Doteď se enem bouralo, příčky, příprava na okna, elektrika a tak.

Teď ve čtvrtek před prodlouženým víkendem nastal konečně zlom a ke slovu se dostala i míchačka. Ne, že by bourání už nebylo na pořadu dne, to zasejc jo. Ešče nás ho čeká privela – třebas odpady a topení, ale je tu konečně i chvíle, kdy se jen neboří, ale taky něco vzniká. Resp. teda momentálně spíš zaniká 😀 .

Díra po okýnku z kópelky. Nic velkýho, prostě okýnko, ale ………..ty jo to byste nevěřili, kolik taková díra sežere cihel! Celejch 66! A ty šécky sem já na svým vozíku převozila a víc jak polovinu z nich taky otloukla a zrecyklovala. Každou tu zrecyklovanou cihlu jsem měla v ruce prosím pětkrát – nejdřív jsem ji musela vyšťárat ze složený hromady, pak otlouct, naložit do vozíčku, osprchovat od prachu a složit Brtnikoj do okna k použití. Ty neotloukaný, ale taky starý, tak ty jsem měla v ruce jen čtyřikrát. 

Když jsem viděla to okýnko, který se bude zazdívat, říkala jsem si, že to je brnkačka. 🙂 . A když sežralo mých připravených otlučených 30 cihel, a furt se to nechýlilo ke  konci, bylo mi jasný, že o brnkačku se jednat nebude a musela jsem kurnik zrychlit  a pak i sáhnout do hromady cihel, která už byla roky složená pod střechou. Zvonivky to byly a byly pěkně těžký teda. 

Do toho ešče jsem míchala maltu, ale tady se přiznám, že mám ešče dost citelný rezervičky. Jak jsem malá, tak hodit plnou lopatu písku do otáčející se míchačky, která ešče navíc stojí o fous výš, než stojím já…….. ne vždycky jsem tím pádem dostala plnou lopatu do útrob míchačky. Zato s vodou jsem nešetřila 😀 . No ale páč, když se tam leje voda, tak míchačka odpočívá, nevrtí se a to se líp trefuje, že jo. Taky jsem si krapítek zavápnila asi plíce, páč jsem mrskla lopatu vápna a vono vám to prášilo….. 😀 . Ano… souhlasí, tak trochu Pat a Mat v jedný osobě 😀 😀 . A Brtnik se mi ešče smál. Tak jako… každej se učí, ne?

A k tomu všemu to háráníčko. Zatím mi pořád hraje do noty to, že Tali na Rumouškovi návrhy nereflektuje a na zahradě ji stále zajímá jen to sčítání myší.  A Rumoušek na tý zahradě taky tolik netlačí na pilu a docela se i drží i mě. I když pochopitelně ne furt. Takže dozorovat musím a to velmi. A taky musím mít v merku, aby se nám tu nezjevil nějakej místní krasavec.  Tož uznejte, že házet přesně lopatou a dozorovat hárající fenu, je přeci jen krapítek náročnější. To Brtnik má proti mě vyloženě flákačku 😀 . Vykydne si namíchanou maltu do kolečka, protlačí ho dovnitř Domečku a tam si máchá fankou a lžící a skládá si tam cihličky. Vyloženej veget a flákárna 😀 😀 . Že jo? A ešče se mi bude smát. No, jsem prostě zedník začátečník.

A tak jsem se vám do toho položila a měla jsem takový vám hoňky, že já jsem úplně zapomněla na svou funkci sběrovýho referenta!! A nesbalila jsem ani jeden pytel!! To je šlendryján.  😀 😀 Ešče, že aspoň den předtím jsem se vycajchnovala. Odvezla jsem do kontejnerů jednu kárku plastovou a jednu kárku papírovou a vzala s sebou Rumouška, ať mi dělá společnost. Byl moc rád, protože vypadnul od háravky a dělal důležitýho a podepsal úplně každý stéblo, který jsme potkali 😀 😀 A taky jsem zabalila dva pytle s kobercema (Dámy z fóry, neplašte se, neplašte se. Nešeredim, můžete se uklidnit,  šlo o koberce malé, k naším účelům naprosto nevhodné velikosti. Do toho se nedá zabalit ani manžel, partner, přítel trpaslik 😀 😀 Koberců potřebné velikosti na nezdárné životní partnery bude vždy dostatek. :D) . Takže musím pamatovat, že krom zednických prací nesmím opomíjet i svou sběrovou funkci, abych nevypadla z rytmu. 

Teď hlásili v místním rozhlase… jooo, počkejte, to vám musím říct! Já se smála jako blbá, ale úplně moc. Pražskej Pepik – a je jedno, ešivá dvounohej, nebo i ten čtyrnohej, nejni zvyklej na hlásání místního rozhlasu. A zatímco toho dvounohýho to nechá v klidu, tak leckterej čtyřnohej s tím má docela potíž. Dokud hrála jen úvodní znělka z amplijounu nedaleko našeho domu, tak to bylo cajk. Zato ovšem jakmile začla hovořit paní , tak to byla prekérka. Rumouš nic, ale Taliprtka 😀 😀 😀 Bože!!  😀 😀  Nebyla schopná pochopit, o co jako kráčí, kdo to tady mluví, takhle nahlas, přece musí být někde tady, když je tak dobře slyšet! 😀 😀 😀  Jehehééé přála bych vám vidět ten její výraz a jak se furt rozhlížela, kde ta pani sakra je!

Vzhledem k tomu, že obecně není moc přemejšlivá, tak tohle jí trošánek zavařilo ty mozkový závity, co nemá 😀 😀 😀 . Hlásání mě potěšilo – asi na vteřinu. Zahřálo mou duši sběrovýho referenta, páč bylo hlásáno, že v sobotu bude svoz velkoobjemovýho odpadu. Zaradovala jsem se, že se budu moct některých věcí jednoduše zbavit. Vidle mi do toho hodil pošklebující se Brtnik, kterej cynicky pravil :“To se Tě Koláče ale netýká! Páč to proběhne v devět hodin, víš? To ty nemáš šanci stihnout!“ Smeták jeden drzej! 😀 😀  Byste ho ztloukli jak máslo! Ale von má bohužel tak jako trošku pravdu. Moc se těším, že se teď dospím, páč… dneškem nám začíná dovolená (myšleno teď, když to píšu, vy budete mít 14 dní zpoždění 😀 ), takže ano budu spáát! Sice to zas bude na Maltě a na Zlatejch Pískách. Leč v plánu jsou i jiný aktivity, tak jsem zvědavá, jestli na nějakej ten výlet dojde. Co myslíte?