Lidi, helejte, když voni mě furt pomlouvaj jo, tak se pochválim já sama!
Dneska přesně je to pět let co jsem přišla na svět. Se vší tou výbavičkou, co mi dal osud do vínku. Jasně, jsou i horší starty do života, než jsem měla já, ale prostě to chvilku trvalo, než se pro mě našel ten vopravdickej domov, kde mě vydržej a pak ešče jako nějakou dobu trvalo, než sem se tam zabydlela a pak, než to vzala komplet za svý. Nebylo to úplně lehký ani pro jednu stranu, to uznávám, ale prostě co se dá dělat.
Každopádně by bylo dobrý uznat, že z jelimana, co neví, že se doma nečůrá a nekadí, co se bojí vlastního obrazu ve skle, nezná schody a vejtah a přizabíjí lidi na potkání -ne ve zlým, ale svým projevem, trhá sifon a kohouty od topení, leze po lince a po zdi, loví co uvidí a nikam se sním nemůže, sem se stala značně civilizovanou. Tramvaj, vlak, vejtah pohoda, v hospodě jsem jako doma, stejně tak v penzijounech. Po zdi a po lince už nechodím, ze stolu nekradu – nebo teda taklenc – obvykle nekradu. Tam, kde vim, že nesmim. Že to platí i v Domečku, to mi zatim neřekli, takže prostě když dlouho nikdo nešel, sedla sem si na židli ke stolu, jako právě ta civilizovaná a čekala, ešivá mi daj. Jak řikám, dlouho nikdo nešel, buchty byly vosamělý……. bylo mi jich líto, vypadalo to, že je nikdo nechce, tak sem se jich ujala. Páč já sem dobrosrdečná.
A to mi nikdo nemůže upřít todleto. Já miluju lidi, pejsky a……. možná budu mít ráda i tu jednu kočičku. Za todle zasloužim velevyznamenání. I proto, že von je pěkněj sajrajt ten spratek Moures mourovatej. De mi totiž po vocasu. Několikrát sem to vydržela a pak sem ho spráskala. Ale zase – civilizovaně. Tak snad si dá voraz hošánek, páč teda doma mě pěkně štve, že tam je. Se bojim, aby mě kůlivá němu nevodstrčili nějako. Já už si tu zvykla, sem tu ráda, pánčičku mám ráda, pánika i Rumouše a ešivá von by se tu roztáhnul…….. tak nevim. Pánčička teda řiká, že se nemám bát. Že ale Moures přišel jako trest za to, jak kůlivá mně Rumouš prej trpěl. Já nevim, mi to nepřišlo, ne?
Však už tu svou hračkárnu má zase zpátky. Už plyšáky nežeru. Dávno. Jen je někdy rozpářu a vykuchám. A pánčička dycinky hudruje, že se mám krotit a neživit se tim. Tak se jako snažim. Stejně tak jako s tim bufetěnim. Žiš lidi mě to tak baví a tak mi to chybí!! To je jako kdyby vám sebrali třeba cígo, neboooo dortiky a kávičku. Ale se snažim, páč jako úplně nechci, aby byla pánčička dycky tak načtvatá. A to vona teda umí. To zase jo, to si řekněme na rovinu. Ale já si z toho zas tak moc nedělám. Ale taky umí pochválit a vodměnit mě, jako tudle. Šli jsme v Domečku na prochajdu a dole na pastvinách nám vyběhlo stádečko srn. Takový pěkně akorát – šest kousků! To by bylo něco! Jenže vona pískla, že máme čekat a ……… tak já teda se zastavila a čekala. Jen jsme se s Rumoušem koukali, jak před náma utikaj do lesa. To uznejte, že jako je změna docela, ne?
