Spalo se mi dobře, mně jo.

,Ale Přísná brblala. Že prý to panička opravdu přehání, že prý mám jateční váhu, přeležela jsem Přísný ruku, navíc se prý lekla, když se mi v noci hůř dýchalo a chrápala jsem, jak jsem obalená tukem… Aby mě totálně po ránu potupila, změřila mi obvod hrudníku. Nevěřila svým očím, 43 centimetrů odpovídá standardnímu jezevčíkovi! Já mám být králík či trpaslík, s maximem do 35 cm. Hodně vzdychala, že nezná nikoho jinýho, kdo by jezevčíka velikosti S vykrmil na roce na velikost XXL. A že se bojí, abych nedopadla jako Betynka. To nevím, kdo je. A že musí paničce opravdu vyčinit, až se vrátí. Ale do tý doby na to určitě zapomene. Moment, co to vlastně Přísná řekla? Že se panička vrátí?! Já to tu nemám na doživotí? Oni mě neodstěhovali na furt? Trochu se mi ulevilo, snad jsem se nepřeslechla.

Co se ale dopoledne přeslechnout nedalo, byla bouřka a telefonát. Bouřka na chvíli mírně ochladila tropický počasí, to bylo fajn. Jenže pak nějakou dobu trvalo, než oschla tráva a mně se v mokřadu venčit moc nechce, nesnáším mokrý ťapky. Přísný předtím zvonil mobil a jako bych zaslechla paničku s páníčkem. Tak oni jsou někde beze mě, spokojení a těší se na oběd či nějaký klíče? To jim nedaruju! Už proto, že Přísná je opravdu přísná a dává mi jen granule! Žádný laskominy od stolu, nic neupadne při otvírání lednice… Teda jo, dostávám svý kachní pamlsky za čůrání a kus mrkve přes den na chroustání, k pití mi dává hodně naředěnou vodu s podmáslím, že prý jsem jak velbloud a málo piju. Kombi podmáslí nebo kefíru s vodou mi moc chutná a svědčí, přitom Přísná tyhle mléčný výrobky nesnáší a odvrací hlavu, když je nalévá.

(Mezi náma, s granulema hraju na paničku pěknou habaďúru. Granulky jsou moc dobrý, speciálně pro mě vybíraný, chutnají mi. Vím ale, že když je flusnu, panička to psychicky nevydrží a přistane mi brzo něco lepšího a ve větším množství. Okolí to pak panička interpretuje tak, že granule nežeru. Na Přísnou to bohužel neplatí, na ni můžu valit kukadla sebevíc a nic jinýho nekápne. Takže poctivě chroustám bobule. Že prý jsem rozmlsaná, mám roztaženej žaludek a hlad je nejlepší kuchař.)

Dneska odpoledne Přísná odjela, ne na moc dlouho. Bylo mi to jedno, unavená a uvařená jsem chrněla v klícce. Pruhatej a Černá ke mně nemohli, ale i tak mě jejich přítomnost uklidnila. Hlavně Pruhatec vypadá jako fajn strejda, ráno mě vehementně vítal přes mříž. Přísná mu vysvětlovala, že mu mě nemůže dát plně naživo k dispozici, že je moc velkej a kdyby na mě šlápnul, mohlo by být ouvej. Velká Černá mi tolik sympatická není, protože mi krade hračky! Už včera mi čornula tenisák na špagátu a dlouhou roli tvrdýho papíru. Přísná pro ni má ale pochopení, že prý je to žárlivá čůza a musí si přítomnost vetřelce něčím kompenzovat. Cože, jakýho vetřelce, jsem já ňákej vetřelec?

Vetřelci jsou spíš ty hlasitý motorový monstra, co tady od rána něco kutají a dělají hroznej rachot. Přísná říkala, že to jsou bagry a tatrovky, že se tu staví kanalizace. To slovo mi vlastně něco připomíná… Už vím, panička mi někdy řekne ty kanálie jedna, tak to asi budeme jedné krve a přestanu se jich bát.

Teď, se soumrakem, jsem už nějaká unavená, je tady spousta nových zvuků, pachů, vjemů, navíc mě Přísná vytáhla na chvilku ven mimo zahradu.

Jsem z toho celá ucaprtaná a mám hlad. Těším se na večerní dávku granulek a půjdu to zalomit. Zítra dám vědět, jaká byla noc.