Mně se to tak líbí, tyhlencty třídenní víkendy! To by mělo bejt furt, co?Dává to totiž člověku možnost se stejnou měrou pracovat na zahradě, jako se bavit. Někdy dokonce obojí zároveň. To když vezmete kolečko a jedete s ním vyklopit rostlinný odpad na louku. Pochopitelně s sebou vezmete ohařiska. Je u nás v rodině asi nějakou prestižní tradicí či co, aby fšicí psi jezdili v kolečku. Ona je to sice zábava (tak to pojímá především páneček), ale aniž by si to uvědomoval on a natož pes, je to taky práce. Pro toho psa. Málokdy je to o tom, že řeknete hop a jede se. Nejdřív se na tom s tím psem musíte shodnout a vy mu musíte ukázat, že vám může důvěřovat, že o nic nejde. Posunuje to zase nenápadně vztah a psu to buduje sebevědomí.
Někdo nepotřebuje budovat sebevědomí, někdo potřebuje budovat………..jámy! 😀
Von je totiž Rumoušek v tomdle úplně přesně s Ešuskem jak přes kopírák. Jakmile začnete cokoliv hloubit, nasomruje se vám do akce a potřebuje u toho být v co nejtěsnější blízkosti. Bohužel nemám fotku, kdy se z něj stal Blažej, páč ho pánik do tý jámy nacpal. Sám tam úplně skočit nemohl, protože to rozměry a hloubka nedovolovaly. Ovšem když se ocitl na dně jámy, dostavila se nirvána 😀 😀 😀 .
Nám dvounohým se o zábavu postarala Rudá Soňa. Protože v momentě, kdy jsme na trávník naservíroval tác a moučné červy………… vyvedla rodinku. A tak jsme měli možnost zjistit, že prozatím se jí podařilo odchovat všechny čtyři svoje potomky. Který už rovnou učí, že se u nás čas od času koná ptačí piknik a prostírá se na pažitu. A tak jsme byli svědky toho, jak se snaží mládež přesvědčit, aby neváhali o obsloužili se. A taky jsme byli jejich vzájemné komunikace. Kdy krom zvuků spolu evidentně komunikují i potřásáním křídel. Bylo vidět, že mrňous (heh, no mrňous, to už je v současný době nadnesený slovo, jsou to pěkný pořízci, zvlášť Karlik, jak jsem si toho nejvypasenějšího pojmenovala, je tak jako trochu spíš už buřt 😀 ) , který se po mámě dožaduje krmení – ač si v pohodě mohl sám sebrat, a to nejen teda z tácu, ale i přímo z pažitu, kam mu to Sonička předložila – krom hlasitýho pořvávání, ještě vždycky načepýřil křidýlka a zavrtěl s nima. Soňa vždycky něco podotkla (předpokládám, že to byl nějakej komentář na lenost vlastního potomstva) a taky právě přidala potřesení křidýlkama. Udělali to tak oba v rámci konverzace pokaždý. Takže soudím, že ten pohyb křídel hraje stopro nějakou roli v komunikaci. Fotos nejsou, bála jsem se pohnout, páč spolek kosích bratrů pochopitelně nejni ešče tak vořachlej, jako jejich matka.
A tak zatímco my jsme pozrovali ptactvo, věnovala se Tali studiu hmyzu 😀 . Zcepeněla kousek od misky na žrádlo, kde se vyskytly momentálně mouchy a s vražedným pohledem je sledovala.
Značně dlouho. A tvářila se tak, že člověk čekal, že odněkud vytasí kalašnikov a ozve se : “Tatatatata!”a možná ešče víc 😀
To je zasejc krásnej článek muheheee a moc se mi líběj ty tvoje fotky s popiskama.
Komiks prostě 🙂
🙂 Tak to jsme rádi, že pobavíme, neb my se taky bavili. Jak kočárová královna madmazél Taliprdová, tak král fšech výkopů Rumajzlík.
Těžko by Soňa uživila čtyři hladové krky sama, to máš nahoře k dobru, milé Koláče.
Aby jich hrdá matka příště nevyseděla půl tuctu když je tolika žrádla. 🙂
A momentka Rumíčka s Brtníkem parádní… rodina se nezapře. Kluci samej sval a šlacha na oba radost pohledět. Já měla všechny domácí mazlíčky oplácené (včetně čichavců) protože su sama jako koule. 🙂 Elegán Texík kazí průměr bo je frfňa vybíravá a na kastráta si velmi hlídá figuru.
No joo, Texík ví, Texík ví. A dbá o sebe.
Já jsem momentálně paradoxně jediná , která to těm svalnatcům v rodině kazí. Občas mám pocit že se díky tomu, jak se snažím zatahovat ten pupek udusím 😀 😀 No a o Soničku mám taky kapek obavy, aby z ní nebyla selka naducaná, páč naposled se rvala těma červama jak nezavřená. Sem jí řikala taky “Soňo, bacha na to, obezita je sviň nebezpečná, já vo tom něco vim, měla by ses brzdit!” 😀
Pokud jich zvládne půl tuctu, tak jen dobře, kosáků prý díky tomu moru ubylo hodně, tak ať se nám zasejc namnožej. My u nás máme jednoho exprta – nevím, zda to je Soni manžel , nicméně má dokonalou slovní zásobu. Krom toho, že zcela zřetelně “říká” “Tý brďoo!” vykřikuje taky často “Jogibér,jobibér!”a mezi jeho majstrštyky patří nepřesluchnutelný “Idiot,idiot, idiot!” Musím říct, že pohybovat se po zahradě a slyšet tuten hanlivej pokřik od kosáka může být pro slabší nátury zdrcující 😀 .
Hi hi, u nás ve dvoře kosák cvrliká znělku z mobilu. Mají hnízda na stromech hnedle pod okny a někomu asi často zvonil foun…. kosí trylky se prý různí podle místa, každá kolonie vyzpěvuje jinak.
Jo a v úterý přiletěli rorýsi. Žádná únava po cestě. V podvečer to v koridoru mezi domy teprvá rozbalili. Kocour se mohl zbláznit jak ho nasírali – zase nálety až na okenní síť, honičky, krkolomné obraty a řvali jak prokopnutý, šťastný, že už jsou doma. Texík švihal ocáskem a ukrutně vrčel …. všechno při starém jako každý rok. 🙂
🙂 jo kosáci a špačci jsou dobrý zvukaři. A ten slavík , kterýho jsem tuhle identifikovala v noci, tak ten má teda taky ale slušnou sbírku zvuků. A tu hubu nezavře celou noc!!!! To jsem teda koukala.
Rorýsi mám ráda, jsou to takový rošťáci, nezastaví se to, je to banda 🙂 a věřím ovšem, že jeho lordstvo Texíka rozčilujou převelice. Tím víc, že si to s nima nemůže vyřídit.