já budu vlastně povídat. Obrázky to řeknou za mě. Dopřáli jsme si moc pěkný procházení. Vzali jsme to pumpiliškovejma loukama, kde jsem každýho z účastníků výpravy cvakla v tý žlutý kráse:

No a pak jsme zapadli do lesa. Bylo tam božsky. Ptáci řvali jak prokopnutý a bukovina se probouzela:

Z prosvětlený bukoviny, kde před námi vyběhla srna – zkoumala jsem, ešivá na fotce čirou náhodou nejni, protože to zrovna vypálila vpřed, ale bohužel jsem to nezachytila – jsme sešli dolů do smrčiny:

a pokračovali dál stříbrnou stezkou – všimněte si, že je fakt jak postříbřená, jak ji osvětluje slunce:

 

O kousek dál, jsme dostali fšicí malej psotníček. Někde v naší blízkosti se ozvala rána. Jak když vypálí prasca či spadne pěknej kus větve do listí. Nelekla jsem se jenom já, vzali jsme to komplet 😀 . Ani jsem nemusela nic velet a čokle se mě pěkně drželi, jak když je sucháčem přilepíte. Pro případ, že by to byla první varianta, jsme si přece jen nějaký ty povely střihli, abychom tak dali vědět okolnímu světu, kterým jsme se do tý doby pohybovali v tichosti, že jsme tady. 

Prošli jsme březovou tajgou, minuli kaliště, spustili se bukovým lesem dolů strání, kde před námi vyběhla další srnka a pak jsme vypadli zase na louky.  A bylo tady taky tak božsky, že jsem se tam prostě na nějakou dobu zapíchla a nechala ohaříky ohaříkama:

A jak jsem tam tak stála a rozhlížela se a sosala tu krásu, tak mě napadlo, že bych mohla  pro ty z vás, který nemůžou třebas pořádně ven, udělat video-audio nahrávku. Ptáci řvali tak, že mě prostě napadlo zkusit  natočit tu jarní atmosféru pro někoho, kdo se nemůže z nějakýho důvodu do přírody dostat. Jen tu vůni nezprostředkuju. To, že se mi tam procpali do záběru i ohařiska, to už neovlivním.   A sválně – vidíte ty vlaštovky? Holky čiperný, nedají se pořádně zachytit, ale hodně pozornej pozorovatel je zaznamená. Jo a to chroptofunění, to neobstarávám já, ale Rumouš s čumesem v krtinci 🙂 . Tak třebas to někomu udělá radost. Když dáte volume doprava, tak zvukově jak kdybyste tam byli 🙂

16 komentářů u „A jdeme ven!

  1. Krásná prochajda krásnou přírodou. Tady v okolí je to podobné, akorát co mám Goliáše a co byly mírné nemrazivé zimy nechodíme do lesa, neb Goliáš jest jak magnet na klíšťata a tableta, co užil sice zabíjí, ale neodpuzuje.

    1. To je pech s tím, jak po něm jdou, tohle se hrozně blbě řeší. a co zkusit teda to zkombinovat ještě s levandulí formou éterického oleje? Ten může jít přímo na kůži a srst, tak nakapat na ruce a vmasírovat do kožichu? Na čézet chodila …. tak a teď mi vypadla její přezdívka!! Šárko promiiň…… no a ta používala hodně éteráky, taky mě k nim přivedla a ta dělala to – pesany měla taky chlupatý – ta napustila obyč obojek levandulovým éterákem, to měli psi na sobě permanentně- jako naši mají koupený obojek a nestěžovala si.

      1. Vašek éterák nesnáší, stráví pak čas v kotrmelcích jak se to snaží ze sebe odrbat. Vzhledem k tomu, že je alergik, zkusila jsem 2x a nee. Bígl neřeší.
        Nicméně oba vyfasovali obojky a mám klid.
        Bravecto podezřívám, že právě nastartovalo Vaškovy problémy s kůží, takže tahle věc mi nesmí přes práh, natož do psa. Zlaťák mojí “dcery” měl léta šílené zažívací problémy, stačilo aby se napil z potoka, pak se přidaly i kožní léze, hrůza, za veterinu tisíce. Pak jednou nedala Bravecto (netušila jsem, že to používá!) – a pes se výrazně zlepšil a od té doby je v podstatě zdravej. Jenže neprokážeš.

