Érotickej víkend

Aktuality, Štajn, Talířová
Jsme měli. Páč přijela zrzatá návštěva až z dalekých příhraničních krajůch.

Aneb na chalupu přijela Dennyky a s ní pochopitelně Koněf a František, řečený Željko (neb jest velmi podobný jedné seriálové postavě s velmi nechvalnou pověstí 😀 ) . Koněf měla už dávno doháráno, každopádně tohle období pohárací je pro Rumouška snad ještě zajímavější, než samotný období hárací (stejný jako Ešus :-) ). Není problém odvolat ho od háravky, ale fena po hárání = tendence se zbláznit 😀 . Tudíž to rozbalil vyloženě ve vižlím stylu. Takže hned od samého počátku bylo nutno krotit jeho vášně. Jako já chápu, přijede mladá a voňavá feňule, že jo………. nicméně vocamcaď pocamcaď. Naštěstí se Koněf umí ozvat, takže si ho šéfovala i sama. Nicméně bylo někdy nutno přidat pomocnou ruku. 

 
Když se otevřely zadní dveře auta, ležela Koněf na pelíšku a úplně se jí nechtělo ven, když viděla
oba rozjásaný ohaříky. Rumíček jásal, neb zahořel láskou ihned, Tali se chtěla čiště jen družit, ale dva byli na Koněva prostě moc. Tak jsem odvolala ohaříky na cestu, ať se jdou proběhnout a to už se milá zrzavá  návštěva odhodlala vystoupit do prostoru. Pak nastala ta pořádná vítačka. A ohařiska proudili prostorem. My se pochopitelně taky přivítali po tý dlouhý době a předali si dárečky. Já dostala krabici plnou levandule!!!! Takovej majetek!! Ne, že bych ji na zahradě neměla. Mám a několikero keříků a stále dále množim. Enemže – jsem škudlivá – v tom směru, že se mi nechce střihat ji, nechávám ji tam pro hmyzáky a tím pádem pak nemám matroš na sušení. Teď jsem neskutečně bohatá!! A aby levandule a vůně nebylo málo, dostala jsem i ekologickej „jar“ a čistič vodního kamene. Taky s levandulí a ostružinama. A! A!! Aaaaa….dva krásný obrázky, ty se nám budou hodit……. domů, volala jsem na Dennyky z chalupy, když jsem je ukazovala Brtnikoj a mrkaly jsme obě na sebe.
 
Páč! Já jsem Dennyky obeznámila s tou naší světlou budoucností, co nás čeká, ale ponivadž to je zatím tajemství, nesmim to nikomu řikat, aby se mi Brtnik nesmál, že sem jako drbna. 😀 Tak jasně, že sem to vůbec nikomu neřekla, že jo 😀 😀 Jako skorem nikomu, že jo. ….. NOoooo jenže zase, von mě zná, takže jo! Může se mi tetkon smát, že sem drbna. Ale jen poloviční, že jo, když sem to neřekla všem, ne? 😀 Takže bylo hnedle o zábavu a témata postaráno.
 
O další témata se nám postarali ohaříci. Ať už Rumíček, kterej se chtěl družit až moc a nebo Koněf, která si zase občas až moc chtěla syslit a nárokovat některý věci. Jako hračky plyšový.
Mám a nedám :P
Mám a nedám 😛

Ale ty teda zase je pravda, že přivezla Dennyky, takže to byl vlastně jejich majetek, bráno z jejího úhlu pohledu 😀 😀 . No a nebo kostéčky, který jsem před příjezdem záměrně neuklízela, protože vím, že tohle téma Dennyky momentálně s Koněvem řešila. A protože ohaříci se nehrdlí a jsou rozumní, tak jsem si říkala, že bude vítaná příležitost k učení . Každopádně plyšáci velmi potěšili. Všichni tři rejdili po zahradě, každej s jedním v hubě. Někdy teda i se třema. A kupodivu to nebyla ani jedna z hamižných fen. To Rumoušek si všechny tři nasyslil ščastně do kušny, když je dámy opustily. Na to, jak má malou kušnu, je tam slušně napěchoval. A jak von vám byl pyšnej pááááán. Velikej, důležitej a pyšnej  a přeščastnej pán.

