Kdo?
Otesánek. 🙂 . Dovolte abych vám ho představila. Narodil se zjara začátkem letošního května v některém s našich četných keřů. V miskovitém hnízdě, který pro něj postavila jeho maminka paní Zvonková, která pak v hnízdě seděla poctivě na vajíčkách tak 14 dní. Za dalších 14 dní vykrmili potom oba rodiče svoje potomstvo natolik, že mohlo opustit hnízdo a v jejich doprovodu poznávat svět.
A naše krmítka. Jak jsem už psala, obě naše krmítka jsou zvonky hojně okupována. A v současnosti tedy nejen dospělci, ale také omladinou. A….. Otesánek z nich tak jako dost vyčuhuje. Není pravda rozměrově zdaleka takovej jako jeho bratr Buřtik, ale o to víc vyčuhuje svým chováním. Tahle přerostlá koudel z peří totiž vůbec nemá strach. Pravděpodobně jako kdysi náš anduláček Kostičík dospěl k názoru, že je ptačí Batman a nic a nikdo ho nemůže ohrozit. Prioritou je hlavně žrádlo. Žrádlo, žrádlo a zase žrádlo. Celý dny nedělá nic jinýho, než že je nakýblovanej na jednom nebo druhým krmítku, chodí po nich dokola a fedruje do sebe něco z předkládaných pokrmů. Když není na krmítku, můžete si být stoprocentně jistý, že je dole na zemi a vy si musíte dávat sakra pozor, abyste na něj nešlápli.
Což se málem podařilo Taliprtce, která zrovna juchala na zahradu rozjařená tím, jak se jí povedlo skákání. Cestou od překážek musíme projít kolem krmítka. Bylo to dobou logicky prázdný. Protože jsme všechny ptáčky vyplašili (taky se nemůžou furt fedrovat, byli by klustí :- ). Ovšem všechny evidentně ne. Otesánek se pinožil v pažitu a vybíral si z něj zrníčka, který tam naházela bordelářská Kikina. Strakapoudice Kikina je prase, která denně vyhází z krmítka tak půl kila zrníček a rozmetá je po okolí. Což je ovšem, jak jsem už psala, přínosem pro kosáky a vrabce, neb je tím pádem prostřeno i na zemi. A jak známo, třeba kosák, ten na klasický krmítko moc nechodí. S jednou výjimkou evidentně. A tou je Rudá Sonja. Dohnala mě k slzám, a nebyly to opět slzy dojetí. Páč jsem jí přistihla, jak chodí po krmítku dokola a vybírá si semínka. On je ovšem rantl krmítka na její korpulentní postavu kapek úzkej a tak chodila takovým zvláštním způsobem. Jednu nohu opřenou o stěnu těla krmítka a druhou se posouvala po rantlíku. Věřte mi, že vypadala víc jak komicky.
Otesánek taky ovšem. Ten teda vypadá hlavně děsně roztomile a ftipně, když tak s bohorovným klidem putuje pažitem přes to, že vy sedíte kousek od něj na zemi. Nerozhodí ho lautr vůbec nic. Ani to, když jdete kousek od krmítka a nesete překážky. Ba ani to, když zkusmo – co všechno v klidu ustojí – s těma překážkama zamáváte. Nic, zobe si v pohodičce dál a ani nehne brkem. No… brkem… ty ešče nemá. Má spíš pírka, roztomilý načechraný pírka a jako správný mládě, když má příležitost a rodiče po boku, se dokáže značně vehementně dožadovat krmení, přes to, že má pod nohama nastláno zrníček. Jak říkám, hlavně to žrádlo, aby bylo. Takže musíme dávat oba pozor nejen na to, kam šlapeme, ale taky na Tali, protože ani před ní se nějak nehnal do úkrytu. Což jí pochopitelně zajímalo velice, stejně jako Rumouška. Toho zase člověk musel přesvědčovat, že ptáček není rozhodně v potížích. 😀 😀 Otesánek určitě ne, ten by měl potíže, kdyby došlo zrní v krmítku. Jinak ne. A tak díky tomu vznikly tyhle fotky, kdy mě nechal dojít úplně až ke krmítku a mohla jsem si ho fotit tak zblízka, jak kdyby to byla ochočená andulka třeba.