        1. Jo,jasný, že ten éterák u psa nemusí sednou. To já jen, že Hippíkatá (huráá už jsem si vzpomněla!!) s tím měla dobrý zkušenosti.
          Já se taky Bravectu vyhýbám obloukem a doufám, že k tomu nikdy nebudu muset sáhnout – protože vím, že v případě, že dojdou blechy-třeba s kočkou, tak kolikrát nic jinýho nezbývá. Teď jsme se o tom bavili s vetem, protože Rumíček teď nemůže nic mít a taky jsem říkala, že tohle ne, protože jak to do zvířete dám, už to nevyndám.

          1. Na blechy mi v pohodě zabírají obojky, u koček Stronghold.

          2. Já dávám Bravecto už třetím rokem. Dřív jsem používala obojek, musel to být ten nejúčinnější, co je k mání (Foresto). Dietu měl Goli už před tím a Bravectem se zažívání nezhoršilo. Ale v souvislosti s tím, co píše Petrs01 mě teda napadlo, jestli by ty jeho kožní problémy neměly tenhle důvod. Zítra jdu na veterinu a pokud mi bude ta možnost potvrzena, vrátím se k obojku, i když zas budu muset krotit v rodině i v domě děti, aby ho neobjímaly a nemuchlaly.

  2. Hazkýýý… 🙂

    Dneska přilítli rorýsi. Nejprve mezi barákama (za letu) důkladně zkontrolovali loňská hnízda ve větracích otvorech a pak jakoby za sebou neměli šílenou štreku, výýsoko na nebi čurbes, honičky, výkruty a veletoče, že by jim i Martin Šonka záviděl, tož jsem z okna neposedům zamávala a přivítala je doma. Mám radost, bo je jich o poznání více než vloni.

    1. Háský, že jo? To byla čistě přírodní injekce! 🙂

      Rorýsci jsou hrozná banda syčáků a rozpustilců 😀 . Je dobře, že je jich víc, nebudou se bát hmyzáků nic!

  3. Krásné to tam máte….. jako stvořené pro procházky s ohaříky. Širokánské louky pro jejich prostorný pohyb.. Přejeme Rumíčkovi hladké a brzké zahojení …

    1. Zdravím.Evo a moc se omlouvám, že jsem se odmlčela. Múžem ohařsko podebatit klidně na spešl ohařím fóru
      Založím ho zitra az budu na počítači, jo? Dám ho do diskuze – Ostatní a názvu ho ohaří fórum, tam.muzem.probirat co a jak a neztratí se to. Z telefonu.mi to asi založit nepůjde.

        1. Dobré ráno,
          není zač se omlouvat a moc děkuji za založení…zatím se mi nepodařilo se přihlásit, pouze jsem si vytvořila heslo…pěkný den přeju (i když prší):-)

          1. Tak poprosím paní administrátorku, aby se podívala do míst, kam to přihlašování padá, vydrž (můžu tykat?) , až se dostane k počítači, tak to provede.

            Já jsem ráda, že prší. Lidi moc ne, ale my s Brtnikem jo, protože prostě nejni sucho a každá kapka, kterou se podaří dostat dolů do země se počítá.

  4. Už není třeba :-), paní administrátorka již provedla zpřístupnění účtu.. tykání jsem zrovna chtěla navrhnout, i když se osobně neznáme…
    My jsme taky rádi, že prší -voda je potřeba a navíc máme po dnešní ranní procházce vypraného psa 🙂

    1. Jejda, čajda je jakoblesk! No sice se neznáme, ale germánský potíže máme podobný 😀 . Jdu tam.
      Jo u nás už je taky tráva tak vysoká, že je to jak profi myčka na čokle :D. A bohužel i na Mousese, přijde vždycky nacucanej jak houbička 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..