Stejně tak jako třeba tetkon včera – pánčička si s námi vyrazila do polí, což není nic jako neobvyklýho, ale! Protože se nám rozbily světýlkový obojky a šlo se za tmy, bylo značně vocenitelný, že moc pěkně funguju. Taky to pánčička pánikovi hnedle večer, když přijel, hlásila. Že sem byla nejvýbornější a v základní poslušnosti jsem posluchovala. Že sem neposluchovala úplně vzorovaně při cvičení s dummíkem, to je prej věci jiná. No ale, tak zase po kázeňskym pohovoru už sem šlapala jako profík. Mně se někdy prostě nechce a zkoušim, co kdo vydrží. No ale opět – uznejte, že ze psa, kterej nešel pustit z vodítka, natož ze stopovačky a mlátil při tom s lidma vo zem, je to sice za čtyři roky, ale je – slušnej pokrok, když se se mnou může jít tmou a já toho nezneužiju. A dokonce jako, poslouchejte! Když jsme šli z těch polí zpátky domů, tak na konci pánčička povidá: „Tali, hele, nedělej teď krávu a buď tady se mnou.“ protože vono je to tam prej pro ni takový jako blbý. Prt tam vidí a občas jsou tam ivídija prej, nebo co. Tak já sem nedělala krávu a byla sem s ní, stejně jako Rumouš. Tak dobrý ne?
Tak, tetkon sem vám to šécko sepsala,
a vy se koukejte vycajchnovat s pochvalama! Myslim, že si je zasloužim! 😀
Aktualizace – pár momentek z Talioslavy – jak jsem psala telefén se kousnul a nahrál jen kousíček – ze slavnostní hostiny. Rozdávání darůch už nenatočil, ale tak ono stejně Tali překvapivě nejevila o plyšouny zájem – jedinej kdo ji zaujal je gumová pískací slípka s kterou chodila opatrně bytem a když se začla jevit jako matka po porodu, vyměnila jsem ji za rohlik, aby se nám do toho moc nepoložila. Zato Rumoušek, ten byl nadšen ze všech nově příchozích a oslík, který měl být výstižným darem pro flekatou madáme, se stal jeho novým přítelem. Stejně tak kachna, prdící prasátko a medvídek – to šééécko prej jsou dary pro něj. Asi za ten nedostatek v počátcích 😀 😀
Všechno nejlepší k narozkám vinšuju nejlepšímu pejskovi. Milá Talinko, doufám, že se panička při tej příležitosti vytáhne s nějakým super dortem nebo extradobrotou (ať nemusíš sežrat Mourese). Děvče, úplně nejlepčí dárek už si vlastně vlastně dostala, páč být ohařem v týhle domácnosti je vyloženě terno! Tak si to ve zdraví užívej do plných. Jo, a nech je přitom, že tak úžasného pejska z tebe vychovali voni. 🙂
Milá Talinko, tak Ti přeju všechno nejlepší, ale to Ty přece máš – máš nejlepší páníčky, bezva psího kamaráda a teď budeš mít ještě kočičího kámoše, no kdo to má. A já mám stejně pro Tebe slabost, jsi úžasná, šikovná a vůbec. Přece musíš občas zazlobit, aby si všichni uvědomili, jak jsi úžasná, když nezlobíš. A s tou selektivní hluchotou mi navíc připomínáš moji Arinku…Tak si užívej krásnýho života, tedy ono to strašně letí, že?
Kus Kus
🙂 dort nebude, páč to jsem prokoučovala a nestihla to, ale stavím se v řeznictví a koupím jí hromadu skeletůch a to šécko bude jen její. Taky mám pro ni plyšáka a sušenej chleba 😀 , což miluje nejvíc
Možná máš pravdu s tím dárkem, i když to pro ni tak úplně v začátcích asi nebylo, ale dneska snaž už ano. 🙂
Hmm to máš Asteris asi pravdu- že vona zlobí, abychom si pak vážili toho, že je hodná 😀 . Tak vona má takovoudle taktiku! A já to neprohlídla! 😀
Letí to neskutečně, někdo krade čas!
Už pět let na svjétě
Talinka si pobíhá.
Nelze v jedný vjétě
sepsat, jak se komíhá.
Hore, dole, hlavně rychle,
byla by to tlustá bichle…
Avšak s věkem, zdá se,
trochu rozum pobírá,
občas sama ká se, 🙂
smečku už tak netýrá.