Pěkně se napucnul, pak si odskočil na větev vrby očistit zobáček, poskočil po větvi výš a já jen čekala, že uslyším spokojený říhnutí 😀 . Brtnik tohle setkávání doladil ještě výš. Dal ke krmítku ruku a milej Otesánek ho v pohodě využil jako stojánek 😀 😀
Někdy si říkám, že nás buď musí znát z předchozích životů a nebo … nebo je retardovanej, páč tohle opravdu není normální.
A tenhle šprček zvonkovitej mi připravil ještě další překvápko, páč on je totiž dokonce ešče skvělejší, než jsme doufali. Už jsem tady psala, že od té doby, co je v jezírku čerpadýlko, tak je tam velký pohyb ptáčků. Nevěděla jsem, co to způsobuje, ale Otesánek mi to ukázal. Zrovna jsem zalívala na záhoně, který je v jeho těsný blízkosti, když jsem uslyšela pleskání křidýlek. Přiletěli Zvonkovi. Oba rodiče a Buřtík s Otesánkem. Zatímco rodiče se jen tak letmo napili, a když mě zmerčili poodlítli na větev Pavlownie, tak mrňousové se v pohodě pinožili na kraji jezírka. Buřtik si vystačil s tím, že si při okraji nabíral vodičku z kamenů a pak si skočil do zátočiny s blatouchy, ovšem Otesánek to vyladil. Uďál z kamínku hopťá, zavrtěl křidýlky a….přištál rovnou na čapím hnízdě. To jsem teda nečekala, že má milý hnízdo až takovouhle funkci! Čerpadýlko v tu chvíli dostávalo dávku světla z posledních podvečerních paprsků a vodička bublala tak akorát. Tak akorát, aby si ten malej šprček mohl dopřát čerstvou zurčící vodičku a užít si to. Labužnicky si několikrát nabral do zobáčku a spokojeně se zavrtěl. Pak takovým tím letem typickým pro ptačí dorostence přeplachtil z jezírka za rodičema do větví a tam si vesele poskakoval.
Jsem ščastná, že jsme pro ty pernatce takovou malou oázou a je jim tu všem dobře.
Jejda to je super, hele nevím jak to máte s těmi zvířaty, už několikrát si vyprávěla, že Brtnik zachránil tu a tam nejen ptáčka, je to zvláštní že mají k němu až takový vztah, ono je to možná i tím, že jste tak nějak jejich spolusoučástí, nevím jak to mám napsat prostě.
Jste ohleduplní k sobě navzájem a voni vám důvěřují.
Bys mohl psát pohádky pro kindervejce 🙂
Brtnik je prostě rozenej ptákolog 😀 . Má pro ně cit. On nikdy nebyl zvířetomil, byl typickej Pražák. Musel to v sobě probudit a proto mu přidělili mě! Za trest 😀
To jsem si ani neuvědomila, že to je takový jako krapítek pohádkový 😮 , ale asi jo, máš pravdu.
Zdravím, od začátku čtu Vaše historky, ale až teď mi to nedá a píšu, i když bych raději psala o naší strakaté fence, než o možném problému. Nechci Vám kazit radost z krmítka, ale sledujte prosím Otesánka, aby neměl tzv. krmítkovou nemoc (trichomonóza). Jsou na ni náchylní zvláště zvonci. My jsme museli na našem krmítku před necelým měsícem přestat krmit, viděli jsme cca 2 nemocné zvonky a bohužel i jednoho dlaska. Česká společnost ornitologická pak doporučuje vše vyčistit a na nějakou dobu přerušit krmení.
