Zcela jarní neděle.

Sice byl ještě únor – i když poslední, ale byl, nicméně bylo totální jaro.

Tak totální, že jsem prostě neodolala a vnořila ruce do hlíny. A tak totální jaro, že Brtnik navrhnul prasáckou snídani – uvaříme si prostě jen kafe a sedneme si s ním ven. Jooo, to byl nápad. Předsunuli jsme kafe před naši mohutnou velkosnídani a užívali si na zápraží sluníčka, teplých paprsků a řvoucích ptáků. A rotujících ohaříků. Mouses nerotoval, ten se stočil do klubíčka a spal pod lavičkou. To byla taková nadechovací nádhera! Že jsem právě propadla tomu, že prostě něco zahradního mušim udělat. 

Popadla jsem semínka aksamitníku a šla je zahrabošit do pruhu u zídky nad dvorečkem. Jáááj, to byla taková krása, tak jsem honem potom uuutykalá ešče do kůchně, zarachtala v šuplíčku a vytáhla jakýsi semínka, který jsem si před časem musela nutně koupit, abych si udělala jarní radost. Prostě to zahrabu do země a uvidí se, třeba budou  mít rostlinky pak náskok. A když to nevyjde, tak tam pak narvu něco inčího, ne? A jak jsem byla rozjetá, vlítla jsem do kůchně ešče jednou a popadla pytlík s cibulí sazečkou a na radu paní Lapkový z  mýho oblíbenýho obchůdku u chalupy, která říkala, ať to tam frknu hnedle, jak rozmrzne zem, jsem takto učinila. JOOODLEYDÝÝÝÝ, to sem si zazahradničila 😀 😀 . Pak jsem hnedle následně šla hledat, jak ovšem zařídit, aby tam neřádil Mouses. Nu dle rad z intronéta jsem tam  nasypala něco kávičkový sedlinky a uvidím, zda to malýho raubíře odradí. 

Každopádně malej raubíř mi při zahradničení dělal společnost spolu s ohaříky, který chvílema pěkně zlobil. Tali honil po zahradě a občas se jí zaseknul za zadní nohy jak lvice, když loví buvola, či zebru. Tak von lovil krávu 😀 . No a nebo si vodil Rumouška. Vyškočil si na plot a chodil sééém a tááám a vodil takhle Rumouše. A pak si lehnul vedle mě a pozoroval, co tam hraboším. Já ho chvíli zlobila vytahaným pýrem a pak jsem mu mrskla pískací kachnu. Joooj, to byla radost, když jí mohl zabít. Pak se o ni střídali. Chvíli s ní hlučel Rumíček a nosil ji séém a tááám a chvíli zase Taliprtka, občas jsem ji mrskla Mousesovi. Pak jsem šla opět pracovat, ať se jen tak zbůhdarma neflákám. No a posléze jsme si odpoledne s ohaříky šli užít slunečních paprsků na louky.

Bylo to velmi poetické a pro mě hodně statické. Páč poté, co jsem ohaříky pozlobila s aportkama ,

a poté, co došlo na neplánované malocvičení, kdy si oba pocvičili poslušnost kousek ode mne, neb Štajnidlo v dálce za horizontem něco čul,

 

jsem je prostě nechala, ať si dělají co chtějí a oba se pro ten den rozhodli, že budou dělat zase sčítací komisaře a tak jsem postávala tu u jedný myšoďurky a chválila Rumouška, jak mu to jde, tu u druhý myšoďurky a chválila Taliprtku, jak jí to jde……. výborný no. No a při tom jsem trošku fotila.

 

A! Vyfotila i další hádanku. Podařilo se mi jich pár nastřádat, takže až na mě dojde řada, to béte koukat! Zatim můžete kouknout na slunečný obrázky 🙂 .

No a protože jsme tak jako přestěhovaný, tak tentokrát se domů nejelo 🙂 . Protože se doma bylo.

24 komentářů u „Zcela jarní neděle.

  1. Ohaříci si jarní louku užili. Včerejší pondělí zato bylo poněkud chladné. Potřebovala jsem do města, a Goliáše vzala samozřejmě s sebou. Sám doma vyvádí, v autě čekat vydrží. Tak jsme se šli pak projít do zámeckého parku. Je tam velká voliéra exotického ptactva, ti byli schovaní uvnitř, pak je tam klokaní výběh, jeden bílý klokánek byl vidět v kotci na slámě. Bylo to fajn, liduprázdno, zato začínají rozkvétat sněženky. Na jaře je v parku spousta vzácných květin, asi si tu procházku párkrát zopakujeme.

