Kuk! Do růžova jsem se vyspinkala, blemcala jsem Přísný nohy a pak jí okupovala polštář.

Ona moc přívětivě nevypadala, vrčela, že ji bolí břicho a záda a hlava a musí si vzít nějakej prášek. Ale za to já fakt nemůžu. Já žádnou piluli nedostala, k snídani se obligátně servírovaly granule. Pak zase volali oni! Oni, no kdo asi, páníčkové, kteří mě bídně opustili. Že prý jak se mám, co dělám – co je jim do toho, pche. Kdyby byli se mnou, nemusí se pídit po informacích. Prý pusinku na čumáček posílají! Měla jsem sto chutí na ně štěknout, co si o tom myslím, když mi to Přísná vyřizovala.

Přes den je vedro, odporný vedro a dusno, na déšť to vůbec nevypadá. Ještě, že se chladím v domě a mám přísun pití. Dneska toho asi moc nenaběhám, když je Přísná jak lemra, hodně se povaluje. Povídala ale, že prý jsem se otrkala. Co to znamená? Růžky žádný nemám, jen dlouhý jezevčí slechy. Asi myslela to, že jsem se smířila s kanálníma monstrama. (Na ty je dneska pro změnu naštvaná Přísná, že prý to vypadá, že kvůli nim nevyvezli popelnici. Na chvilku mi zatrnulo, protože panička mi říká taky „popelnice jedna“, ale o můj odvoz se tentokrát naštěstí nejednalo.)

Jo, odpoledne jsem si od plic vyříkala s Pruhatým a Černou, kdo je tady pánem. No dobře, uznávám, byli zrovna venku zavřený a nemohli na mě, ale přišlo mi to jako příhodná chvíle a dobře se mi machrovalo. Černou se mi povedlo vytočit do slušných obrátek, cheche. Přísná pravila, že jsem malý sebevrah a koleduju si. Pak jsem se začala hlasitě ozývat i doma a bránit si kuchyni. Přísná zase vzdychala a mlela něco o tom, že jestli začnu ječet jako u páníčků, zalepí mi tlamu. Přemýšlím, jak bych pak asi dlabala granule? To by nešlo, takže jen výhružka, se mi zdá.

Jasný, že vyhrožovala naplano. Tlamku mi nezalepila a já jsem s povděkem večer sežrala většinu dnešní dávky granulek. Pak se Pruhatýmu s Černou servírovaly kuřecí skelety, s kůží a kostmi a pod tím kysaný zelí s ovesnýma vločkama. To mě naštvalo. Vědět to dřív, granulí se nedotknu. „Máš smůlu,“ řekla Přísná. „Tvoje panička tě krmí jen libovým a svalovinou, to je hrozně špatně, proto musíš mít granule.“ Ale po krmení obrů Přísná vyměkla a dostala jsem syrovou chrupavku s kusem hrudní kuřecí kosti, že to mi neuškodí. Prý to naopak zabrání náznaku nějakých prošlapů na předních packách. Schroustala jsem to hned, co vám budu nalhávat.

Přísná je spokojená, že jsem přes den slušně pila a žrala granule, popelnice byla nakonec taky vyvezená. Už je zase pozdě a jdeme spát, jsem zvědavá, proč bude Přísná vrčet zítra. Dobrou noc.