Ty vado!

To je ale sněhu! Čučela jsem v neděli ráno.

A nebyla jsem jediná, kdo se radoval. Když jsme pak šli odpoledne ven, pádili ohaříci šíleně zahradou, aby pak Taliprtka, inspirována Mousesem, opustila při odchodu zahradu nikoliv brankou, jak jest zvykem u normálních čoklidů, ale stejně jako Mouses před ní, uďála “Džamp!” a vzala to přes zídku 😀 . No……….to sem jako koukala teda. Dřív bych už touhle dobou pracovala k žinfárktu, kam během tý vteřiny, než otevřu branku, vypálí a zmizí, teď jsem jen houkla “Tazzzy! No to si děláš ……-zde to vypípáme-…., okamžitě zpátky!” a  ona už vartovala před brankou vytlemená, jak dobrou vychytávku vynalezla. Mno…….. úplně stejně to nevidím. Budeme muset odházet tu suť přes kterou to ve svý pošahaný radosti vzala. Museli byste vidět, ten jeji gezicht, jak byla ze sebe unešená. Trochu jsem jí to rozfoukala, protože jsem nařídila, že se jde “Se mnou!”, aby se uklidnila. Ostatně tenhle kousek se musí jít vždycky se mnou. U ní je potíž v tom totiž, že jak se rozpumprdlikuje, stává se neovladatelnou.  A tak mi – stejně jako možná i jí – bylo líto, že se toudle krávovinou, co vymyslela, nemůžeme pobavit. No, nemůžeme,no. Mohlo by to být v jejím podání nebezpečný. Bylo to v podstatě podobný, jako s tím Mousesem na schodech. Oba byli sebou samým unešený a svět jim neporozuměl. Minimálně já teda 😀 .

Cestou k sousedům nám Mouses těch pár kroků dělal společnost a trochu si fšicí na tom sněhu zablbli. Mouratec bohužel nezamířil do zahrady, jak jsem doufala, ale šel s námi dál, až na louku. Nechci, aby si zvykal s námi chodit do dálky. Představa je to pro mě lákavá, jít si tak se psy a kočkou, aaaaleeee, pro něj by to bylo zrádný. Louky-les a myslivec, to není dobrá kombinace na kterou by si měl zvykat. Tak jsem ho směřovala domů a protože si trval na svým vytáhla jsem z kapsy jednu yoggísku, kterou mám pro ohaře na odměny a dala mu ji. Malý nedožera se  pustil do chroupání a nechal nás jít. Od plotu, kam poté zamířil, jsem ovšem slyšela poměrně zřetelně jeho naštvaný komentáře. 

První zastávka byla dle jízdního řádku u jablůňky se žlutejma jablíčkama (mno teď už má v korunce jen tři namrzlitýdy, takže já fakt nic), další potom u tý s červenejma. Můžu jen ohařiskům závidět.

Z louky jsme pod kapličkou sešli na úvozovou cestu a zamířili dolů.

V batůžku jsem tentokrát měla dostatek lojovek a teď když to píšu, jsem ráda, že jsem jich tam tolik dala. Co mě ovšem mrzí, je, že jsem vzala s sebou jen jablíčka. Tentokrát totiž byl krmelec vypucovanej dočista do čista a zmizela i mrkev. Nooo to jsem měla vědít, vzala bych, nechci to tam nosit, aby to tam zbytečně leželo a  pak hnilo. Teď po včerejším blizardu asi zvířena přehodnotila svůj postoj k zelenině. Nu tak to zase až příště. Ale protože sem možná chodí jiná parta než dolů k tomu druhýmu, co je dál vzadu a kam  myslivec nosí seno, nechala jsem pro tentokrát všechny rozkrájený jablka jen tady, když jim sem nikdo nic nenadělí. 