 
Tali, když zjistila, že ti dva se držej rasisticky pospolu, kdy dílem spolu blbli – tak to aspoň směřovala Koněv, která Rumoušovo přiblblý dvoření brala kolikrát víc jako hru a až když to překročilo určitou hranici, ho oprávněně sjela jak stará domovnice, a dílem se snažili založit rodinu – jak to směřoval Rumouš, tak si řekla, že s těma dvěma moc zábavy nebude a šla si po svejch. Tedy bádat hlavně myšoďůrky, občas se připojit k nám, občas somrovat, ešivá by něco nekáplo a tak jako podobně. Jednou to vypadalo, že si holky dají honičku na louce, enemže se zase přihrnul zrzavej milovnik a celý jim to rozbil.  K Talinčinýmu zklamání teda.
 
 
My jsme si udělali pohodový odpoledne s dortíkem a kávičkou. Se spooooousty, spoooousty kávičky 😀 😀 😀 . Pro některý teda 😀 . Nejvíc jí totiž paradoxně vypila Dennyky, která tak nějak ani kafe moc nepije, viď Denny? 😀 A když tak kapůčo. A to jí právě slíbil Brtnik. Jako já jsem mu říkala, že to udělám, páč jsem věděla, že jest zapotřebí takovýho jednoho jednoduchýho specifickýho kroku, abychom dosáhli našlehané pěny. Mých rad nebylo zapotřebí a tak ve výsledku dostala Dennyky kafe s mlíkem 😀 😀 . Prej má ráda i kafe s mlíkem, říkala smířlivě Brtnikoj. Ten šel hluboce studovat návod ke kávovaru (jo, mohla jsem mu to říct, ale byl chytrej, tak ať si to naštuduje sám, přitom je to fakt jednoduchý jak facka). Po nějaké době se vrátil vítězoslavně s dalším hrnkem kávy s pěnou tak, že by se dala krájet a možná ešče dál. Byl spokojen a nadšen, jak to krásně umí (taky jak to dítě malý 😀 ). Dennyky mu udělala radost tím, že novou kávu neodmítla. Já se jen obávala o její pumpu, aby jí taková spotřeba kafe nezvedla tlak natolik, že jí to složí. Ne, je to silná žena. Ustála to :-)
 
Stejně jako Tali ustála ( i když ustála je moc silný slovo, páč jí to bylo fuk :-) ) občasný Koněvovo hašteření se o majetek. V neděli odpoledne ji v jednu chvíli blahosklonně položila tu svou velkou tlapu na záda a nasadila výraz: „Nedělej, sim tě, krávu, jo?“ Páč Koněv se netvářila nadšeně, že se Tali jako moc nasáčkovala k Dennyky, která si jí chtěla podrbat. Bylo hezký vidět Talíše, že umí být nejen praštěná, ale i moudrá. Stejně tak v jiný moment, kdy Koněva školila s nějakým špalíčkem, nebo tak něco, už ani nevím, co bylo tím zástupným předmětem. Rozdováděná Koněv měla za to, že šééécko, šééécičko je její. Že to tak v životě být nemusí, jí Tali ukázala klidně a rozvážně, když si onen špalíček, či co to bylo, v klidu před sebou dozorovala a jen pohledem a postavením hlavy dala najevo, že ji bude Koněv respektovat. A když ta to dodržela, tak ještě chvíli ležela, aby jí jako pořádně proškolila a pak s výrazem“No, to už asi myslim stačí. Teď si dělej co chceš.“ odešla a nechala jí milej špalík k dispozici. Je hezký vidět jí, že v ní je i moudrost, rozvaha a klid. Přesně takhle nějak moudrej psí otec školívá ščenátka, aby je naučil, co to znamená, když je něco tabu. Rumíček nějaký hašteření neřešil, páč stejně co deset minut dostal na budku, když moc otravoval, takže to už se tam ten zbytek ztratil. Ale aby to nevypadalo, že je Koněv nějaký ludra chamtivá, to zasejc jako ne. 
 
