Psala jsem minule, že v některých věcech bude lepší, když Rumouška nebudeme podporovat 😀Jsou ale naopak věci, kde ho budeme podporovat mohutně. Protože při stavbě a rekonstrukci se každá ruka – či případně i tlapka hodí. Takže stejný okno jen o den dřív. A vlastně i podobná situace, neboť Brtnik je uvnitř místnosti a potřebuje do ní dostat hadici s vodou. Uvnitř místnosti jsem tentokrát ale i já. Pravda není nic složitýho, aby jeden z nás – kdo to asi bude? – vyšel ven před dům, popadnul hadici a tomu druhýmu ji podal. Oba jsme ale poměrně vytížený, makáme a ……… tak se hledaj volný kapacity. 😀
Kdo hledá, ten najde! Toho se držel i Brtnik a když pod oknem spatřil rezatej kožíšek /s tím flekatým by to nedávalo smysl ani zkoušet/ chopil se okamžitě příležitosti.
“Rumíčku, podej mi prosím Tě tu hadici!” pravil. A já, ač vytížená a pracující, se vším majzla a šla to bokem pozorovat. Protože mě baví zjišťovat, jaký jsou limity a možnosti v lidsko-psí komunikaci a co všechno dokážou psi pochopit. Rumíček začal usilovně zjišťovat, co to ten pánik po něm chce. “No Rumíčku, hadici, hadici mi podej!” snažil se Brtnik a Rumíček zkoušel přijít na to, co se po něm chce. “Podej mi vodičku, vodičku, Rumoušku!” dodal další informace Brtnik předkloněnej přes parapet. “Vodičkuuu?” zadíval se Rumíček. “Noo! Jo! Vodičku, podej mi tu hadici, no podej!” podporoval ho Brtnik, když se Rumíček váhavě zastavil nad tou hadicí. Pak ji vzal do tlamajzny a protože je to jemnocitnej pán, tak ji neprokousnul. A to ani v momentě, kdy se s ní sápal do toho okna.
“JOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO SEŠ VÝÝÝÝBORNEEEJ!” hulákal Brtnik na celou vesnici. “Výýýborneeej! Šup poď si honem pro dobrůtku! Petra Ti ji dá.” poinformoval ho “No poď, hopinky!” vyzval ho z parapetu, kam se Rumíček vzápětí dostavil. Měl ze svýho úspěchu stejně velkou radost jako my dva a skákal jak kozlík. Projásala jsem se s ním do kůchně, kde se mu krom pochval a jásotu dostalo i něčeho zaslouženýho na zoubek.
Jo, jasně mohl jeden z nás nebýt tak línej, opustit svou pracovní činnost, dojít ven, podat to oknem a zase se vrátit k tomu, co dělal a bylo byl to rychlejš……….. ale………… není tohle mnohem zajímavější řešení? Zkusit ešivá se s Rumouškem člověk nedomluví na něčem o čem doposud neměl ani páru a zjistit tak, že máte naprosto geniálního ohaříka? A když pak vidíte, jak nejdřív ten pes skutečně přemýšlí a hledá řešení a jak se pak z toho raduje, jak von je ššššííííkovnéééj, že to vymyslel a sám! Stál tam v tom okně jako hrdobec největší. A taky si to zasloužil, stejně jako hrst domácích sušenek. 🙂
No, takže odteď můžem s Brtnikem tvrdit, že stavíme my dva…a pes! 😀
Jo, Korinka taky uměla spolupracovat, podávala věci spadlé na zem, nosila mi ponožky.
Goliášek, jsa ponechán o samotě, uklízí. Jeho pojetí pořádku je ovšem značně odlišné od mého, většinou všechno, na co dosáhne, sestěhuje na podlahu.
Dnes má Korinka kremaci, tak mi pořád nejde z hlavy, i když ji odvezli v úterý, její věci jsem byla schopná uklidit až dnes.
Kimi, je mi to moc moc, opravdu moc líto, myslím na Tebe, drž se. Bude to trvat, než se na duši a srdci usadí klid. Škoda, že člověk tomu druhýmu v takový situaci prostě nemůže pomoct.
Podrbej Goliáška, prďolku malýho, dobře dělá, že uklízí, říká se, že úklid odvede myšlenky jinam, proto asi tak usilovně pracuje.
Jucheee tak to je jasný, že je to lpeší taková spolupráce, totok by ocenil hlavně Željko, ale nvím, jak by Koněf myla nádobí atd… 🙂
Kimi…Úpřimnou soustrast, jen čas trochu rány zacelí
jak by Koněf myla nádobí atd…
jak jako doposud, ne? 😀
Jazýčkem :-DDD
No právě, dyk to vona umí dobře 😀
PetraK-Rumíček je nejšikovnější pejsek pod sluncem,pašák je to!
Kimi-Korinky je mi moc líto,moc
dovolím ti poslat pár citátů-mě ten jeden pomohl,když nebyl Gero,a další psi…
Jsou věci,které nechceme,aby se staly,
ale musíme je přijmout,
a věci,které nechceme vědět,
ale musíme je pochopit,
a věci,bez nichž nemůžeme žít,
ale musíme je nechat jít.
Hlas odvahy nemá vždy tu správnou sílu.
Někdy je to jen slabý hlásek,co na sklonku dne šeptá
Zítra to zkusím znovu zas.
upřímnou soustrast!
Díky všem za účast. Pomáhá mi, že jsem pobrala legendu o Duhovém mostu – čeká tam na mě Kora i všichni, se kterými jsem se musela rozloučit dřív. Odchod Kory nesu hůř možná proto, že už jsem taky dost pokročilého věku.
Kimi – bez nějaký patosu, nebo mazání medíku kolem úst – myslím, že Kora s Tebou prožila moc hezký a pestrý život. A zažily jste toho spolu hodně a Tys ji na konci její cesty tady nenechala trápit. Věř, že i když tady není, tak……. je s Tebou pořád, už navždycky.
Kimi určitě se s nima sejdeme, smrtí to nekončí, to by pak nic nemělo smysl.
Bukáček tam má asi hodně práce, páč pejsky moc nemusel….nahoře ho to ale určitě naučili, že neměl proč se bát.
Slzičky se mi derou do očí….