Přátelé to vám ešče musím říct! Teda napsat ! Důležitá věc, na kterou jsem v povídání o návštěvě Dennyky úplně a zcela zapomněla!

Máme tam bohatě zaptáčkováno na tý naší zahradě. Já si kdysi počítala kolik druhů už jsem na zahradě, nebo v jejím blízkým okolí, poznala a dostala jsem se na číslovku 33. (Třicet tři je moje oblíbená číslovka, jakmile ji vidim, nebo slyšim, okamžitě ze mě – zcela automaticky – vypadne „Je! Třicet tři! Pepo, já se spletla!“ jak pravila Libuška Šafránková a obratem si odpovím: „Slabý, znovu!“ jak pronesl Petr Čepek 😀  ve filmu Vesničko má středisková. Prostě nějaká diuná úhylka se mi v hlavě usídlila, nemožu si pomoci, ovládá mě to zcela samo 😀 ) .

Třicet tři druhů ptáčků od neobyčejně obyčejnýho brabce, přes čápa, volavkovou rodinu, až po paní krahujcovou, kterou jsme dokonce zachraňovali a já měla tak možnost vidět ji úplně zblízka, když ji Brtnik držel v rukou. Stejně tak jako mladou sýkorku a nebo mladou pěničku černohlavou. Stabilně se nám tam každý rok vrací už pár let krutihlav. Tu číslovku 33 už jsme lehce překonali, protože řady ptáčků se rozšířily třebas o sojku, která do letoška u nás ani nehostovala a nebo o slavíka, který u nás bydlí roky, ale já ho doposud neidentifikovala. Pomohla mi s tím až telefénová aplikace, kterou mi doporučila před časem právě Dennyky, jenž u nás byla teď tou návštěvou. Tahle aplikace je výborná věcička. Nahrajete si zpěv ptáčka, zmáčknete čudlítko, tím pošlete nahrávku k někomu zpěvuznalýmu a von vám obratem napíše, koho, že jste to slyšeli. Poznámka pod čarou – pokud se k vám při nahrávání zpěvu rozhovoří vaše polovina, přijde vám odpověď Člověk – homo sapiens – s určitostí . 😀 😀  To mě dost rozveselilo. Díky týhle aplikaci se učím rozpoznávat ptačí zpěv , je to výborná hračka. Jak moc technický vymoženosti nemusím, tak z tohodle jsem unešená.

A že to neslouží čistě jen k audiovzdělávání se v oboru, se ukázalo při Dennyky návštěvě v neděli, kdy jsme seděli v altánu. Do zorného pole se nám dostal ptáček, nad kterým jsme s Brtnikem už dlouho meldovali, o koho se jedná. Porovnávat jsme mohli doposud jen s atlasem a obrázky, protože ptíca se zvukově nehodlala v naší přítomnosti projevit. 

Až teď! Asi aby se předvedla před návštěvou.  A navíc se pak ukázalo, že je tam dokonce i páreček! Dennyky se zadařilo nahrát slušně dlouhej trylek a šup s tím k analýze. Analýza potvrdila naši domněnku. Tý jo, tak my tu máme novej přírůstek a jmenuje se Konopka obecná. Samička vypadá tak trochu jako trošku jinej vrabec a sameček je švihák lázeňský, páč má červenej hrudníček a čepičku. Roztomilej ptáček s moc krásným zpěvem. Měli jsme radost, že se nám to takhle dobře podařilo rozklíčovat. Pak nás něco napadlo a to se děly následně ofšem divy. Páč nás napadlo, že bychom jim ten zpěv mohli pustit nazpátek. Co, že to udělá. No udělalo, udělalo, že jsme nestačili zírat. Trylek vzbudil pozornost párečku. Do té doby jsme netušili, že jsou tam dva jedinci. Veškerou pozornost poutal sameček, který je barevně vybavený. Ovšem paní domu do toho asi měla taky co říct, protože kdykoliv se pustila nahrávka samečkova zpěvu, oba se okamžitě přiletěli podívat. A to hodně, opravdu hodně natěsno k nám. Sameček pravděpodobně proto, že se chtěl podívat na soka a samička na novýho nápadníka 😀 . Ne kecám, tihle ptáčci se drží v páru (na zimu se tedy shlukují), takže to byla podle mě nejspíš obrana teritoria. 

Podařilo se nám je k sobě takhle nalákat několikrát, kdy nám předvedli své akrobatické smyčky, otočky a lopy. A pak se k nim přidal ještě jeden jedinec. Jestli to byl jejich mlaďas, nebo někdo další, zvědavý, kdo se to tam zpěvem roztahuje po okolí, to nevíme. Ale každopádně to bylo bombový, protože opravdu vždycky přilítli hodně natěsnačku. Až jsem měla strach, aby některýho ze psů…. no některýho… některé – nejmenovanééé, že jo Tali a Koněve 😀 , nepopadnul nějakej bláznivej nápad. A tak jsme to pak stopli. I proto, že nám to tak přišlo vůči nim jako takový nečestný a nesportovní, takhle je blbnout.  Ale bylo to fakt zábavný, když tam přiletěli a člověk je mohl opakovaně vidět takhle zblízka. Jak tam poměrně dlouho vždycky poletujou a prověřujou okolí. Někdy ta technika dokáže přírodu přiblížit až neskutečně, co?

No, takže třiatřicítku máme už překonanou a jsem zvědavá, koho objevíme příště!