V neděli pilujeme a brousíme.

A já to vzala z gruntu!

Jak to pilování – kdy jsme s Taliprtkou pilovaly její skákání. Tak to broušení.

Brtnik mi před časem chtěl udělat radost a natřel náš dřevěnej stůl na bílo. Aby jako ladil k tý židli, co jsem zrenovovala. Enemže židle byla hodně stará, ta ten bílej nátěr potřebovala a prokoukla po něm. Když se k tomu ovšem přidal bílej stůl, vypadalo to ………..blbě prostě. Já mám dřevo ráda tak, jak je – když tak může být. Takže jsem se úplně netvářila a Brtnik prohlásil, že to teda obrousí. Přivezl z Prahé brusku a vytáhnul stůl na louku. Přibral k němu ještě z předního pokoje bývalej řeznickej stolek, z kterýho jsem kdysi dávno udělala stolek konferenční a natřela ho tehdy luxolem, aby provizorně nějak vypadal. A že ho taky obrousí, protože to bylo jasný, že bude vypadat líp. 

Noo jo, enemže….mě to broušení taky baví, takže jsem se nenápadně přitočila, brusku mu sebrala 😀 a pustila se do broušení toho stolu podle svých představ. Chtěla jsem využít zbytků bílýho nátěru tak, že z toho udělám jakoby starej zašlej stůl. Bavilo mě to moc. Tak moc, že jsem se do práce zakousla natolik, až jsem zapomněla přemýšlet. Hleděla jsem si jen toho, jestli je to dřevo zbroušený tak akurát a nebo ešivá nemám ešče trochu přitlačit. A…… to se nemá, to se nemá. Při práci se má pořád přemýšlet a být ve střehu. Pak se vám totiž nemůže stát to, co mně. Že v zamyšlení zvednete brusku a…..nechtíc si ji přiložíte zlehýnka na předloktí. Udělá to potom takový dziiim a máte o trochu kůže míň a jednu vybroušenou puchejřovitvou plošku na ruce víc 😀 😀 . Jak říkám vzala jsem to z gruntu 😀 . Ale ten stůl, ten vyšel moc pěkně, řekla bych. Ten bílej nátěr z toho vyčuhuje jen tak sem tam a zlehýhka, přesně jak jsem si představovala. Moc pěkný.

Brtnik mezitím řádil s rozbruškou na tom řeznickým stolku a taky mu dal pěknou patinu. Tmavej nátěr převýžbě zmiznul a hlavní slovo převzalo taky dřevo. Oba stoly posléze dostaly první olejový nátěr a hned bylo vidět, že se vylouply do krásy.

No a já se pak mohla jít s ohaříkama věnovat tomu pilování. Pilování při skákání. Shrnula jsem si všecky ty informace, co jsme tady k tomu tématu nashromáždili a šlo se na věc. Ukázalo se, že nejlepší bude to tak nějak zkombinovat a prozkoušet. Jako první jsem udělala to, že jsem ještě před překážku, která byla pochopitelně na nejnižší šprušli – výška tak pro tu čibabu, dala silný klacek. Aby mozek cvičenkyně zaznamenal už s předstihem překážku. Za další jsem zkusila tedy to, že cvičenkyni do překážky vyšlu, tak jako se to dělává při klasickém výcviku a jak navrhovala Fifijová. Usadila jsem si ji u nohy a chvilku jsme takto setrvaly v tiché koncentraci 😀 😀  . Jen chvilku, kdyby to mělo být delší dobz, přestala by ta koncentrace bejt tichá a cvičenkyně by začla řvát 😀 . Takto se učí sebekontrole a tomu, že prostě nebude zpovykaná. A pak jsem ji vyslala. “Hop”. Ona uďála ladnej skok a překážka zvostala na svým místě. “Jaký to sasrak!!” Jásala jsem. “Ona přeskočila dvacet centimetrůch!!” 😀 😀 . No a pak jsme se do toho položily. Snažila jsem se co nejvíc ji udržet v klidu, aby se moc nenadchla. Ještě jednou jsme si skočily s vysláním a pak jsem se trošku předsunula, na úroveň překážky. To taky vyšlo, takže jsme si to několikrát zopákly. Poté jsem se přesunula kousek za překážku a taktéž můžu hlásit úspěch. Celou tu dobu jsem nechala před překážkou povalovat ten silnej klacek, což myslím pomáhalo hodně. Do překážky spadla jen jednou a to myslím z toho důvodu, aby nepřišla o imáge 😀 . Naopak se jí poté podařilo překážku spojit i s tunelem. A to z obou stran. Tedy “sekvence” překážka – tunel a naopak tunel – překážka. Byl to veleúspěch. 

