Když jsme se ondynoj vraceli od toho kostelíčka krásnýho, zase úvozem a starým sadem potom dolů, došlo na Japkobraní
A to ve dvou ohledech. Jednak proto, že ohaříci si tam začli sbírat jablíčka a živit se jima a pak taky proto, že někteří – tedy některé! – je braly těm druhým:
Protože jablek, podle docentky Talířový, nejni nikdá dost. A tak si Rumíček musel najít jiný jablíčko a sfedrovat ho sakra rychle. Dřív než dorazí flekatá popelnice 😀 .
Muheheee jsem se zasmála, ty čupky jsou fakt hrozný chamtifky 🙂
Tak Lokinek je asi čupka. 😀 Ale spadaný japka teda nežere, naštěstí.
proč naštěstí?
Taliprdová je děsná kradařka. Teď třeba zcela záhadně zmizely ty oříškovo-rumovo-máslový buchétky ze stolu. Vona si k tomu čůza jedna drzá ešče sedla na sesli!!!!!!! Kdyby u toho neporazila hrníček s kafem, tak jsem si myslela, že je sežral Brtnik 😀 😀 . budu se jí muset podivat na zoubek, smetákovi jednomu rozcapenýmu. A chudera Rumíček na to stoprocentně enem disciplinovaně koukal a nedostal ani drobek!