Dobrý den Mirko,
moc díky za upozornění, já jsem nedávno na tuhle problematiku taky narazila někde při čtení. Jak jste to prosím poznali? Budu ráda za jakýkoliv podnět. To přerušení krmení tuším zmiňovali na 14 dní, že? Myslíte si, podle fotek, že by Otesánek mohl být nemocný? Zatím se oba s bráškou Buřtikem objevovali oba i po týdnu, pořád se futrujou, už se dopeřujou a i Otes začal být ostražitější. Moc díky za případnou radu a…..o strakaté fence se nedozvíme nic? 🙂 To by byla škoda, ale 🙂
No my máme krmítko přímo na okně v obýváku, už léta, takže ptactvo vidíme hodně zblízka. Třeba hrdličky pravidelně kontrolují, jestli nemáme snídani lepší než ony. S určitou ostražitostí jdou někteří ptáci vyfotit v podstatě z 20 cm, když se člověk nehýbe prudce a přibližuje se po kouscích. Ale tihle rozčepýření na pohyb nereagují v podstatě vůbec, a odletěli až na zaklepání na sklo. Navíc jsou jakoby ospalí a poflakují se tam delší dobu, i když už je zbytek hejna pryč. A u jednoho bylo vidět, že na sebe už i málo dbá, měl hlavičku oválenou od pampelišek nebo od pavučin. Když jsme krmítko vyprázdnili a vyčistili, tak to ostatní ptáci rychle přijali, ale tihle 3 nemocní se stále vraceli ještě několik dní a v podstatě za oknem žalovali, že mají hlad. Zvláště dlaska jsme málem obrečeli, jaký byl rozdíl ve vzhledu během několika dní. Je pravda, že Otesánek nevypadá zdaleka tak špatně a rozježeně, jako ti naši.
Strakatá fenka je český strakatý pes, dlouhosrstá varianta, teď v sobotu jí bylo 6 let a sama si k narozeninám nadělila moc hezky uleželého kapra (slib, že s ní pojedu na výcvikový víkend, jí evidentně nestačil, chtěla i něco pro krásu:-) a hlavně hned, tak si sama pořídila parfém). Ale jinak je to naše zlatíčko, i když trošku střelený.
Mirko díky- tak on mi Otesánek přišel, že je prsotě „dětsky“ rozčepířenej, funguje normálně, ba tenhle víkend naopak už byl ostražitější. Línej ne, to nebyl, spíš to měl na háku a co jsem koukala, tak o sebe pečoval, zobáček si otřel pěkně, rozvrtěl křidýlka…. tak snad!! Budu to pochopitelně sledovat. Představa, že bych jim měla zavřít „kohoutky“ to mě nedělá dobře na duši ani trochu. O to víc, když by byli nemocní.Věřím, že jste museli být hodně moc smutný, vidět je takhle 🙁 Ovšem chápu, že jako karanténa by to nutný bylo. Tak snad, snad! Beru v potaz i to, že ani ostatní zvonci nejsou už tak plašivý, jako byli dřív. Na tom velkokrmítku na louce jo, to se dají do pohybu dřív. Ale na zahradě na tom zavěšeným už si zvykli dost.
Jo krmítko na okně má svoje velký výhody. To věřím, že je to pozorování ještě zajímavější. To už bych ovšem neudělala lautr vůbec nic 😀
Šestiletá strakatá dáma je v těch supr letech, už sladěná s páničkou a energie na rozdávání. Musí to být radost dostávat cíplou rybu z dlouhých chlupů. Dlouhosrsťáci strakáčci jsou elegáni, to proto si musela pořídit takovou úžasnost 😀 . Aby byla na letní sezónu in 😀 😀 Pardon, omlouvám se paničce, která je tak hodná, že ji neroztrhla vejpůl . A nebo se bála, že dvě strakatice by byly moc? 😀
Strakatice nejde roztrhnout vejpůl, ona už ve chvíli, kdy se parfémovala, věděla, co ji čeká. Což je trochu i problém – já úplně nesouhlasím s její volbou parfému, tudíž bych ji na procházce zahnala trochu dál od mě, ale vona má jakože špatný svědomí a furt se na mě lepí. Takže i stříhání kopřiv a bezu spojený s touto procházkou bylo moc hezky výživný, páč si furt smrděla do půl metru ode mě. No a doma následovala dvojitá koupel doprovázená šamponem na jorkšíry (pro zvlněnou srst – pes byl po ní 2x tak načechranej :-)). Jenže ona tu vanu nemá ráda, takže tam viditelně trpí a buší jí srdíčko, že by jí člověk hned zase vyndal. Kdyby na ní teda šlo šáhnout jinak, než v rukavicích. Takže ona už po těch letech ví, co ji čeká, ale stejně jí ta chvíle smradu stojí za to.
