No to jo, enemže to sem nevědíla, jak moc nahoru to je!
Bylo to další – a to pro tentokrát už poslední, poprvní. Ve středu jsem se konečně dostala k tomu, že se taky vypravím nahoru ke Kostelíčku. Buď jsem měla práci a k prochajdě se dostala pozdě, nebo nebylo úplně hezký počasí, abych tam vyrazila. Ale ve středu se odpoledne udělalo nádherně. A já se vším sekla – i když jsem ještě potřebovala umýt stěny mýdlovou vodou a sundat tak zbytek malby po oškrábání. Ale tohle jsem si nechtěla nechat ujít. Popadla jsem ohaříky a vydala se na průzkum. No a vy teď můžete jít se mnou, ešivá chcete. Myslím, že se nudit nebudete i když moc nebudu mluvit.
Cesta vede úvozem starým bývalým sadem:
a zatímco vy pomalu jdete, ohaříci letí napřed:
ale když je zavoláte, přiřítěj se zpátky:
a pak zas letí zkoumat terén:
Je nutno prozkoumat každý zákoutí, každý okýnko do dalšího světa:
Vystoupáte na rozcestí a i vám se otevřou nádherný pohledy:
A pak vás čeká to, co jste nečekali. Kopec nejni žádnej Matterhorn, ba ani žádná Milešovka. Je to prostě kopec, ale s kurnik strmým stoupáníčkem! To vás trošek zaskočí, ale…….. ta odměna, když vyfuníte nahoru! To pak koukáte. Ne, to nestačíte koukat, nejdřív otevřete hubu v úžasu a pak řeknete “Jéje!”:
Je tam NÁDHERNĚ!!!!! Jste tu hodně blízko nebi, takhle hodně blízko:
Tak blízko, že se mi podařilo vyfotit i sluneční halo, když se pozorně podíváte
A dokonce se můžete vrátit v čase do starých loveckých obrazů:
Projdete kolem prastarýho akátu na louky
a………jste v úplně jiným světě, jste tu jen vy, čokle, prostor a příroda (čas si vzal na chvíli dovolenou):
Pak se otočíte a znovu řeknete jenom “Jéje!”
Je to tak neskutečný, že tomu úplně jako nechcete nejdřív věřit, ale jo je to tak. Je tady fakt nádherně. A já doufám, že jste si se mnou tu procházku ke Kostelíčku taky užili, i když jen virtuálně.
Ešusová, dík. Sama už nikam dál nedošmajdám a tak jsem si procházku užila a v úvozu cítila vůni půdy a listí a václavek a slyšela praskající větvičky pod nohama… z ročních období miluju nejvíc barevný podzimní čas.
Myslím, že “génius loci” ve vašem případě našel ty nejlepší lidi a pséky 🙂 kteří krásu okolí ocení a s láskou budou pečovat o kousek dočasně svěřené země.
Všechno je jak má být. 🙂
To jsem moc a moc ráda Kus kus, že sis procházku užila. Já jsem doufala, že tímhle lidi potěším. Byl nádhernej den, pro tohle objevení kostelíčka jako stvořenej. Podzim je úchvatný období. Opravdu hýří barvama a vůněma- stejně jako jaro, jen v jiných tóninách. A jako plus k tomu je to ticho, kdy příroda usíná, všechno zvolnilo……….. Krásný období, člověk musí k jeho obdivování trošku dozrát, ale když ho objeví, dostane dáreček, kterej ve dvaceti teda rozhodně neměl.
A ano, máš pravdu – všechno je jak má být, to si tady taky pořád říkám. Přišlo to v tu pravou dobu. A víš co je legrajda – že jsem tímhle směrem moc nikdy nekoukala. Tak asi právě proto. Nikdá by mě nenapadlo, že zrovna tady může být tak nestředočesky 🙂 . Včera jsem šla mlhou po louce a na pastvinách bylo živo. Asi pro tu mlhu měly kravky potřebuju víc komunikovat – to bylo jak na náměstí, když jsou trhy 😀 .
“Asi pro tu mlhu měly kravky potřebuju víc komunikovat ”
Tak jste si pokecaly?
Jinak aaach aaaaaacham, nadherna krajina. Vybrali jste fakt moc dobre. 🙂
A já si říkala, co mě to dnes nutí datlovat do kláves? A ona to mlha. 🙂
😀 😀 to se teď od klábosnice nevzdálíš, mlha za mnou, mlha přede mnou, bude furt. 🙂
Edit- nějak se mi to blbě řadí – tohle je těsně pod Fifi reakci:
No jasně že, svůj k svému ne, jen teda už jsem tu angličtinu dost zapomněla a voni holky jak jsou z toho Skotska…… 😀 😀
To si pak čék ale zase připadá úplně jak u pana Herriota – kopečky, mlha, skotský krávy a čokle po boku. Teda jeden čokl kolem, druhej v kšá 😀 😀
Je tam opravdu krásně. To místo je úžasný.
Krásná procházka, krásné pozadí pro ohaříky. Já v poslední době chodím po okolí blízkých vesnic – včera Studené. Rovina je tady málokde, kus plánované trasy byl do dost prudkého kopce, po té “ledvinové” pauze to bylo o život, ale vzhledem k tomu, že bylo krásné počasí, jsem byla nadšená, Goliášek s tabletkami na tu artrózu to taky zvládl perfektně.
Aj jaj, tak si tělo máklo! Gratuluju ale k tomu, že sis to i přes to mohla užít, vím, jak to člověka nabije. A nejen člověka, Goliášek si to evidentně užil taky, což je moc dobře pro oba.
Jůůů to je krásná příroda, mocinky se těším se až vás budeme moct navštívit 🙂
Kus kus
Myslím, že “génius loci” ve vašem případě našel ty nejlepší lidi a pséky 🙂 kteří krásu okolí ocení a s láskou budou pečovat o kousek dočasně svěřené země.
Svatá pravda!
No budeme rádi, tam je opravdu kam jít. František si sedne na zápraží ke stolu a bude Brtnikoj podávat pivo a cihly a my vyrazíme lesem k rybníkům. Nebo ke kostelíku, nebo na pastviny – no tam radši ne, tam by se Koněf stopro zařadila do stáda 😀
Tak ale ta poslední věta Nebola športová!
Náhodou, už se ani neválí v hounech od kraviček 😀
No neválí, protože je žere 😀 😀
ako nebola športová! Veď to je pravda 😀
Nežereeee už né!
Aha už asi tejden ne, že jo? 😀
Né už je to dýl ty kozo jedna !
Dennyky – tak se dámy shodněte, Ty tvrdíš že koza, Fifijová mě směruje ke krafkám? Tak jak teda? Neci bejt schíza vobojí 😀