    1. Liduprázdno!! To je dneska vzácnej jev! 🙂 To si to asi taky Goliášek užil, stejně jako panička, co?
      Já už taky našla sněženky-za hřbitůvkem u zdi naproti Domečku. Choulily se tam v napadaným listí a byly letos prrrrrvníííí!
      U Domečku je zatím zahrada dost pustá – a ještě nějakou dobu se nebudeme moct pustit z řetězu, protože se tam bude čas od času pohybovat nějaká technika, bude se stavět, bourat, ale nějaký provizorium si udělám. Na to se těším.

  2. Áchám, krásné kochací obrázky. 🙂 Naštěstí vylezu z baráku a jsem v parku. Slaboulinká záplata, bo lidí a bezprizorních dětí jako much, všude smrdí stromy a řvou ptáci a pro samá housata není kam plivnout. 🙂
    Ale medvědí česnek už vystrkuje špičky. Tu bude velkovýprava na celý den. Jindá jsem dopoledne seběhla těch pár kilometrů k potoku a na oběd už byly špagety s úžasným pestem. Zobnu Uno, nebo dvě a pokusím se to ujít. Žrádlo a zadarmo, toť hnací motor pro harpagona. 🙂

    Mouses se zdá být po operaci v cajku? A Danuška na patře v paneláku už definitivně osiřela? Esli se můžu optat?

    1. Jakejpak harpagon? Prostě v sobě máme toho sběrače :-). Jenom dotáhnout nějaký větve z lesa na táborák je radost. Nemluvě o tom, co se dá hned pozřít :-).

      1. Škoda, Mili, že bydlíš tak daleko, jsme to mohly spolu vzít šmahem i s lupením pro Myšku. Sbíráš v létě pampelišky a jetel na přilepšenou? 🙂

        1. No tu pamelišku doporučuju nejen pro Myšku, pan Hádek – českej král aromaterapie 😀 – doporučuje v tuhle dobu, každej den sníst pět lístků mladý pumpilišky, pro očistu těla. Takže kdož jste někde u zdroje čistýho lupení, myslete na sebe a svoje játro a potrubí a uškubněte si.

        2. Jéje, Kuskusi, hned bych šla :-). Medvědí česnek tady v okolí bohnickýho sídliště, myslím, neroste. Zato pampelišek mraky, a jakmile se odněkud pěšky vracím domů, hned pro Myšku trhám. Ovšem rychle vadnou, tak zkrmuju okamžitě.

      2. žiš, já zase četla blbě, místo sběrače jsem tam viděla svěrače 😀 😀 . Ale za to může čaaajdáááá, páč ta původně ještě na čézetu, tuším, byla sběrač /páč sbírá věci / a někdo to kdysi dávno taky špatně přečetl a viděl tam prváě ten svěrač a tím pádem, prostě ze čajdy je svěrač 😀 😀 a mně to tetkon taky automaticky oči přečetly 😀

    2. Odpověď pro Kus kus, páč jsem to blbě zadala:
      Já jsem za ty louky, lesy a okolí nesmírně vděčná, v současný době je to pro mě neskutečně důležitý, aby mi fakt necvaklo, protože v Prahé je to stejný, o lidi s čoklema, který pouštěj jak draky na flexinách člověk zakopává, furt někde někdo běhá, donedávna nikdo neměl nohy a nikdo běhat neuměl, teď běhaj fšicí a funěj do okolí svůj aerosolek, což mě taky neba. Stromy u nás ešče nesmrděj, ale fóglové řvou jak prokopnutý Slapy 😀
      Na medvědí česnek se těším taky, v přírodě jsem na něj sice nenarazila, ale mám malou plošku na chalupě. Miluju ho utrhnout a žvejkat. Nasekat si ho na chleba s máslem, dát ho do salátu (a pak poslouchat stížnosti toho, komu by měl nejvíc chutnat – Brtnika 😀 😀 ) Takže držím palce, ať tam a zpátky nejen dojdeš, ale ať si to taky trošku užiješ, aby bylo hezky, vítr lehce občas zavál jaro do vlasů, aby svítilo sluníčko a vzduch voněl právě tím jarem (ne Jarem, nebo Purem, ale jarem 😀 )

      Mouses je v cajku, co se operace týče, ale má nemocný očíčka, má kapičky, a já se snažím paní sousedku přimět buď k tomu, aby s ním zašla za tím veterinářem zas a nebo to nechala na nás, že tam klidně sjedeme, protože ona se bojí. Zatím nic. Každopádně Mouses nic neřeší a útočí a je to degen bláznivej, kterej nás včera nepustil ven 😀 😀 .
      No jo, Danuška bohužel osiřela. Definitivní to ještě úplně není, protože přesun není kompletní – díky lockdownu jsme stihli jen část.