………………páč si furt smrděla do půl metru ode mě. …………..
😀 😀 😀 😀 Mirko, já si tu plááááčůůůůůůůů 😀 😀 😀 pardon, moc a moc pardon, ale to se nedá 😀 😀 😀 . A teda obdiv můj, že jste -jsi? – dokončila kopřivovo-bezovou misi, páč to já bych asi nedokázala a hnala bych nás domů.
……..Takže ona už po těch letech ví, co ji čeká, ale stejně jí ta chvíle smradu stojí za to……
na ja, v tomdle voni si nemůžou pomoct, sežrat nebo se ovonět, je to silnější. Jsem ráda, že jak Rumíček, tak Ešus s tímhle přestali v ranném štěněčím věku, zato dámy – to jsou neuvěřitelný prasnice. Bubrdle, stejně jako Tali. Fuj, hamba jim, ženskejm jedněm smradlavejm, že to strakatici vzkazju.
Oni ti ptáci jsou někdy dost oprsklí, nám chodí po zahradě kosi a hrdličky a Loki je vyhání. Dřív jak běžel, ptáci s panikou odlítali a teď? Si zobou do poslední chvíli a když už mám pocit, že Loki udělá chramst, tak teprve pták frrr. 😀
Loki – ukrutný to dvora pán a strážce 😀 😀 . Mají to jako hru, vzájemně se bavěj 😀
Na pipi, naa! 🙂
Krasnej otesanek, drzim palce, at se krmitkova nemoc vyhne tyhle (nejen) ptaci oaze zdaleka. Ale pravdu rict, taky me to napadlo, neb sleduju Makov a tam se online prenos z krmitka a krmeni ptic rusilo prave kvuli tyhle potvore.
Maya
„Si zobou do poslední chvíli a když už mám pocit, že Loki udělá chramst, tak teprve pták frrr.“
Takhle bohuzel Ruzice vloni zasmrtila dve kosacata, frrr jeste neumely a nez jsem zasahla, bylo pozde. 🙁 Letos se to snazim hlidat fest, kolikrat litam ven zbytecne, kdyz kosaci spusti svuj varovnej pokrik – varujou pred kockou, ktera tu coura daleko do pole. Nic proti kockam, ale tahle zrzava me stve, ptaky lovi ve velkym, ciha schovana u kompostu za plotem a skoro ob den je tam naky peri. 🙁
V Makově taky to měli? Koukala jsem tam zrovna nedávno a místo krmítka tam bylo čapí hnízdo, nenapadlo mě, že to bylo z tohodle důvodu 🙁 . Jen jsem nakukovala, nekoukala pořádně na stránky. 🙁
No budu se modlit, aby se to u nás nevyskytlo a kluci byli v pořádku
……Takhle bohuzel Ruzice vloni zasmrtila dve kosacata, frrr jeste neumely a nez jsem zasahla, bylo pozde. ……….
taky hlídáme Taliprtku jak ostříži. Ono tam je u nich ještě navíc to, že ohař má v popisu práce vyhledávat právě zraněné ptáky a donést páníkovi 🙁 Takže jednoho mi takhle bohužel taky v neslavných začátcích přinesla. Dělala jsem tehdy hroznou dramatickou scénu, přehrávala to, aby viděla, že to je něco špatně /ne jako když zlobí/ . Bylo vidět, že to vnímá, leč úplně teda nerozumí 🙂 . Protože pochopitelně z jejího pohledu konala správně, což je jakoby fakt. Nicméně já to takhle jaksi nechci, že? Te´d už se dá zastavit, ale zahrada je velká, ptáčat plno. v tuhle dobu jsme furt ve střehu.