Pak jsem je vyměnila. A šel hopíkat Rumoušek . Myslím, že v tomhle případě taky hraje roli to, že jsem ji vzala na cvičení jako první. I když obvykle to dělávám obráceně, nechci aby přišel o svoje výsady. Nicméně tady to asi budu muset otočit, i když nerada.  Rumíčkovi jsem to nastavila do plnejch a pěkně jsme si zaskákali a zatunelovali a zaobíhali. Škoda jen, že už nemám tu kladinu, jako za dob Ešátorových. Byla bytelná, stabilní. Teď momentálně nemám matroš, z kterýho to sestavit.

Pak jsem zkusila, jak moc nám půjde, když jeden bude odložený a druhý bude skákat. Byla jsem zvědavá, jestli se Tali nezpovyká z toho, že má konkurenci a nezačne do toho zase padat. Zadařilo se  a tak jsem to hnedle po prvním úspěšným pokusu ukončila, ať je to s úspěchem. No a pak jsme se šli placatit pěkně na zahradu a užívat si to, že je sice neděle………..ale nikam nemusíme, nemusíííme, zítra máme volníčko!!

6 komentářů u „V neděli pilujeme a brousíme.

  1. “Ona uďála ladnej skok a překážka zvostala na svým místě. “Jaký to sasrak!!” Jásala jsem. “Ona přeskočila dvacet centimetrůch!!””
    😀 Maly krok pro lidstvo, ale velky skok pro Tali! 🙂 Super, jen tak dal.

    1. Noo jo, převeliký to skok pro Tali, to jest pravda 😀 A víš co jsem zvědavá? Ešivá příští rok zas budem začínat od začátku 😀

  2. Kora skáče moc ráda, cvičákové “vpředhop” a “zpěthop” přes skočku zvládá v pohodě, i když nedávám výšku na maximum, taky miluje přelejzání ÁČKA. Goliášek dá tak těch dvacet cm, ale teď s ním na cvičák radši nepůjdem, kvůli klíšťatům, včera jsme museli z vycházek vyloučit další místo, i když klíšťata jsme přinesli “jen” dvě. Naštěstí máme pár míst, kde se připeňáci nevyskytují. Mamka dnes ovšem přišla s myšlenkou, že bych s Goliášem mohla založit firmu na odklíšťování . Zákazník by nás pozval, Goliáše bych nechala proběhat pozemek a po jeho odchodu by bylo odklíštěno, klíšťata bychom si odvezli v autě ? ?.

    1. Áčko miluje Rumoušek. S Tali bych se, člověče, docela bála ji tam vyslat, že se přizabije, jak nepřemýšlí . Když jsme chodily na cvičák, tak to ještě k nějakýmu použití překážek vůbec nebylo , to si neumím v tu dobu představit 😀 😀 a teď už nechodíme.
      Chudák Goliášek, voni by ho baby jedny takhle obchodně zneužily!! 😀 😀
      Kimi, předpokládám, že podávání pivovarských kvasnic už jsi jako doplněk k tomu, co pro něj používáš asi vyzkoušela a bez úspěchu, co?

      1. Jo vidíš, na kvasnice jsem si teď nevzpomněla, ale kdysi jsem je dávala a myslím, že je to pořád stejné.

        1. No jo, on je na ty klíšťata jako magnet, chudínek. Ty tablety jak nemají repelentní účinek, tak řeší jen čistě to, že klíště cípne, když se do něj zakousne. A co klasickej Arpalit? Nezkoušelas?? Ty kvasnice bych asi taky zkusila dodávat, max. se nestane nic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..