      1. Mám strašně velkou spotřebu zeleného. Vyberu ze špajzu měkčí, už klíčící cibule, postavím na parapet do misečky s vodou a za pár dní je natě do alelujá. Pažitku kupuju v kelímku, přesadím do květináče, stačí přibližně dvakrát dorůst, než ji vyžeru úplně až ke kořínkům a koupím novou. Petrželovou nať u nás prodávají po trsech tak ji šoupnu do skleničky a každý den měním vodu, omývám a přistřihuju stonky, vydrží dlouho čerstvá.
        Mít u baráku kousek záhonku je požehnání. Sbírat v parku pampelišky a sedmikrásky do salátu se neodvažuju, bo po letošní nadílce sněhu jsem si opět uvědomila, že na eskymácké radě -nejez žlutý sníh – něco pravdy bude. 🙂

        1. … že na eskymácké radě -nejez žlutý sníh – něco pravdy bude. ….
          😀 😀 a ten hnědej taky ne 😀

          jo jasný, proto jsem psala, když je možnost brát z čistýho prostředí a to asi tam,kam vyrazíš na česnek i bude, tak si natrhej do pytlíčku, doma to osprchuj a v tom pytlíku to nechej v lednici, nějakou dobu to vydrží – dělám to tak i s pažitkou právě, nebo s petrželí, bylinkama obecně

          taky jím zelený ve velkým. No a kdybys chtěla, můžu-pokud bude letos prostor něco i nasušit a poslat aspoň sušený na čaj?

          1. Díky za odkaz, ty stará druidko. Kdo by to byl do obyčejné petržílky řekl. 🙂
            Hodně teď piju ostropestřcový čajík, bo lupenka = koňské dávky methotexátu = špatné jaterní testy, miluju heřmánkový s medem (ten popíjel i Texík), preventivně občas urolog, věčně su nachlazená a čurám jak křepelka, no a při tom nachlazení sem tam lipový a z černého bezu (vlastní nasušené zdroje) takže se skoro nedostane na můj oblíbený černý Earl Grey (ahoj Čajdo 🙂 ) s bergamontem. Při sušení lípy a bezového květu se bytem potácím jak pod vlivem, bo zrovínka tyhle dvě vůně zbožňuju, jsou tak omamné… Zkoušela jsem i tvůj recept na šípkový výluh, výborná, osvěžující nakyslá chuť!!! ale šípky brzo došly. 🙂 Také je údajně fajn na imunitu rozkrojený stroužek česneku (bez klíčku) – hodím večer do skleničky a nechám ho koupat cca v deci a půl vody a ráno nalačno vyzunknu. S tím česnekem je to novější věc, vyčetla jsem recept loni na netu a předposraná strachy z koronáče, páč z počátku nikdo nevěděl vo co gou si začala jednoduchý elixír připravovat a nějak si zvykla. 🙂

        2. Ano, pažitka nebo nať z jarní cibulky na dobrém chlebu s máslem! Nebo domácí bylinkový máslo: jakmile mám trochu nějaký zelený natě, nakrájím to do misky, vetřu trochu másla, pár kapek citronu, špetka soli a pepře. Musím se přiznat, že nejvíc mi to chutná samotný 🙂 a pak zase na jakýmkoliv pečivu.

          1. přeeeesně, to miluju, já do bylinkovýho másla ještě přidávám svůj oblíbenej česnek, a´t to má grády.