Je to močikovná pejsková, co vás pokouše, aby vám řekla, že vás má ráda . Je to komik a dobře se s ní blbne, takže si s náma zaskákala přes překážky, zkusila jsem ešivá nám půjde pouštět a podávat na povel. Obě jsme vytrvalý v tom, že nepustíme. Já jí nepřistupuju na její hru se škubáním a jen ji vedu k tomu, aby pustila. To nakonec vždycky učiní a poté se může znovu zakousnout a bojovat, jak jí libo. Ve výsledku pak sama ten talíř přinese, protože logicky chce pokračovat. Jen bych bývala potřebovala tři ruce a tři talíře. :-)  A taky se hledalo plyšouny tam, kde by je jeden nehledal :-) .
 
Prostě byla pohodička. Až taková pohodička, že jsem si lajsla s Tali novinku. Měla premiéru zase. Když šla totiž Dennyky s Koněvem na louku zeptala se, ešivá je může vzít s sebou a já to odmávla, že jasně.  Chápete to?? 😀 😀  Já vím, je to na domácí půdě, páč nešly někam daleko, jen fotit pole ale….. stejně. Je to takovej neznatelnej krůček pro kynológii, a veeelikej krok pro Flekatici.  Jen teda nemusely hupsnout s Koněvem svorně do toho pole a hopsat tam jak dvě bláznivý stračeny. Neb obilí jest v tý fázi, kdy je plný osin. A tak není nejlepší doba, aby tam pes hopsal. Navíc nemá co hopsat v poli obecně. 
 
Zkrátka bylo to moc fajn víkendování. Pěkně se gorilovalo, jak říká Dennyky, já jsem se vytáhla se svou remoskovou pizzou, pilo se dobrý pivíčko, dobrý prosecco, spát se šlo akurát, ráno jsme si dali snídaničku, probrali jsme , kde co. Od historickejch věcí, přes politický věci a jasně i ty kynológický, to je nasnadě. Myslím, že jsme si to užili jak my, tak čoklidi 🙂 .
 

A na závěr trochu Dennykoumění. Ať se můžete pokochat jako já:

 

11 komentářů u „Érotickej víkend“

  1. Muheheee njn kradařka 🙂 ale vlastně tento víkend bez ztráty kytičky, ne jako když jse byli u vás loni, že Franceskovi ukradla chleba 🙂

    Jo a mosím se pochlubit, já dostala domácí marmeládíčky a liquére a taky krásný talířek se srdíčkem.

    Teda ale co mi v článku hodně chybí je.jak jsme lákali pomocí zvuku na mobilu ty ptíci.
    Páč u vás to je prostě ptačí ráj 🙂

    Odpovědět

    1. A JO!!! Já na to úplně zapomněla!!! Že ten érotickej víkend se vlastně netýkal enem čoklů zrzatejch!!! Tak to budu muset ešče sepsat 🙂

      Odpovědět

  2. Chovná fena 🙂 🙂 🙂 Koněf má bystrý pohled a moc pěkné očenka.
    Ten můj inteligentní krasavec zase včera lítal jak splašený nahoru dolů po schodech aby posléze (bylo půl druhé v noci) řval na celý barák, že už by rád domů. Měl otevřeno, jenže brečel u dveří o patro níž. Orientační smysl nemlich jako já. 🙂

    Odpovědět

    1. Kus kus noo a PetraK o ní říká, že vypadá jak Krysák z pohádky!
      Je veledrzáááá! 🙂

      Odpovědět

  3. Měl otevřeno, jenže brečel u dveří o patro níž. Orientační smysl nemlich jako já.

    😀 😀 😀 toooo je joooudíííík maleeeej. Ale já se mu skoro moc nesměju, páč jsem na tom taky stejně 😀 😀

    Odpovědět

  4. Pole pod chalupou, Krása, co? bez názvu jsou prostě dokonalý
    A pijonýr skládající slib je dooost dobrej.

    Odpovědět

        1. Aha, teď na to koukám, vony se ty fotky načítaj tak, že nevidíš, ke kterému jsou článku.

          Odpovědět

          1. 😀 😀 uuuž to chááápuuuu, ono jsem špatně zadala formát galerie fotek a tím pádem jsi se dostala do celý galerie a…….tím pádem jsi viděla rozpracovanýho sv. Vojtěcha, který žehná s knihou a lopatou na sázení chleba 😀 . to asi nebudu Brtnikoj říkat, že v něm někdo viděl pijonýra – ovšem postaršího data narození 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.