Vydechla jsem ve středu večer v autě. A snažila se vydejchat ten žinfárkt, kterej mi v těle pulsoval. Díky Mousesovi, blbínkovi bláznivýmu. On totiž, když jsme odjížděli domů, vyskočil tak jako jindy na zídku, jenže s tím si tentokrát nevystačil a asi hodlal naše auto doprovodit.
Tak jako před tím doprovázel Brtnika. Ten musel jít na Úřad dohodnout cosi a vypravil se tam poté, co přenosil do Domečku naši epesní novou dlažbu, zatímco já vytáhla ohařiska ven, ať ještě stihneme světlo. A to jsme stihli, to bylo parádní. Neb se nám ten den již opravdu natahuje. Sníh už sice hodně odtál, ale i přes to, ho ještě dost v prostoru zbylo a tak ………..anoo, anooo, výkopovalo se. Uznejte ale, že prostě to mu dopřát musíte, tomu rezatci bláznivýmu :D. Bylo fajn. A to o to víc, že Tali fungovala úplně krásnějš , až skorem nejkrásnějš. Ano hárání se jí blíží, tak se podle toho chová. Byla moooc hodná, opravdu, měla sama ze sebe radost, jak nám to spolu jde a nejen, že poslouchala. Co bylo hlavní – vnímala. I teď mám na hubě úsměv, když si na to vzpomenu.
No a akurát, když jsme se vrátili a já ohařiskám otřela tlapajzny, poslala je na místečka a pustila se do vytírání zašlapaný chodby, otevřely se dveře a vešel nadšenej Mouses. Ocásek hrdě vztyčenej a spokojenej sám se sebou. I by se chtělo napsat, že byl vytlemenej. Ale nevim ešivá kočka bývá vytlemená 😀 . Nicméně spokojenost samotný ze sebe z něj přímo sálala. Hned za ním v uctivý vzdálenosti 😀 vstoupil Brtnik a pravil: “Je to vůl!” “Kdo? Mouses?” optala jsem se. “Jo, Muríňo.” Tak ho totiž pro změnu tituluje Brtnik. A poté mi sdělil, že jakmile jsme odešli, dostavilo se jeho mouratstvo a pečlivě s ním odnosil všechny krabice s dlažbou. A jakmile se následně Brtnik vydal směr Úřad, vydal se s ním i Muríňo. Tak, jako kdyby to byla ta nejpřirozenější věc, že kočka jde na Úřad. Nevěděl si s ním Brtnik rady, protože jako za starostou ho vzít nemohl, tak co teď ? Mouses to vyřešil za něj. Usedl a dal najevo, že zde počká. Brtnik vše vyřídil, odhaduji, rychlostí blesku a venku pak skutečně narazil na čekajícího Mousese. Prostě co se divit, že jo? To je naprosto normální, běžný, že kočka čeká u Úřadu, až něco vyřídíte a pak jde zase s vámi zpátky. Aby svou abnormálnost ještě zdůraznil, tak se milej mouratec pranic nestaral o to, že kráčí proudy vody řinoucí se po pěšině, kterou se vraceli k Domečku. Ne, on opravdu není normální kočka, on je napůl pes. Je vodou fascinován jako naši ohaři a rozhodně se jí nějak neštítí a nevyhybá. Na zahradě je ochoten honit proud z hadice se stejným nadšením jako Rumíček.
Když dorazili, byl na sebe tím pádem, náležitě hrd, jak to šécko pozařizoval 😀 . Smlsnul si s nadšením na tvarohu, který jsem všem třem rozdala do mističek a pak se usalašil na svým polštářku. My si dali kafe a protože už bylo dost hodin, chystali jsme se k odjezdu. Jako vždycky jsem mu do zásobníku dosypala granulky, že kdyby byl třeba hladem, aby si mohl dát. A on se do nich jako vždycky pustil. My jsme nasedli do auta a on se pak jako většinou objevil na té zídce.