            joooo žrádlo!! 😀

    1. To nevadí, my stejnak jsme tu tak hlópé, že víme úpa prt, ešivá tam to r má a nebo nemá byt 😀 😀

      taky jsem na tu petrželku koukala. Já ji miluju, když jí bývalo hodně – máma byla velkopěstitel všeho, mi to tak nejde – narvala jsem si vždycky o víkendu pugét k snídani a ukusovala to k ní jako koza, jak se máma smála. Vůni lipovýho květu taky naprosto miluju. a miluju tím pádem tu krásnou lípu, co jsme zachránili před povodněma a co teď stojí na louce a nádherně se košatí, bez naopak mě dráždí, to mi vyloženě “smrdí” – jako -pááárdon – kočičinec a opravdu mě to dráždí v krku. Ale čaj můžu to jo. ale při sušení, je to peklo. Tohle bude výhoda u Domečku, je v plánu totiž udělat ze fčelína bylinkovej domeček, jak mi vymyslel Brtnik, toooo bude krása! Šípkovej výluh je super, a je to přesně jak říkáš, osvěžující. Však ale klidně utrhni i ty naměklý, co jsou na keřích teď, to neva. S tím česnekovým výluhem – tooo si čéče nedovedu nějako představit, že to tam nalačno pošlu??????? A to jsem na slaný snídaně, ale tohle mě nejde si představit?? zato o víkendech – naše bohatýrský snídaně a na tom má každej z nás jeden den nasekanej celej stroužek česneku a druhej den třeba cibuli.

      1. Měla jsem z pití česnekové vody obavy, jednak, že budu páchnout na sto honů jak někerý chlapi a pak také, co na to příslušné orgány, ale útroby jsou v pohodě. A to jednou za uherák udělám česnečku a vlastně už tepelně zpracovaný česnek pak decentně odříhávám celý den. Ale vylouhovaný je OK a voda má jen slaboučký česnekový odér. Ovšem když zapomenu zakrýt skleničku ubrouskem, smrdí ráno kuchyň jako mokrý pes. :-)))))))))
        To máš za ty bezové kočičince. :-)))))))))

        1. Hůř než mokrý pes smrděj psí nožičky 😀 😀 Já česnek miluju a jsem ráda, že mi syrový nějak nevadí, stejně jako cibule. ten výluh je supr nápad evidentně pro ty, co to tak nemají. Myslím, že horší odér, než toho česneku bude odér z cibule naložený v medu, či cukru – to je něco příšernýho, to zkroutí i futra od dveří 😀

          No ale bezinka, když se suší, fakt smrdí jak kočičinec, nikomu dalšímu to tak nepřijde ? 😀
          Jsem takhle vezla kolegyni do prasé a snažila se předstírat, že v tý trambaji nejsem 😀

          1. Ježiši, jo! Naložená cibula v cukru a smradu z ní jak v Cařihradu. Máma měla tendenci nás cibulovým sirupem léčit a to jsme byli hnedle zdraví a prchali do všech stran. Dneska když su fest marod, medicínku vyrábím a konzumuju dobrovolně. 🙂
            A jak to máš s černým rybízem, taky zvláštní chuť i vůně.

            Ještě k těm eklhaftům. Musím objektivně uznat, že odér mokrého psa se kočičincům zdaleka nevyrovná. 🙂 🙂

  3. Kuskus
    jooo jooo, cibulovej sirup hýbe celým světem. Doslova 😀 😀 ale na chuť to zvládnu, líp než cibulovej čaj, to jsem kdysi i mámu poblila 😀 , tak posléze právě najela radši na ten sirupek 😀
    Černej rybíz je pravda taky zvláštní a velmi specifickej, ale dám ho. Já ho teda doteď měla párkrát a pardon – tu kočku tam někde cejtim taky 😀 . Teď je nějakej rybízovej strojem u Domečku a tůchám, že to bude taky černoprdelník. Leč už jsem velká holka a umím to i ocenit.

    Ano, mám za to že kočičince asi překoná máloco. Možná vepřín v sousedství? 😀 😀 😀 Páč hnůj od vepříků je nejhorší hnůj co znám, kráva dobrý, koník naopak voní, ale vepřík, too je trága 😀

    Bože to máme téma 😀

    1. …a pardon – tu kočku tam někde cejtim taky 😀 ….

      Tyyy brďo, a já proč mě bezový květ a černý rybíz tak voní a ještě rajčatové stonky. 🙂
      Texík sedával při vaření na kuchyňském okně hned u otevřeného špajzu a dohlížel, co do hrnců strkám. Musela jsem mu dát očuchat každou ingredienci a když ho něco extra zaujalo, přitáhl si packou moji ruku, otevřel tlamku a nasával vůni koření přes patro.

  4. ….přitáhl si packou moji ruku, otevřel tlamku a nasával vůni koření přes patro…..
    nenééé! 🙂 Já to úplně vidím. 🙂 a hladím tímto Tvou vzpomínající duši.

    Já bych taky ráda měla někdy s kočičkou takovýhle souznění, jakos měla a jednou budeš zase mít Ty, moc se mi to líbí.

    černej rybíz prostě to taky v sobě má, rajčata – tam to úplně necítím, ale taky jsou specifický.

Napsat komentář: PetraK Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..