Tady mi taky zdechnul foťák, takže další fotos nejsou. A škoda, teda, protože jsme zamířili do lesa a dál.  A bylo krásně. Pak jsem uďála radost ohaříkům, páč jsem jim házela droníka do rokle a voni tam mohli padat po hubě, hrnout sníh, pak už jen listí a bejt blažený jak Blaženy. Taliprtka se tak rozvášnila, že chtěla běhat furt enem vona a jala se řvát jak prokopnutá. Sdělila jsem jí, že ešivá se neuklidní narvu ji mezi šprušle toho seníku támdle vzadu a půjdu pryč. Tak sklapla.  A čekala spořádaně, až na ni přijde řada. Vymotat se pak odtama zpátky na louky bylo troošánek zajímací, protože v mladý bučině bylo habakůk sněhu, kterej, stejně jako chroští, kapek komplikoval přesun prostorem. 

Na loukách jsem pak hrátky s droníkem vytunila, protože jsem v kapsičce objevila šňůrku od balonku a na droník ji přidělala. Mohla jsem tak nejen házet mnohem dál a vejš, ale taky bylo možno se o droníka přetahovat. Tooo byl ohařskej mejdan, todleto. V další části mejdanu byla volná zábava. A šlo se jak chtěli ohaři, takže jsem se pohybovala jak starej kořala seeem a taáám od týdle myšoďurky, k támdletý. Rumoušek se pak u jedný – to už jsme byli skorem na konci louky a u úvozu – zaseknul a vypadalo to, že začne sepisovat disértační prácičku nějakou. Aby byl naprosto spokojen, musela jsem nahlas obdivovat, co on to objevil a kdo to tam asi tak bydlí. Posléze jsem mu neprozřetelně poradila, ať teda zavolá, že třeba přijdou. Asi už nikdo nikdy nepřijde, protože do ďůry začal řvát taky jako prokopnutej a mám za to, že na druhém konci podzemních chodbiček, někde třeba na pastvině, pak vyletovali hlodavci v davech, jak je ten řev vyfouknul ven 😀 . Možná by se to mohlo používat jako plašič hlodavců? 😀  Přitáhlo to ovšem pozornost Taliprdový, která se přiřítila, dala Rumouškovi bodyček, až poodlítnul a ona se jala ďurku zkoumat. Pak ji vyhodnotila jako nezajímavou a šla si najít svoji. Ešče že u toho aspoň byla zticha. 

Já si tam tak ve vší tichosti podupávala a jen je tak s úsměvem je pozorovala. Když už mi byla delší dobu zima, zavelela jsem k návratu. To se akurát blížilo úvozem auto. Jak jsem dobře odhadla s myslivcem nějakým. Takže jsem dozavelela k noze a posadila ohaře na kraji. Auto projelo a řidič nás pozoroval. Zastavil nahoře u lesa, u posedu a cosi tam kutil. Pokud to nebyl myslivec, ale škodič nějakej, tak tam možná nařezával kůly na kterých ten posed stojí.  My jsme mezitím došli už na louku za vesnicí a zrovinka, když jsem ohaříky jen tak ještě cvičně odkládala na dálku, projížděl ten člověk kolem nás. Opět jsme byli pod důkladným drobnohledem. Ono prostě dva ohaři a baba, to asi pozornost myslivce upoutá. Ať už z důvodu toho, že se mu psi líbí, nebo proto, že ženská zase tak často v lesích cvičit s ohařema k vidění není a nebo to možná bylo i s nějakou nelibostí, co mu to kdo cárá u revíru. Nevím, nicméně jsem byla ráda, že byla k vidění ta ovladatelnost na dálku.

