Japkobraní

Když jsme se ondynoj vraceli od toho kostelíčka krásnýho, zase úvozem a starým sadem potom dolů, došlo na Japkobraní 

 A to ve dvou ohledech. Jednak  proto, že ohaříci si tam začli sbírat jablíčka a živit se jima a pak taky proto, že někteří – tedy některé! – je braly těm druhým:

 

Protože jablek, podle docentky Talířový, nejni nikdá dost. A tak si Rumíček musel najít jiný jablíčko a sfedrovat ho sakra rychle. Dřív než dorazí flekatá popelnice 😀 .

4 komentáře u „Japkobraní

    1. Taliprdová je děsná kradařka. Teď třeba zcela záhadně zmizely ty oříškovo-rumovo-máslový buchétky ze stolu. Vona si k tomu čůza jedna drzá ešče sedla na sesli!!!!!!! Kdyby u toho neporazila hrníček s kafem, tak jsem si myslela, že je sežral Brtnik 😀 😀 . budu se jí muset podivat na zoubek, smetákovi jednomu rozcapenýmu. A chudera Rumíček na to stoprocentně enem disciplinovaně koukal a nedostal ani drobek!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..