Milá Tali,
našlapuj lehce
v další pětiletce.
Chovej se vzorně,
v tom novém domě.
Páníčkům buď vděčná za to,
že si jejich živý zlato.
… přejem hlavně hodně zdraví,
Fifi a spol zdraví. 🙂
Jéé pani, to je krásná ale básnička. A jak výstižná!
Tak doufám, že Tě madáme strakatá poslechne a bude našlapovati veeelmi zlehnounka už od prvního dne tý další pětiletky. Si povíme ráno! 😀 😀
Fifi, poslední verš ala Cimrman je – d o k o n a l ý. 🙂
A všímáš jak je flekatá modelína fotogenická a důležitá? A jak se jí leskne kožuch? KRASAVICA. Ta vysoké kvíkvé nepotřebuje. 🙂
Kus kus
Posledni vers mi dal zejmena zabrat. 😀
Je to krasavica libiva, fakt ma velkou kliku, ze ji Brtnik vybral do klanu. 🙂
Esusova
Esli si ji to dala precist, tak snad bude po ranu jemny a nezny tlapkochod. 🙂
No nedala 🙁 ,páč jsme svedly obří bitvu s pešíčkem a trošku si hrály s krabicí. Rumíček ze zapřikrejval a poměrně dost u toho kvokal, asi jako že jde spát se slepicema? 😀 Takže pak po dnešní prochajdě v Unhošti a návštěvě kavárny (kde teda jste museli fšicí škytat, páč tam tentokrát měla tendence kravit, a ne se chovat jako zcivilizovaná 😀 , ale podezírám z toho podlahu, která jí tam asi vadí) a posléze i malý oslavě, oba totálně vytuhli. Tak já jí to musím převyprávět ráno, až si budem špitat do ouška 🙂
Milá Talinko,koukám,že jsi střelec jak já a ti mí dva šílenci a ještě stejně stará jak Dafi
takže je to jasný si střelec
a střelec nejdřív střílí a pak míří
tak ty prostě občas jednáš bez rozmyslu
no a je pak z toho někdy hodně nesmyslů,
takže ti přeji-hodně let,hodně radosti s páníčky,Rumíčkem a Mourínkem
hodně vycházek a blbnutí
a ten nejhezčí dárek máš už hoooodně let-milionový pánečky a bezva psího kámoše-a
i toho kočičího 😀
tak vše nej Ti přeje Mirka,Dafík,Žeryk a pidi letadla(andulky)
No joo, to vona je střelec velkej! Furt říkám, že mě z ní jednou trefí 😀 😀 Jsou s Dafulí stejně starý? To je dobrý 🙂 Kočičího kámoše možná i brzo adoptuje, rozjela se tentokrát ta faleška trochu, tak uvidíme. O víkendu se rozhodla, že bude rodit v kadibudce a když se jí nepodařilo ji otevřít, tak že bude rodit pod ní 😀 , což se teda trochu dohadujeme, jesli jo a nebo ne 😀 . Já její názor nesdílím 😀
Milá Talinko, všechno nejlepší k narozeninám.😊😉 Nóbl dáma z tebe patrně nebude, ale to by se Tvý páníci unudili. Jsi bezva divoká holka, která své smečce vnáší do života ruch, zábavu a pohyb, i když vono taky bude klidnějc – vím, o čem mluvím, nám to s Korinkou taky pár let trvalo, a to jsem ji měla od štěněte.😁
Ano máš hlubokou pravdu Kimi, nóbl dáma z ní nebude nikdá 😀 . Protože nóbl dámy nežerou humusy, nekradou a nevymejšlej lotroviny. 🙂
TAK JSEM FČÉRA CHTĚLA NATOČIT TU TALIPRTKY VOSLAVU A VON MI ODMÍTNUL TELEFÉN POSLUŠNOST, takže toho máte enem kousek – jen sváteční hostinu, rozdávání dárkůch už ne. Tak aspoň něco málo dodám do článku. Jdu to tam naloudovat.