My už se pak neovladatelně 🙂 řítili domů, protože nám všem vyhládlo. Na oběd v čase k tomu vyhrazeným nebyl čas, takže v břiše pěkně kručelo. U sousedovic plotu parkovalo auto, tak jsem odvedla ohařiska domů a šla se s vnučkou paní sousedky domluvit co  a jak s Mourískem.  Mno. Netrvalo dlouho měla jsem k řešení co a jak s Taliprdem. Páč uprostřed hovoru najednou paní s úsměvem pravila ” No ahoooj.” “Ehé”, prolítlo mi hlavou. Jak to je myšleno? Abych vzápětí zjistila jak. Či spíš teda na koho. Páč se tam zjevila ta koza flekatá, která si opět našla cestu přes zeď a ve svý pošahaný radostnosti vtrhla sousedům na zahradu. Ještě, že je paní taková milá a hodná. Vlítla jsem tam pro toho lotra Babinskýho a zatkla jí k noze. Bože to je poděs! No domluvily jsme s paní, co bylo zapotřebí a uvidíme, kdy Mousese, nebožáka, objedná k veterináři. 

Pak jsem rozjásanou Taliprdovou odvelela za branku, kde už stepoval spořádanej Rumíček, kterej by sice taky mohl udělat to “Džámp” , ale je to moudrej pán a tak čekal na mě uvnitř. Doma si pak všichni i s Mousesem dali zase teplou syrovátku a my s Brtnikem vynikajícího Šumajstra od Ygy ze Zvířetníku. Což je vynikající, jednoduchý (4 ingredience stačí) a poměrně levný a hlavně rychlý jídlo zimní. No a pak pomalu nastal čas odjezdu. Tentokrát jsem odjížděla s obříma výčitkama. Nejen, že si na zídce, kam náš šel doprovodit stěžoval a mě to rvalo osrdí, ale co je horší, počasí totiž dle předpovědí bude krušný. A já nemůžu vytěsnit z myšlenek tu na Mousese, jak se s tím asi popasuje. Chjo, chjo, už abychom tam bydleli.

No a na závěr pár lítacích fotek, než mi foťák cípnul:

12 komentářů u „Ty vado!

  1. Zrzínek je slaďouš a trdelko fotogenické. Tali prudce ekšn. Dobré fotky. 🙂
    Jinak v článku je úúúžasný námět na obrázek. Rumíček řvoucí do myšoďurky a o pár metrů dál mu za prdelí plachtí luftem krtci. 🙂 Se picnu. Namalujte to někdo. Černé kožušky poletují proti modré obloze, kormidlují předníma lopatičkama a hulákající Rumíček nic netuší…. 🙂

    Ohne sranda. Snad paní sousedku napadne pustit na noc Mourínka aspoň do předsíně. Dyť je mínus deset a u vás bude asi ještě větší mráz. Brouček, je chytrej, určitě má poblíž v merku nějakou stodolu se senem. Ach jo.
    Zrovna včera jsem zase vytlačila zvenku sklepní okýnko (hlavně nenápadně – taky bych řvala jako prokopnutá bydlet nad studeným sklepem) aby se eventuálně mohl dovnitř protáhnout toulavý kočičák. Pár let už tam spává a aby nezvostal zavřený, jistí zase sousedka vedle ze vchodu.

    1. ehm, ty se směješ Kus Kusi, ale………….. já jsem přesně – nebo téměř přesně takovýhle krtčí záběr viděla :D. Bohužel. Jako ftipný to bylo, ale krtků by mi nesmělo bejt líto. Já jsem totiž tehdá kdysi dovolila Taliprtce, že si může hrabat na louce v hromadě, kam vozíme plevelovej “odpad” a kde se utvořila obří hromada kompostu. Jinak psy hrabat nenecháváme, neb člověk logicky nechce mít ze zahrady tankodrom. S Tali to odnaučování bylo složitý a tak jsem volila metodu místa, kde hrabání jest povoleno. Mno………. já jsem prostě netušila, že si v tý hromadě krtci udělali bydlení. A ta blbka taky evidentně ne, protože hrabala, hrabala, ničehož jinýho si nevšímala, takže ani náhodou nezaregistrovala, že jí od tlap odletujou dozadu do dáli malý krtci 🙁 . Někteří z nich to bohužel nepřežili. Kdyby to bylo malovaný, tak to vtipný rozhodně je, to jo. Takhle mi to bylo líto a ešče sem dostala sprduňka od Brtnika, že jsem způsobila vyvraždění celý jedný rodiny.
      No Mourínka asi domů nevezmou 🙁 . Soudě podle toho co pan říkala. Ale!! Dneska tam už jedeme. Vzali jsme si volno a já se nemůžu dočkat, až tam budeme. Snad přijde. A snad to zvládnul a někde zalezl. V přístěnku takovým máme vyndaný ten starý nábytek. Jsou tam na sobě naskládaný křesla čalouněný… tak třebas aspoň tam. Nedivím se Ti, žes utajeně otevřela kočičákovi. jste se sousedkou hodný duše. 🙂