Jéénže tentokrát se s tím právě nespokojil. Asi pod dojmem toho výletu, kdy dělal doprovod, v tom chtěl pokračovat i teď. A když se naše auto pomaličku rozjelo, tak ten blásen vešel do silnice!! Zrovna v momentě, kdy se blížilo jiný auto! Všechno se to odehrálo ve vteřině a já jen stihla křičet v autě. Viděla jsem jen šmouhu, jak skáče těsně před blatníkem na druhou stranu silnice. A bála se, hrozně bála. Jestli opravdu skočil, nebo letěl. Naštěstí skočil! Pak hnedle přiběhl k našemu autu a tam si vyděšeně přičupnul. Vylítla jsem za ním a celá vyklepaná, stejně jako on, jsem ho šla odvést domů, do jeho zahrady. Byl rád, že jsem vylezla a dělala teď doprovod já jemu. Cupital vyplašeně přede mnou až k plotu. A já doufám, musím doufat, že je natolik chytrý, aby si z tohodle vzal ponaučení. On si myslí, že je všehomíra pán, ale je to pořád jen malinkej kocourek a já mu to nedokážu vysvětlit. Ach jo, ach jo, ach jo, musím poprosit někam nahoru ochránce všech koček, aby na něj dávali pozor, protože on sám to nedělá.
Já bych někde v polesí vyvrátila značku pozor zvěř, jelena ve skoku přemalovala na Mousese (tuhle byl RED v tevíízi) a přemístila ji na silnici k Domečku. 🙂
Co už, nezbývá, než se modlit aby se troubínkům nic zlého nestalo.
Dobrý den, Kus kus! Přidávám další nápad ke zdejšímu brainstormingu: Na internetu jsem hledala na tohle téma nějakou radu. A jedna paní na iFauně radí, vždycky, když kocour vstoupí do silnice, pokropit ho vodou, něčím bouchnout (ne kocoura, nějakejma předmětama o sebe), vysyčet ho z vozovky. Prostě aby si spojil vstup na silnici se špatným zážitkem, kdy musel utéct. Plus ta kastrace by asi pomohla, bude míň akční.
díky za nápad Mílo, s tou vodou to neprojde, vodu z hadice ten jouda miluje, ale ten zbytek by se vyzkoušet dal, zkusím. Ale nedávám tomu moc nadějí, von je pako, co si myslí, že je kočičí Betmén.
Jo tu ceduli budu muset vylomit, protože tuhle už tam byl zas, šel nakadit sousedům na trávník před domem a pak se vrátil, blbeček. REDa jsem viděla a zase si to užila, je to děsná ptákárna 🙂
Takhle kdysi s náma chodila kočka na procházky se psama, obvykle někde daleko od domova zůstala sedět a čekala, takže nezbylo než se vracet stejnou cestou a kočku vyzvednout. Silnice blbý, to pokropení by mohlo zabrat. A ta kastrace no, pak se bude držet u baráku.
😀 😀 vyzvedávací kočka 😀 😀 , to je ftipný 😀 . Já nevím, proč ten pakoň musí chodit na tu silnici, když za domem má takovej plac! Voda nezabere a kastrace taky asi ne, páč už ji má za sebou a stejně tam lozí – kadit sousedům na trávník 😀
díikec za nápady já se ozvu večer, nejde nám tu proud a z telefén ke to na pět.
Kočky na procházku někdy chodí.Moje Čída mě takhle doprovázela když jsem šla na návštěvu.Bylo to jen o dvě ulice dál,ale dvě silnice jsme museli přejít.Odehnat se nedala,poctivě čekala před domem kamarádky a pak šla se mnou zase domů.Současná Čída mě doprovázela jen k první silnici,tam zůstala čekat a připojila se až jsem se vracela.Byl to hezký pohled Rita s Čídou šly po chodníku pěkně vedle sebe.
No jooo,enemže to byly kočičí dámy! Ty maj evidentně rozum. Mouses má místo rozumu hlavně blbý nápady 😀 Taky by se mi líbilo chodit takhle pso-kočkově na prochajdu, muselo to být prima. Já se u něj bojím, že by pak coural i sám a tam jsou myslivci.