Možná jo, možná jo, ale psípanebože, já Ti tak moc děkuju za to, že byla nudná!!

Protože byla moc krásně nudná!! Psípanebože miluju nudný procházky s Tali, to jsou ty nejlepší!!!! 😀 😀 Prostě jdu se psy venku. Nic víc, nic složitýho, prostě jen jdeme. Nemusíme se dohadovat, ani nic jinýho. Jdeme hezky pohromadě a netíží nás nic. A protože Taliprtka se přijde nahlásit, čeká na ni nečekaná odměna – vytasím se s tvrdou patkou chleba. V ten moment je Taliprtka v psím ráji a voči jí slastí lezou z důlků tak, že je to vidět i ve tmě 😀 . A chodí se hlásit průběžně.

Až dojdeme ke zrušenýmu krámku, nechám Tali vyběhnout nahoru na schody, řeknu jí ať tam počká a jdu sebrat Rumíčkobobek. Rumíčka pak nechám taky vyběhnout nahoru a pěkně si tam cvičíme couvání do kopce. (Tali se hezky zlepšuje, jde jí to už moc pěkně). Na závěr je na schodech usadím a sejdu napřed, přivolám si je k sobě a pokračujeme dál. Rumoušek krapítek napřed a rozhodne se, že po dlouhý době půjde někoho doprovodit na tramvaj. A vybral si k tomu sympatickou dámu. Dáma je skutečně radostná a praví, že tak fajn doprovod už dlouho neměla 😀 . Tím pádem je radostnej i Rumouš, páč mise byla splněna 😀 . Je to kašpar hroznovitej.

Obejdeme panelák, kde bydlí Šmudlajs se Snoopíkem a pak zamíříme pěkně na louku. Zatímco si dozoruju Tali, která si čmuchá opodál, Rumíček hopíká svou žádost o balonek. “Tááák jo!” Mrsknu mu balonek a přivolávám si Taliprtku, kterážto následně taky potřebuje běhat za balonkem. Dvakrát je prostřídám a pak jdeme pěkně dál. Než zajdeme na louku dáme si ešče pěkně přivoláníčko a trošku chůze u nohy, aji s obracením do protisměru, ať to nemají jak blbečkové úplně stereotypní a pak si zase hodíme na střídačku balonek. 

Nooo a pak už se jde na louku a chci je nechat, ať si jen tak čuchají. Tali si chce teda jít čuchat za ten zpropadenej prasáckej panelák, ale nechá se odvolat. Odměnou je pěkný podrbáníčko na makovici a velkovolno. Tak si jde čuchat kousek pod okraj louky. A Rumíček se začetl opodál. “Schovám” se mu za mladý stromek v ohrádce a dělám se “neviditelnou” . Když zvedne hlavu, rozhlídne se, kde můžu být a pak radostně vyrazí mě přepadnout a já utíkám a pištím. Kdo piští, je kořist a tak se Tali přiřítí taky a dají mi co proto. Rumíček pak hopíkuje kolem, že by akce ešče nějaká mohla být. Akce, akce……. dobře, tak jo, budou obíhačky.  A posílám ho porůznu okolo nedávno vysazených stromků, aby je obíhal v různých směrech. Ani tohle nedá Tali spát a taky chce obíhat. Což je skvělý, a nikdá se mi to nevochodí, když se sama hrne do něčeho společnýho. Tak tam lítaj zprava doleva, až to oběhneme všechno a pak jim řeknu, ať si jdou čuchat. Tali se konečně uvolí k tomu, že se taky komplet vyvenčí a tím pádem můžu už nechat čistě na nich, jestli jdem ještě dál a nebo se půjde domů.

Rumíček to rozhodne za nás všechny, protože se na konci louky rozeběhne a sám se sebou závodí, kdo bude první na podestě 😀 😀  . Překvapivě zvítězil 😀 😀 a my s Tali společně obsadily druhý místo 🙂 . Bylo to fajn a vlastně vůbec ne nudný, přes to, že už je tma jak v pytli .