      1. Muríňo bude v pohodě. Když bývá takhle odmala venku narostla mu jistě kvalitní srst a podsada, nebo jak se tomu u koček říká. Né, jako rozmazleným gaučákům. Pár dní by určitě vydržel.
        Ale dobře, že jedete už dnes. 🙂
        Ještě k těm krtkům. Já si jednou četla na pařezu v příměstském lesíku a kousek za mnou vyhrabala Beska čtyři úplně holé a slepé králíčky. Mea culpa, stejně přijdu do pekla a nejen za to odbyté venčení. Okamžitě je adoptovala, hlídala a olizovala, nedala se odtáhnout. Sem se snažila vybudovat jakous takous noru a králíky vrátit, ale myslím, že už je pak máma nechtěla. Trochu se utěšuju, že možná…..
        Tenkrát jich bylo za VŠB hafo, ale bohužel se mezi nimi rozšířila myxomatóza a králíky téměř vyhladila. 🙁

        1. Díky za útěchu, doufám, že ano. Kožíšek má jak malamut, tak snad, snad… bude ftipný, až zas přijde a rovnou večer znovu vypadne. Nicméně v neděli mi to jeho stěžování si, rvalo fakt útroby. Ideální by bylo, kdybyyy ho vzali na tu kastraci, protože to si ho pak vezmou domů. To by bylo skvělý.
          No já z těch krtků taky nebyla nadšená, jako Ty z těch nebohej králíčků 🙁 . člověk psa hlídá aby něco a pak todle. A to mi to ešče Brtnik vometal kolem huby, že kdybych neměla blbý nápady…..
          Jé králika já naživo nikdá neviděla – myslím divokýho.

  2. Když jsem ještě bydlela v domečku, vlastně už při stavbě, spával na zahradě zajíc. Říkala jsem mu pan domácí, poněvadž tam byl dřív než já. Když pak zahradu obsadili jezevčíci, ze zahrady se odstěhoval, ale pořád se zdržoval někde poblíž, potkávali jsme ho na ulici i na louce, kam jsem chodila venčit, aspoň myslím, že to byl ten samý, nevěřím, že by se tam vyskytovalo víc tak oprsklých zajíců.

    1. Pan domácí 🙂 🙂 . No dokud byl Ešátor, tak jsme na zahradě zajíce měli v pohodě, hlídal maličký, takže zaječice si tam dělaly porodnice. Teď jaksi…. že jo…. 😀 😀 s Tali došlo ke zrušení porodnice 😀

  3. Tak ještě to napíšu sem Muríňo je cajk, přiběhl mě přivítat, měl velkej hlad a žízeň, pak přišla Sms od sousedů, jestli není u nás, že ho od úterý hledají a mají o něj strach. měli ho nakonec uvnitř, jenže ráno ho pustili ven vyčůrat a už se pak neukázal. jsem ščastná, že je opravdu v ólrajtu.

  4. Tak jestli nekde smejdil za nevestama, neni divu, ze je hladovej a ziznivej. Kor v mrazech, chjo, at dojde na bezkulkina co nejdriv.

    1. No paní právě chtěla se objednat, leč neměla kocourka s který by tam jela. Říkala že to zkusí zitra

      1. To je bezva, ze se pani rozhodla. Tak at objednavka, provedeni i rekonvalescence pak probehne v paratku!!! 🙂

Napsat komentář: PetraK Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..